Důchod se vzdaluje, mladé čeká víc práce. Projděte si nové porovnání

Kolik let by měl pracovat člověk, kterému je teď 15 let? V průměru za celou Evropskou unii má před sebou víc než 36 let aktivního pracovního života. To je o tři a čtvrt roku víc než v roce 2000. Vyplývá to z čerstvých dat Eurostatu.

Počítá se doba zaměstnání nebo podnikání včetně aktivního hledání práce, a to až do vzniku nároku na řádný důchod. Nepočítá se studium, rodičovská dovolená a podobné situace, kdy je člověk zcela mimo pracovní trh (ani práci aktivně nehledá).

Statistici vycházejí z pravidel pro důchodový věk, která platí teď. Nepřihlížejí k tomu, že než dnešní teenageři zestárnou, čeká je pravděpodobně další zpřísnění. 

Nejdelší dobu stráví na „pracovním trhu“ Švédové – skoro 42 let. Za nimi jsou Nizozemci a Dánové. Když započítáme i státy, které nejsou členy EU, vedou žebříček Islanďané (46,3 roku) a Švýcaři (42,7).

Naopak nejkratší pracovní život čeká průměrného Itala – necelých 32 let. Jen o trochu víc odpracují Chorvaté a Řekové. Po započtení některých nečlenských států jsou na konci žebříčku Turci (29,4 roku).

Český průměr 36,3 roku se už dostal mírně nad průměr celé EU. Od roku 2000 se očekávaná délka pracovního života v Česku zvětšila o víc než dva a půl roku (tehdy byla 33,6 roku). 

Nejvýrazněji se prodloužila na Maltě (o sedm let) a v Maďarsku (o 6,6 roku), přesto je tam – zvlášť ve druhém zmíněném státě – i v současnosti pod průměrem EU.

Skoro ve většině zemí mají muži pracovat déle než ženy: V celé EU čeká muže 38,6 roku práce, ženy 33,7 roku. U žen se ale tahle doba prodloužila výrazněji – od roku 2000 o čtyři a půl roku, zatímco u mužů o 2,2 roku. 

Hlavní rozdíl mezi muži a ženami způsobuje rozsah rodičovské dovolené (ženy jsou častěji doma s dětmi) a rozdílný věk odchodu do důchodu. 

Největší nepoměr mezi délkou pracovního života podle pohlaví je v Turecku – víc než dvacet let. Zatímco muži tam pracují o pár týdnů déle než Češi (39,3 roku), ženy necelých 19 let. Velké rozdíly jsou ještě v Severní Makedonii (12,4 roku), na Maltě (10,6) nebo v Itálii (9,4). V Česku je to šest let.

Jediným ze sledovaných států, kde dnešní patnáctileté dívky čeká delší pracovní život než chlapce, je podle statistiků Litva s rozdílem 0,2 měsíce. U Lotyšska jsou čísla vyrovnaná.

Pracovní život Čechů začíná relativně pozdě, ukazují data Českého statistického úřadu za rok 2017. Z mužů ve věku 15 až 19 let bylo „ekonomicky aktivních“ jenom 7,2 procenta, z žen 5,5 procenta. Ve věkové skupině 20 až 24 let pracují 61,6 procenta mužů a 44,5 procenta žen. A když se podíváme na opačný konec, tak z populace starší 60 let pracuje v Česku zhruba 23 procent mužů a 11 procent žen.

Podle aktuálních pravidel by muži i ženy v Česku měli od roku 2030 odcházet do penze shodně v 65 letech. Do té doby se bude důchodový věk postupně prodlužovat – muži zatím odcházejí později než ženy, matky navíc mají zvýhodnění podle počtu dětí. V roce 2024 však vládu čeká další rozhodování, zda věk neprodlouží. 

Jaký je a jak dál poroste důchodový věk ve světě. Zdroj: Finnish Centre for Pensions

Podle principu, který navrhla předchozí důchodová komise vedená sociologem Martinem Potůčkem a počítá s ním i zákon, mají Češi trávit v důchodu čtvrtinu života. Důchodový věk se přepočítává z předpokládaného věku dožití při vstupu do penze. A protože věk dožití roste, měl by růst i důchodový věk. Pro dnešní čtyřicátníky by tedy měl stoupnout na 66 let a důchodový věk by měl dál růst tak, aby lidé, kterým je dnes 25 let, odcházeli do penze v 67 letech. Vláda vedená Andrejem Babišem ale zvýšení stropu letos odmítla.

Ať už zůstane důchodový věk na 65 letech, nebo stoupne, průměrný Čech se ho ve zdraví nedožije. Jiné porovnání Eurostatu – na základě čísel z roku 2016 – totiž ukazuje, kolik let „zdravého života“ čeká čerstvě narozené občany jednotlivých zemí. V Česku je to 62,7 let u mužů a 64 let u žen. Ekonom Filip Pertold (think-tank IDEA při výzkumném centru CERGE-EI) má však k této statistice několik výhrad. Upozorňuje například, že údaje Eurostatu se dramaticky liší od čísel Světové zdravotnické organizace. 

Délka zdravého života podle Eurostatu.

„Data Eurostatu jsou v některých případech na první pohled velmi podivná. Když se například podíváte na Dánsko a Švédsko, což jsou velmi podobné země, tak Dánsko má očekávanou délku života ve zdraví 60 let a Švédsko 73 let. Nedává přitom smysl ani to, že by v Dánsku byl tento věk o tři roky nižší než u nás. Jsme méně zdraví, máme kratší očekávanou délku života. Data Světové zdravotnické organizace přitom říkají, že máme očekávanou délku života ve zdraví 69 let a Dánové 72 let, podobně jako Švédové,“ vysvětluje Pertold.

Máte ještě chvilku?

Mladí lidé by neměli tak dlouho studovat. Seniory pak musíme líp motivovat a postarat se o ty, kdo už nemůžou pracovat ani částečně. Ekonom Filip Pertold v rozhovoru pro Peníze.cz upozorňuje i na nepřesné statistiky.

Potřebujeme víc důchodců v práci, říká expert. Politici musí najít odvahu

---

Důchodová komise připravuje rozdělení prvního pilíře na solidární a zásluhovou část. Navrhuje i další změny.

Za deset let v náročné práci o rok dřív do důchodu, shodla se komise

---

Jaký je průměrný důchod v Česku? O kolik berou muži víc než ženy? A věděli jste, že lidé stráví v penzi víc jak dvojnásobek času oproti roku 1970? Projděte si čerstvou statistiku.

Nová čísla o důchodech: Tři lidé berou přes 80 tisíc měsíčně

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem