Závisí výkonnost fondu na jeho velikosti?

Vzhledem k tomu, že podílové fondy jsou velmi populárním investičním instrumentem, který ve vyspělém světě používají investoři již několik desetiletí, patří podílové fondy mezi nejvíce analyzované a médii propírané nástroje. Není divu, jenom v USA obhospodařují majetek vyšší než 8 200 miliard dolarů a Evropané jim svěřili majetek ve výši 4 800 miliard euro. Na stránkách FOND SHOPu a Peníze.CZ jsme publikovali celou řadu analýz, které se věnovaly různým závislostem ve světě podílových fondů. Dnes v této sérii budeme pokračovat a podíváme se na to, jestli a jaký vztah existuje mezi velikostí podílových fondů a jejich výkonností.

Malý velký fond

Myšlenka v pozadí této hypotézy je celkem jednoduchá. Fond s vyšším objemem majetku může:

Jenomže to je teorie. Jaká je praxe zjistíme až tehdy, když se podíváme na skutečná data. Aby naše analýza stála na pevných základech, rozhodli jsme se opustit hranice českého trhu a pro výpočty jsme zvolili lucemburskou databázi fondů společnosti Standard & Poor's. Tato databáze obsahuje všechny fondy domicilované v Lucembursku (většina zahraničních fondů prodávaných v České republice je domicilovaná právě v Lucembursku) a datová základna je tedy nesrovnatelně širší, než kdybychom pracovali jen s fondy prodávanými v České republice.

Svou pozornost jsme zaměřili na fondy, které jsou základními stavebními pilíři každého portfolia - jde o fondy globální akciové, dluhopisové a fondy peněžního trhu. V posledních dvou kategoriích jsou fondy eurové. Eurových dluhopisových fondů je asi 200 a eurových fondů peněžního trhu je asi 150. Kdybychom do analýzy zařadili jen korunové dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu, pohybovali bychom se v číslech o jeden řád nižších.
Nicméně jde zejména o princip (nalezení závislosti) a jeho zobecnění.

Mimo závislosti mezi výkonností a velikostí fondu budeme také sledovat výši manažerského poplatku. Lze předpokládat, že větší fondy budou mít nižší manažerské poplatky, což by se také mělo projevit ve výkonnosti.

Akciové fondy

Analýzu závislosti jsme provedli na dvou časových periodách - na jednom roce a na pěti letech. Za důležitější považujeme analýzu vztahující se k pětiletému horizontu, protože v delším čase existuje větší pravděpodobnost, že se případná závislost projeví.
Test jsme provedli na akciových globálních fondech, evropských a amerických akciových fondech. Výsledky jsou ale podobné, takže komentovat budeme jenom situaci na globálních akciových fondech.

Na jednoleté periodě vstoupilo do analýzy téměř 600 fondů. Výsledky ukazuje graf 1. V grafu je křivka, která zobrazuje výkonnost fondů od nejvyšší po nejnižší. Je z ní vidět, že existuje několik málo fondů s výbornými výsledky stejně tak jako hrstka fondů s velmi podprůměrnými výsledky. Naneštěstí pro investora se tyto fondy na špičce ani na chvostu nedrží dlouhodobě. Na jednoroční periodě se jedná z velké části o směs náhody a štěstí a skutečná kvalita manažera se projeví až v delším časovém horizontu. Světlá plocha ukazuje průměrnou výši majetku pro skupinu fondů, které v rámci celku představují jeden decil. Jinými slovy, plocha nejvíce vlevo zobrazuje průměrnou výši majetku prvních asi 60 nejvýkonnějších fondů, druhá plocha průměrný majetek druhé šedesátky nejvýkonnějších fondů atd.

S trochou představivosti lze jakousi závislost vysledovat. Nicméně na ročním horizontu by bylo zobecnění této závislosti hodně smělým krokem. Situace se ale mění s pohledem na graf 2, který ukazuje totéž, ale na pětiletém horizontu (asi 420 fondů). Z tohoto grafu již jde zřetelně vidět, že vyšší výkonnosti dosahovaly skutečně fondy s vyšším objemem obhospodařovaného majetku. Závislost mezi velikostí fondů a jejich výkonností tedy v kategorii globálních akciových fondů existuje.

Čistě ze statistického úhlu pohledu by nás měla zajímat relevance této závislosti. Ta by se dala vyjádřit jako koeficient determinace lineární regrese mezi dvěmi proměnnými - výkonností fondu a jeho velikostí. Tento koeficient je nicméně velmi nízký (jen 0,03). Statistik by se tedy jen usmál a prohlásil by závislost ze neexistující.

Jak je to s manažerským poplatkem? Fondy v této kategorii mají manažerské poplatky nastaveny nejčastěji na úroveň jednoho nebo jednoho a půl procenta. Nicméně i když se ukazuje, že s vyšší výkonností manažerský poplatek mírně klesá, nejedná se o nijak silnou závislost. Graf na tomto místě neuvádíme, protože by byl špatně čitelný a působil by chaotickým dojmem. Statistické testování však ukazuje, že skutečná závislost mezi výkonností fondu a manažerským poplatkem je velmi slabá.

Dluhopisové fondy

Automaticky prohlásit platnost závěrů pro akciové fondy také pro fondy dluhopisové by bylo chybou. Intuitivně lze sice předpokládat, že s dluhopisy to bude v tomto směru podobné jako s akciemi, ale podívejme se místo filozofování raději na konkrétní čísla.

Do analýzy na periodě jednoho roku vstoupilo asi 200 eurových dluhopisových fondů. Stejně jako u akciových fondů platí i pro fondy dluhopisové, že existuje několik málo fondů s extrémně vysokou i nízkou výkonností. V rámci jednoho roku je pak výkonnost ostatních fondů více vyrovnaná než jak tomu bylo u fondů akciových. Podobně se dá prohlásit, že asi první třetina nejvýkonnějších fondů se výrazně neliší objemem majetku. Výrazněji menší fondy, pomineme-li pátou dvacítku fondů, patří mezi nejméně výkonné.

Určitá závislost je patrná na pětileté periodě, ačkoli i tady se jedná spíše o potvrzení výše řečeného. Fondy s vyšším objemem majetku mají lepší výkonnost než fondy s nižším objemem majetku. Na "prvních" místech (prvních padesát fondů) se však podobně jako na jednoleté periodě fondy velikostí majetku výrazně neliší. O to více výraznější je poslední padesátka.

Co se manažerského poplatku týče, je závislost velmi podobná jako u akciových fondů. Okem je patrný fenomén rostoucí výkonnosti fondů s klesajícím manažerským poplatkem, ale statistická závislost je mizivá.

Fondy peněžního trhu

U fondů peněžního trhu jsme se rozhodli ukázat jen graf na pětileté periodě, protože u tohoto typu fondu je roční horizont k projevení se sledovaného efektu velmi krátký. Potenciál zhodnocení fondů peněžního trhu je poměrně nízký a teprve na delší periodě se zřetelněji projeví efekt úspory nákladů.

U fondů peněžního trhu jsme také zjistili, že existuje několik málo fondů s výjimečně vysokým objemem majetku. Aby nedocházelo ke zkreslení analýzy, rozhodli jsme se tyto fondy vynechat.

Ve sledované kategorii fondů je v grafu 5 vidět, že výkonnost těch nejlepších není na hony vzdálená průměru, jak tomu bylo u fondů akciových i dluhopisových. To vyplývá z nízké volatility fondů peněžního trhu. Z grafu je také opticky vidět, že vyšší výkonnost se na pětileté periodě pojí s vyšším objemem majetku. Tato závislost se jeví u fondů peněžního trhu jako nejsilnější. Podobné je to s výší manažerského poplatku. Také v tomto případě je závislost mezi výkonností a velikostí manažerského poplatku nejsilnější. U fondů peněžního trhu se ale není čemu divit. Při relativně nízkém potenciálu zhodnocení hraje roli každá desetina procenta.

Větší fondy ano

Na závislost velikosti fondu a jeho výkonnosti se tedy dá dívat dvěmi pohledy. Statistik by testovanou hypotézu zavrhl, protože by na její potvrzení neměl "tvrdá čísla". Laik určitou závislost pozoruje a může z ní učinit obecný závěr. Velikost fondu hraje svou nezanedbatelnou roli, hlavně na delších periodách. Jestliže tedy máte na výběr stejně kvalitní fondy, uvažujte o těch větších.

Článek vyšel v časopise FOND SHOP

Co si o tomto testu a jeho výsledcích myslíte? Jsou pro vás tato čísla dostatečná k učinění závěru, že velikost fondu hraje svou nezanedbatelnou roli? Budete se tím řídit při rozhodování o umístění vaší investice?