Podílové fondy: jsou výhodnější poplatky fixní, nebo z výnosu?

Přitom právě poplatek za správu většinou z výnosů podílových listů ukrajuje nejvíce. Běžně se jeho výše pohybuje okolo 2 % ročně a vypočítává se z průměrné roční hodnoty celkově investovaných aktiv. Tato 2 procenta tedy zaplatíte bez ohledu na to jestli váš podílový fond vydělal, nebo prodělal.
Kromě fixního poplatku za správu účtují investiční společnosti ještě vstupní a výstupní poplatek. Tyto poplatky však obecně nemají na výši průměrné roční čisté výnosnosti takový vliv, neboť jsou účtovány jednorázově, a rozkládají se proto do celého investičního období.

U zmíněného podílového fondu Opportunity CZK (profil, názory) činí fixní poplatek za správu pouze 0,32 %. Daleko větší váhu zde má variabilní poplatek za správu ve výši 20 % z účetního zisku před zdaněním. Dále je zde účtován výstupní poplatek ve výši 2 % z aktuální hodnoty aktiv, vstupní poplatek je nulový.
Poplatek za správu (jak jeho fixní, tak proměnlivá část) je již započítáván do hodnoty podílového fondu stejně, jak je to zvykem u ostatních podílových fondů. Při výpočtu čisté výnosnosti fondu (výnosnosti po odečtení všech poplatků) již proto stačí odečíst výstupní poplatek.

Nechme nyní stranou výstupní poplatek, jenž je běžnou praxí. Hlavní odlišností ve zpoplatnění oproti jiným podílovým fondům je u Opportunity ona pohyblivá část poplatku za správu, který je hlavním zdrojem příjmu investiční společnosti. Fixní část poplatku za správu ve výši 0,32 % de facto pouze pokrývá fixní náklady (za audit, službu depozitáře - banky, službu centrálního depozitáře - SCP), které investiční společnost v souvislosti se správou fondu má bez ohledu na to, jestli spravovaný fond vydělává či prodělává.

20 % ze zisku vs. 2 % z celkové hodnoty aktiv

Jak již bylo uvedeno, běžně je poplatek za správu účtován fixní sazbou okolo 2 %. Kdy je tedy pro klienta výhodnější zaplatit fixní 2 % z celkové hodnoty aktiv (jak je běžné u ostatních podílových fondů) a kdy 20 % ze zisku (jak je tomu u Opportunity CZK)? Vyjděme z předpokladu, že všechny ostatní parametry poplatkové politiky jsou stejné.

Jednoduchým výpočtem z jedné rovnice o jedné neznámé: ( 0,02 * X = 0,2 * (X - 1) ),

kde neznámou X je roční výnosnost, při které zaplatíme na obou poplatcích stejnou částku, dojdeme k výsledku, že touto hranicí je roční výnosnost lehce přes 11 %.
Pokud tedy bude výnosnost podílového fondu menší než zhruba 11 %, zaplatíme na poplatku účtovaném jako 20 % ze zisku méně, než v případě poplatku účtovaném jako 2 % z celkové hodnoty aktiv. A naopak, bude-li výnosnost vyšší, zaplatíme na poplatku účtovaném jako 20 % ze zisku více.

Větší motivace pro investiční společnost, menší riziko pro klienta

Poplatek účtovaný ze zisku je tedy pochopitelně pro investiční společnost více motivující. Chce-li investiční společnost vůbec něco vydělat (odhlédneme-li od výstupního poplatku), musí něco vydělat i majitelům podílových listů.

Zvýšení motivace správce podílového fondu však současně znamená přenesení rizika z klienta na tohoto správce (investiční společnost). Vzhledem k tomu, že investiční společnost může, na rozdíl od klienta, svými investičními rozhodnutími hodnotu podílového listu přímo ovlivnit, jde o logický krok. Za přenesení tohoto rizika klient platí ve formě vyšších poplatků v případě, že výnosnost přesáhne onu hranici roční výnosnosti, která v našem případě činí 11 %.
Příklad: pokud by podílový fond vynášel 20 % ročně, zaplatí klient na správním poplatku ve formě 20 % ze zisku přes 3 % ročně z hodnoty aktiv, místo oněch 2 %.

Jaký typ poplatku je pro klienta výhodnější

Pokud budeme předpokládat, že výnosnost fondu do značné míry závisí na rozhodnutích a tedy motivaci jeho správce, je pro nás (jako klienty) výhodnější vstoupit do fondu zpoplatňující převážně zisk.

Pokud naopak budeme předpokládat, že hodnota portfolia je spíše závislá na faktorech, které správce nemůže ovlivnit (globální cenový vývoj na akciových a dluhopisových trzích), potom záleží na našem vztahu k riziku. V případě správcovského poplatku účtovaného z celkové hodnoty aktiv můžeme více získat, ale také více ztratit. Při vysokých výnosech totiž sice zaplatíme na poplatcích méně, ale ono fixní procento zaplatíme i v případě, kdy podílový fond prodělá. Naopak správcovský poplatek účtovaný převážně ze zisku znamená spíše sázku na jistotu.

Názor Peníze.CZ:
Přikláníme se spíše k prvnímu předpokladu, tedy že výnosnost podílového fondu závisí především na schopnostech a motivaci správce. Faktory, jenž správce těžko ovlivní (např. globální propad či růst cen na akciových trzích), sice existují, ale právě schopnostmi a motivací správce podílového fondu lze do značné míry negativní dopady těchto pohybů cen zmírnit a pozitivní dopady naopak umocnit.

A co si myslíte vy? Je podle vás hodnota portfolia je spíše závislá na faktorech, které správce nemůže ovlivnit, nebo na jeho schopnostech? Jaký typ poplatku vyhovuje nejvíce vám? Sázíte na jistotu v podobě 2% poplatku, nebo byste raději podstoupili riziko poplatku vyššího, ale s vidinou vyššího zisku?