O tom, jak směnku vystavit, jaké musí mít náležitosti, aby platila, a k jakým účelům slouží, jsme psali minule:
Dneska pokračujeme. Podíváme se na to, proč je nebezpečné směnku podepsat: jak se vymáhá a jak se může převádět.
Dlužník se podpisem směnky zavazuje, že majiteli směnky v určitý den na určitém místě uhradí sumu uvedenou na směnce. A pravidla jsou neúprosná: závazek je bezpodmínečný, slib zaplatit nesmí být spojený se splněním jakékoli podmínky. I proto bývá vymáhání rychlé.
Věřitel může směnku prodat, a to i před datem její splatnosti. Také může směnku využít k úhradě jiných závazků nebo obchodování. Dlužník potom musí zaplatit tomu, kdo směnku nově vlastní.
Jak se směnka vymáhá
Když věřitel drží platnou směnku, která má všechny obsahové náležitosti, má to u soudu celkem jednoduché. Nemusí prokazovat existenci závazku, který směnka kryje, ani jestli mu výstavce směnky vůbec něco dluží. Stačí podat formálně správný návrh na vydání směnečného platebního rozkazu a předložit platnou, správně vystavenou směnku.
Protestace směnek
Pokud chcete začít vymáhat směnku, na které není doložka „bez protestu“ (psali jsme o ní v prvním díle), musí nejdřív dojít k protestaci směnky. To znamená, že musíte formálně osvědčit, že jste směnku dlužníkovi marně předložili k proplacení. K osvědčení slouží institut protestu – sepsání veřejné listiny notářem, soudem nebo obecním úřadem. Pokud je na směnce doložka „bez protestu“, můžete si tento krok ušetřit a rovnou podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu k soudu.
Příklad
Pan Novák má od pana Novotného podepsanou směnku, podle které se pan Novotný zavazuje uhradit 100 tisíc korun dne 20. 9. 2018 na adrese svého bydliště. Pan Novák u pana Novotného nepochodil, v domě mu nikdo neotevřel. Požádal proto notáře o sepsání protestu pro neplacení směnky. Dne 21. 9. 2018 se notář dostavil se směnkou na místo placení – k panu Novotnému domů, ale opět nikdo neotevřel. A tak notář o marném pokusu předložit směnku k proplacení sepíše protestní listinu. Následně může pan Novák, majitel směnky, podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu k soudu.
Zdroj: Notářská komora ČR
Veškeré důkazní břemeno leží na dlužníkovi, respektive na tom, kdo směnku podepsal. Když věřitel soudu předloží originál směnky a soud nezíská pochybnost o její platnosti, vydá směnečný platební rozkaz. To jinými slovy znamená, že dlužníkovi nařídí, aby do patnácti dnů zaplatil sumu uvedenou na směnce a náklady soudního řízení navrch. Nebo aby soudu ve stejné lhůtě podal námitky, ve kterých vysvětlí, co přesně proti platnosti směnky namítá. Pokud lhůta uplyne, aniž námitky podal, může věřitel předat platební rozkaz exekutorovi, a ten smí zahájit exekuci.
Potud je proces velmi rychlý, dál už samozřejmě záleží, jestli má exekutor dotyčnému co zabavit.
Pokud dlužník proti platnosti směnky podá ve stanovené lhůtě námitky, soud k jejich projednání nařídí jednání. Když dlužník svá tvrzení prokáže, soud směnečný platební rozkaz zruší. Když ne, nechá ho v platnosti a věřitel ho může předat k vymáhání exekutorovi.
Platbu si nechte potvrdit
Jestli jste podepsali směnku, která kryla jiný závazek – například půjčku, kterou jste řádně splatili, určitě si nechte od svého věřitele (nejlíp přímo na směnku) písemně potvrdit, že je dluh vyrovnaný. A majitele směnky požádejte, aby vám směnku vrátil. Na obojí máte podle zákona právo. Stačí, když věřitel na směnku připíše „zaplaceno“, přidá datum a podepíše.
Jinak se může snadno stát, že nepoctivý věřitel vaši směnku zneužije – tedy uplatní u soudu, i když už jste svůj závazek vyrovnali, nebo prodá dál. A vy nakonec budete muset platit dvakrát.
Jak se směnka převádí
Směnku je podobně jako jiné cenné papíry možné převádět nebo prodávat. K převodu směnky nejčastěji dochází rubopisem (indosamentem), kdy se nový vlastník směnky jednoduše vyznačí na její zadní stranu. Počet převodů je neomezený, na rubu směnky se postupně může nashromáždit úctyhodný sloupec jmen.
Když na směnce není uvedeno jinak, považuje se obvykle za směnku vystavenou na řad, tedy směnku, kterou lze převádět rubopisem. Kdo chce pozdějším převodům směnky zabránit, měl by trvat na tom, aby se na směnku připojila doložka „nikoli na řad“, ještě než ji podepíše.
Směnku, která je vystavena na jméno a která současně zamezuje převádění rubopisem doložkou „nikoli na řad“, jde převést pouze klasickou smlouvou o postoupení pohledávky; pravidla takového převodu upravuje občanský zákoník (§ 1879).
Speciálním typem převádění směnek je takzvaný blankoindosament. To je indosament (rubopis), který neobsahuje jméno indosatáře (nabyvatele). Stačí, když směnku indosant (ten, kdo ji převádí) na rubu podepíše. Ze směnky na řad se tak stává směnka na doručitele, která se může libovolně předávat a převádět. Za majitele směnky se pak považuje vždy ten, kdo ji vlastní. Nároky plynoucí z obsahu směnky pak může vyžadovat ten, kdo ji předloží – ať už je to kdokoli.
Kdy se směnka promlčí
Když věřitel nezačne pohledávku vymáhat, promlčí se směnka tři roky po splatnosti. U směnek splatných na viděnou (víc o tom tady), nastává podle zákona automaticky splatnost směnky rok po vystavení, a v tom okamžiku také začíná běžet tříletá promlčecí doba.
Sdílejte článek, než ho smažem