Berete méně než kolega v Praze? Máte šanci na víc, řekl soud

Petr Kučera | rubrika: Aktuality | 6. 8. 2020 12:00 | 3 komentáře
Berete méně než kolega v Praze? Máte šanci na víc, řekl soud

Zdroj: Shutterstock

Nejvyšší soud dal naději zaměstnancům, kteří na stejné pozici v rámci jedné firmy mají nižší mzdu než jejich kolegové v Praze a dalších lépe placených regionech Česka. O důležitém rozhodnutí informuje web E15.

Státní podnik Česká pošta podle soudu porušil zákoník práce, když vyplácel vyšší mzdu zaměstnanci v Praze než zaměstnanci pracujícímu na stejné pozici na Moravě. Poštu zažaloval její řidič v roce 2016, když v Olomouci i v Brně dostával o tři tisíce nižší základní mzdu než kolega v Praze. O tři sta korun se tehdy lišila také vyměřená výkonová složka mzdy.

„Z hlediska zásady rovného odměňování nejsou pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o stejnou práci nebo o práci stejné hodnoty, významné sociálně ekonomické podmínky a jim odpovídající výše nákladů na uspokojování životních potřeb v místě, kde zaměstnanec vykonává práci,“ cituje E15 z rozsudku.

Pošta zdůvodňovala vyplácení vyšší mzdy v Praze mimo jiné tím, že je to složitější, odpovědnější a namáhavější práce s ohledem na velikost regionu a na provoz v několika částech a budovách. Nejvyšší soud ale zamítl takzvané dovolání a potvrdil předchozí rozhodnutí soudů.

Anketa

Co vy na to?

„Zastáváme názor, že zaměstnance odměňujeme podle platných norem. Metodika výpočtu tarifní mzdy by měla být předmětem širší debaty, která by zohlednila poměr mezi příjmy a výdaji v různých lokalitách. To se týká i dalších firem z různých odvětví,“ řekl deníku E15 mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Podle Tomáše Procházky z kanceláře Eversheds Sutherland je rozsudek prvním svého druhu, protože dosud Nejvyšší soud řešil pouze rovné odměňování na stejných nebo velmi blízkých pracovištích. „Rozsudek má potenciál spustit lavinu soudních sporů se zaměstnanci,“ dodává.

„Jestliže zaměstnanci jednoho zaměstnavatele v různých regionech vykonávají srovnatelnou práci a zaměstnavatel při stanovení jejich odměny přihlédne rovněž k sociálně-ekonomickým podmínkám regionu (například k vyšším nákladům na bydlení či vyšší ceně služeb), kde je práce vykonávána, jedná se dle Nejvyššího soudu o nerovné zacházení v oblasti odměňování,“ říká Radek Matouš, vedoucí advokát Eversheds Sutherland. 

Procházka současnou právní úpravu kritizuje. „Měla zabránit diskriminaci, a místo toho prostřednictvím soudu zavedla ekonomický nesmysl v podobě stejných mezd v celém Česku,“ uvádí. „Pokud bychom toto pravidlo uplatněné Nejvyšším soudem chtěli dovést do extrému, měli by mít například všichni dělníci ve Škodovce stejné mzdy jako v německém Volkswagenu,“ říká.

Rozdílné základní mzdy podle regionů vyplácejí například některé obchodní řetězce. Jiní zaměstnavatelé pak formálně dávají všem stejný základ, regionální rozdíly pak dorovnávají formou různých příplatků a odměn – v souladu se zákoníkem argumentují náročnějšími pracovními podmínkami a vyšší namáhavostí konkrétní pozice, případně i vyšší rizikovostí.

Rovné odměňování podle zákoníku práce

Zdroj: Shutterstock
  • Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
  • Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
  • Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
  • Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
  • Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

Někteří politici i ekonomové – například bývalý šéf Hospodářské komory a poté ministr Jaromír Drábek – v minulosti navrhovali, aby se zákonem stanovená minimální mzda mohla lišit podle různých regionů. Nebyla by stejná pro celou republiku jako dosud, ale přihlížela by k životním nákladům a průměrným mzdám.

V současné době však ministerstvo práce a sociálních věcí žádnou změnu ohledně „rovného odměňování“ nechystá.

Zdroj: Shutterstock

Ať vám nic neuteče 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a neuniknou vám další důležité aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Autorsky se zaměřuje na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ještě víc než paragrafy ale miluje média. Byl šéfredaktorem České informační agentury... Další články autora.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+14
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.