Česká asociace pojišťoven (ČAP) odhaduje, že v Česku jezdí bez povinného ručení zhruba 120 až 130 tisíc vozidel. Ročně s nimi jejich řidiči způsobí na dva a půl tisíce škod. „Současná legislativa evidentně nemotivuje řidiče, aby si sjednali povinné ručení, přitom zatěžuje poctivé motoristy, kteří musí na nepojištěné škody doplácet.“ říká mluvčí ČAP Monika Bartlová.
Příspěvky nepojištěných motoristů se v Česku vybíraly od roku 2009 do roku 2015. Směřovaly do garančního fondu, ze kterého se vyplácejí peníze za nehody způsobené vozidlem bez povinného ručení. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) ročně rozesílala statisíce výzev k úhradě příspěvku – často ale zcela neoprávněně. Mluvčí kanceláře v minulosti serveru Peníze.cz potvrdil, že jen v roce 2012 odeslala neoprávněných výzev sto třicet tisíc.
V roce 2015 byl příspěvek zrušen:
Přišli na Peníze.cz, srovnali a ušetřili. Vyzkoušejte si to taky, stačí si vybrat, jak byste povinné ručení nebo havarijko rádi sjednali:
Garanční fond se od té doby financuje jen z příspěvků členských pojišťoven a z pohledávek, které se vymůžou z vlastníků nepojištěných vozidel, která způsobila nehodu, tedy z takzvaných regresních náhrad.
Od nepojištěných hříšníků se dlouhodobě daří vymoct zhruba třicet procent výdajů garančního fondu, zbytek pokryjí pojišťovny, pochopitelně z pojistného svých klientů. Doplácejí na to poctiví řidiči, kteří si pojistku platí.
Poslanci schválili novelu zákona, která poplatek pro nepojištěné obnovuje. Ta teď čeká na rozhodnutí Senátu. Pokud ji schválí, měla by nabýt účinnosti první den čtvrtého měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
K neoprávněnému obesílání řidičů (i neřidičů) dřív docházelo kvůli problémům souvisejícím s přechodem registru vozidel z Ministerstva vnitra pod Ministerstvo dopravy. Komplikace působila také možnost polopřevodů a možnost nechávat stará nepojízdná vozidla v evidenci registru; dnes už ani jedno není možné, Česká kancelář pojistitelů by tedy při vymáhání příspěvku neměla chybovat.
Nový zákon také chce předejít dřívějším sporům a nejasnostem ohledně toho, kdo vlastně musí platit povinné ručení. Nově by mělo být pojištěné každé vozidlo, které je provozované nebo ponechané na pozemní komunikaci. A také každé vozidlo, které je zapsané v registru vozidel, s výjimkou případů, kdy:
Dnes platí, že na veřejných komunikacích je možné provozovat jen pojištěný vůz. Novela povinné pojištění rozšíří na všechna auta v registru, kromě jmenovaných výjimek. Nový zákon také obsahuje ustanovení, podle kterého má vlastník vozidla v případě, že zanikne povinné ručení, povinnost požádat o vyřazení vozidla z provozu.
Od motoristů, kteří si povinné pojištění nezaplatí, bude Česká kancelář pojistitelů vymáhat příspěvek nepojištěných. Za jeho placení bude odpovědný vlastník vozidla – a společně a nerozdílně s ním provozovatel vozidla, pokud to je někdo jiný.
Jezdíte málo a chtěli byste ušetřit, jenže už máte povinné ručení u jiné pojišťovny? Poradíme, kdy můžete od pojišťovny odejít.
Výši příspěvku novela neurčuje. „Způsob určení výše příspěvku (výši denních sazeb dle druhu vozidla) je vhodné ponechat na prováděcím předpisu Ministerstva financí, neboť objem závazků garančního fondu vůči poškozeným se v čase může měnit, což bude vyžadovat změnu výše příspěvku. Ministerstvo financí bude pravidelně aktuální sazby příspěvku vyhodnocovat a podle potřeb a účelu úpravy průběžně měnit,“ stojí v důvodové zprávě k novému zákonu. Výše příspěvku by podle důvodové zprávy měla být podstatně vyšší než běžné pojistné u pojišťovny, aby byli motoristé motivováni k uzavírání standardního povinného ručení.
V minulosti byla denní sazba příspěvku nepojištěných dvacet až tři sta korun, podle hmotnosti vozidla a objemu motoru; tabulku s ciframi najdete tady.
Prováděcí předpis ministerstva by měl stanovit také výši nákladů, jakou si bude moct Česká kancelář pojistitelů v souvislosti s uplatňováním nároku na příspěvek účtovat.
„Stanovením výše nákladů prováděcím právním předpisem bude zabráněno zbytečným sporům o výši těchto nákladů a budou ochráněna práva dotčených osob před nepřiměřenou výši nákladů. Jako rozumná výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek se jeví částka přibližně ve stejné výši, jako je částka paušálních náhrad dle zvláštních právních předpisů, tedy 300 Kč,“ píše se v důvodové zprávě.
Kromě toho samozřejmě neplatiči musejí počítat se standardními náklady soudního a exekučního vymáhání.
Na to, aby začala příspěvek od nepojištěného řidiče vymáhat, bude mít Česká kancelář pojistitelů podle novely jeden rok. Lhůta se rozběhne okamžikem, kdy neplatiči pojistného vznikne povinnost zaplatit příspěvek nepojištěných. Během prvního roku mu bude muset Česká kancelář pojistitelů odeslat alespoň výzvu k zaplacení příspěvku, jinak se povinnost uhradit příspěvek promlčí. To platí u osob zapsaných v registru vozidel. U těch, kteří v registru nejsou, se lhůta rozběhne, jakmile se ČKP prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem a provozovatelem vozidla. Vzhledem k tomu, že povinnost zaplatit příspěvek vzniká za každý (nepojištěný) den, bude se také povinnost zaplatit příspěvek v případě nezaslání výzvy promlčovat den po dni.
Obnovení příspěvku, který se bude vymáhat z neplatičů povinného ručení, zvýší příjmy garančního fondu. Z jiné strany se ale mají snížit – zavede se strop pro regresní nároky, které Česká kancelář pojistitelů vymáhá z motoristů, kteří nemají povinnou pojistku a způsobí druhým na silnici škodu.
Při vážnějších dopravních nehodách se škody na majetku a zdraví nezřídka šplhají do milionů korun. Pro člověka, který škodu zavinil a který není pojištěný, bývá taková suma v podstatě likvidační, nemá šanci ji do konce života zaplatit. Novela proto zavádí limit vymáhané škody – má dosahovat jedné třetiny plnění vynaloženého Českou kanceláří pojistitelů a zároveň nanejvýš 300 tisíc korun. „Částka byla stanovena podle zkušeností ČKP jako částka, kterou je možné reálně vymoci a jejíž zaplacení nemá likvidační sociální dopady na dotčenou osobu,“ uvádí důvodová zpráva. V plném rozsahu bude škoda vymáhaná jen v případě, že byl viník pod vlivem alkoholu, řídil, i když nemá řidičské oprávnění, a podobně.
Výše členských příspěvků pojišťoven do garančního fondu se dnes určuje podílem pojišťoven na trhu povinného ručení. Příspěvky se stanovují vždy na rok dopředu tak, aby garanční fond dokázal pokrýt nároky všech poškozených. Pokud novela projde, měly by se příspěvky pojišťoven snížit nebo úplně zrušit – hlavním zdrojem příjmů fondu budou příspěvky nepojištěných motoristů. Zjišťovali jsme, jestli pak zlevní povinné ručení.
Podle mluvčí ČAP Moniky Bartlové zlevňování rozhodně není jisté, bude záležet na každé pojišťovně, výši sazeb podle ní ovlivňuje řada faktorů. „Výše průměrné škody stále roste, podíl vzniklých škod a dalších nákladů převyšuje hodnotu pojistného zejména u nově uzavíraných pojistných smluv a dlouhodobě také u nákladních automobilů a tahačů návěsů,“ komentuje.
A dodává, že průměrná výše povinného ručení se navzdory růstu škod po zrušení příspěvku nepojištěných řidičů v roce 2015 nezvýšila, stále dělá zhruba 2800 korun. Nelze prý tedy automaticky čekat, že po obnovení příspěvku nepojištěných povinné ručení zlevní.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
28. 8. 2017 11:49, jezevec
skutečně si myslím, že nastal čas pro reversní produkt - nepojišťovat se proti způsobené škodě, kterou já způsobím někomu jinému - ale proti způsobené škodě, kterou někdo cizí způsobí mně. pak kdo nezaplatí, dostane prd, a je to jeho vina. nulová administrativa, žádný CKP, žádné fondy nepojištěných, a doplatí na to ten kdo porušuje pravidla. doplatí plně, ne jen nějakých usoplených třicet procent ze způsobené škody.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.