Česká asociace pojišťoven rozšířila takzvané povodňové mapy o další informace. Kromě záplavových zón nově obsahují dalších 50 vrstev ohledně například svahové stability, odtokové linie, eroze nebo poddolování. Data poskytly ministerstvo zemědělství, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Výzkumný ústav vodohospodářský a Česká geologická služba.
I v budoucnu se mapy mají rozšiřovat o další funkce. „Povodňový model pojišťoven je unikátním nástrojem, který již řadu let neslouží jen pojišťovnám, ale informace o rizicích povodní našly uplatnění například i na realitním trhu,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Povodňovou zónu zohledňují pojišťovny při výpočtu pojistného i při rozhodování, zda danou nemovitost vůbec pojistí. Více než čtvrtině adres v Česku hrozí nízké, střední nebo vysoké riziko výskytu povodní či záplav, uvádí asociace. Pokud se nemovitost nachází v zóně zvýšeného povodňového rizika, může to ovlivnit i podmínky hypotéky.
Kdo si chce zjistit, v jaké zóně jeho nemovitost leží, musí za využití povodňové mapy zaplatit. Nejnižší cena je 135 korun a ukáže pouze povodňová rizika. Rozšířený report, který je doplněný ještě o radonový index, hlukové mapy, počet sídel společností a základní informace z katastru nemovitostí, vyjde na 190 korun včetně DPH. Dá se zaplatit online kartou nebo převodem na účet.
Podle Matouška má rozšíření sledovaných dat v rámci povodňových map celospolečenský přínos. „Je to naše reakce na klimatické změny, kdy chceme klást důraz na prevenci lokálních povodní v souvislosti s častějšími přívalovými dešti. Další mapové vrstvy nám zase pomohou zlepšit spolupráci s obcemi, zejména při plánování protipovodňových opatření v krajině,“ říká šéf asociace.
Například erozní vrstva pomůže kontrolovat dodržování takzvané erozní vyhlášky a činnost zemědělců. Až 80 procent erozních událostí je možné zabránit, uvádí asociace pojišťoven. Dalším příkladem využití map nebezpečí povodní je kontrola dodržování vodního zákona.
Zdroj: ČAP Náhled zvětšíte kliknutím
Zdroj: ČAP Náhled zvětšíte kliknutím
„Česká krajina se mění a s klimatickou změnou vstupují do hry nová rizika. Naším úkolem je tato rizika nejen definovat, rozumět jim pro správnou ochranu našich klientů, ale aktivně se zasazovat o předcházení následkům katastrof. A když už nastanou, tak správně označit jejich příčiny. Zjednodušeně, někdy možná za následky přívalového deště nemůže ani tak počasí, ale spíše zemědělec,“ vysvětluje Matoušek.
Podle něj se množí případy obcí, které jsou zaplaveny bahnem i po normální letní bouřce, čistě jen díky tomu, že zemědělec zasel například kukuřici tam, kde neměl. „Takovým případům chceme ve spolupráci se státními institucemi předcházet,“ dodává šéf asociace.
Povodňové mapy se v budoucnu rozšíří o další rizika, jako je třeba požár v krajině nebo vichřice. Do budoucna jsou v plánu také analytické vrstvy, jako první se připravuje propojení na již digitalizovanou a zhuštěnou síť měřících stanic Českého hydrometeorologického ústavu. To pomůže podle pojišťoven lépe popsat rizika krupobití a vichřic, ale nabízí se i další automatizace a zrychlení využití dat.
Mapy najdete na webu České asociace pojišťoven.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem