Podrobné údaje za loňský rok potvrdily, že se krize domácností nedotkla. Jejich průměrné příjmy se zvyšovaly o víc než dvě procenta. Při jedenapůlprocentní inflaci se tedy zvýšily i reálně.
Nejvíc, reálně o dvě procenta, se zlepšila životní úroveň polovině rodin se středními příjmy, zmíněná nejbohatší třetina si však o půl procenta pohoršila.
Zavírání příjmových nůžek začalo už v prvním krizovém roce 2009. Tehdy se příjmy rodin paradoxně zvyšovaly dokonce o dvě a půl procenta a nejvíc opět vydělaly domácnosti se středními příjmy. Pouze příjmy nejbohatší desetiny stagnovaly vinou zamrzlého trhu s nemovitostmi a akciemi.
Hospodářské potíže tak předchozí příjmový růst pouze korigovaly. Do roku 2008 rostly rodinné příjmy v průměru o čtyři procenta a finanční krize tento růst pouze zpomalila.
Obratem může být letošní rok. V prvních třech měsících poklesly příjmy domácností proti loňsku o tři procenta.
| 2001–2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Chudí | 1,1 % | 7,7 % | -0,2 % | 2,9 % | 0,5 % |
| Střední vrstva | 3,2 % | 5,2 % | 0,8 % | 3,3 % | 2,0 % |
| Bohatí | 4,5 % | 4,6 % | 7,2 % | 0,4 % | -0,1 % |
Zdroj: rodinné účty ČSÚ
Poznámka: Data jsou uvedena po odečtení inflace. Za „chudé“ je označen první příjmový decil, za „střední vrstvu“ pátý příjmový decil a za „bohaté“ desátý příjmový decil.
To že se „zavírají příjmové nůžky“, tedy snižuje rozdíl v příjmech, ještě neznamená, že neplatí okřídlené bohatí dál bohatnou, chudí zůstávají chudí.
Příjmová stránka rodinného rozpočtu má také rub: výdaje. A i ty se v čase mění. Zdražování základních potřeb se samozřejmě citelněji dotkne chudých: zvýšení DPH vynuluje nárůst patnáctitisícového platu o jedno procento jako nic.
Minulý týden jsme se ptali odborníků z nejrůznějších oblastí, co si myslí o pohybu sociálních nůžek. Ekonomové Petr Mach, Jan Traxler či Markéta Šichtařová si padli do noty se socioložkou Jiřinou Šiklovou či Jiřím Pehe minimálně v tom, že sociální nůžky se otevírají stále víc. Zkuste se na věc podívat jejich očima nebo očima podnikatele Tomia Okamury či analytika Aleše Tůmy:
Očima expertů: Bohatí kontra nahatí. Sociální nůžky se dál otevírají.
Příjmové nůžky se přitom průběžné otevíraly v období levicových vlád v letech 2001 až 2006.
V roce 2007 se přivřely zvýšením sociálních dávek, jež premiér Jiří Paroubek prosadil před volbami. V následujícím roce „zařídil“ premiér Mirek Topolánek opačný efekt. Rozpočtová reforma přidala nejvíc nejbohatším a sociálními škrty ubrala peníze nejchudším.
V dalších dvou letech se ale bez ohledu na představy politiků nůžky opět zavírají. Loni měli nejchudší 23,4 procenta příjmů těch nejbohatších, a jejich pozice se tedy proti roku 2008 o procento zlepšila.
I přes snahy pravicových vlád odbourat dávky je sociální systém dost silný, aby v období krize udržel nad vodou nejchudší. Platí dokonce záporné daně a přes pětinu jejich příjmů jim posílají sociální úřady.
Ještě větší podíl dávek mají středostavovské rodiny. Právě v polovině příjmového žebříčku je většina důchodců a úplných rodin s malými dětmi. Domácnosti, které z poloviny financuje stát a z poloviny vlastní práce, přežívají krizové období nejlépe.
Bohatí zatím ještě sčítají ztráty z krizového období.
Potíže menších firem a živností dosvědčuje skutečnost, že se mezi desetinu nejbohatších dostávají manažeři na úkor samostatných podnikatelů.
| Období | Hodnota |
|---|---|
| 2001–2007 | 1,2 % |
| 2007–2008 | -5,4 % |
| 2008–2010 | -2,6 % |
Ještě v roce 2008 vykázaly nejbohatší rodiny šestkrát větší příjmy z manažerských platů než z podnikatelského zisku. Loni už to bylo desetkrát víc.
O úpadku podnikatelského stavu svědčí zjištění, že největší podíl příjmů z podnikání vykazují nejchudší rodiny, které si tak vydělaly na patnáct procent svých výdajů.
Zpravidla jde o zaměstnance, kteří se udrželi na pracovním trhu díky švarcsystému. Ten však nezajišťuje stálý výdělek.
Více si přečtete na Aktuálně.cz
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
