Začne ČNB chránit korunu? Ve hře je návrat intervencí

Česká koruna v reakci na válku rozpoutanou Ruskem na Ukrajině výrazně oslabuje. K euru je nejslabší od loňského listopadu a k dolaru za více jak rok. Zatímco na začátku února bylo euro na mezibankovním trhu za méně jak 24,4 koruny, dnes před polednem jsme u hranice 25,7.

Kdo by si teď chtěl eura koupit v hotovosti například v plzeňské směnárně Eurowex, zaplatí za jedno euro 26,1 koruny, zatímco před měsícem (3. února) to bylo 24,65. Každých tisíc eur, které utratíte třeba na zimní dovolené v Rakousku, se tak prodraží o 1450 korun.

Oslabující koruna ale nezdražuje jen dovolenou. Dál zvyšuje tlak také na růst inflace. Dobře je to vidět třeba na cenách pohonných hmot, které jsou teď rekordně vysoké.

„Současný vývoj je obecně proinflační a slabá koruna společně s dalším vývojem cen (nejen) energetických komodit bude dále zvyšovat inflační tlaky. Inflace v příštích měsících tak bude směřovat dále nad 10% hranici,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Začínají se objevovat hlasy, zda by Česká národní banka (ČNB) neměla začít s intervencemi – tedy zda by neměla korunu na trzích nakupovat a tím posilovat její kurz. Výzvy k intervencím vycházejí i vzhledem ke krokům Polska a Maďarska: tamní měny oslabují ještě o něco víc než koruna, polská centrální banka už intervenovat začala a maďarská oznámila, že je připravena to udělat.

„Ačkoli koruna oslabila ve srovnání s měnami regionu méně, otázky ohledně možných intervencí ČNB se na trhu objevují stále častěji. ČNB disponuje z dob kurzového závazku vysokým objemem devizových rezerv a kredibilita intervencí ČNB je tak ve srovnání s okolními zeměmi podstatně vyšší,“ říká Seidler. Česká centrální banka měla ke konci ledna v rezervách 157 miliard eur.

Měla by už i ČNB intervenovat? Má to smysl v situaci, kdy je válka a nikdo neví, co se stane za hodinu? „Zatím příliš ne. Několikatýdenní prudké oslabení koruny za předpokladu, že pak koruna větší část ztrát opět rychle smaže, není pro ČNB nějak zásadní,“ odpovídá Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, která se na obchodování s měnami zaměřuje.

Připrav se, kdo můžeš. Komunita prepperů radí, jak přežít válku

„Intervence by z pohledu ČNB dávaly smysl, pokud by bylo oslabení koruny dlouhodobější nebo pokud by oslabování koruny během března dále zrychlovalo a kurz koruny vůči euru zamířil nad hladinu 27 CZK/EUR a výše,“ pokračuje Novák.

ČNB před zahájením ruské agrese proti vysoké inflaci aktivně vystupovala a rychle zvyšovala úrokové sazby. Proti inflaci v tu dobu působilo i posilování koruny. Když teď koruna naopak oslabuje, nehraje to centrální bance do karet. Na reakci je ale podle Nováka zatím brzy.

„Pokud by ČNB začala již nyní s intervencemi, mohlo by dojít k tomu, že finanční trh začne ČNB testovat a ČNB by se zbytečně brzy začala devizových rezerv zbavovat. Osobně si myslím, že v tuto chvíli intervence zatím nemají moc smysl a je logičtější si počkat, jak se bude během března dále vyvíjet situace na Ukrajině a neukvapovat se. V případě, že totiž dojde k deeskalaci, může koruna začít opět poměrně rychle posilovat,“ říká analytik.

Pro ČNB je podle něj důležité pásmo mezi 27 až 28 CZK/EUR. „Hranice 27 korun byla klíčová při kurzovém závazku v letech 2013 až 2017 a i před dvěma lety při pandemii začal guvernér Jiří Rusnok hovořit o případných intervencích na podporu koruny, až když se koruna nacházela nad 27,“ říká Novák.

Natankujte u nás!

Zdroj: Shutterstock

• Kovanda: Litr benzinu může zdražit i na 50 korun
• KB řekla podrobnosti k výplatě vkladů Sberbank. Úvěry splácejte, ale jinak
• Plyn je nejdražší v historii, cena povolenek padá
• Pojištění a válka. Kdo by platil? Porovnali jsme podmínky

I Seidler připomíná situaci po vypuknutí pandemie v březnu 2020, kdy česká měna oslabila k 27,8 korunám za euro. Ani při této úrovni ale ČNB tenkrát nezasáhla, ke zklidnění paniky ji stačily slovní intervence: vyslala signál, že by v případě nutnosti na trh vstoupila. „Možný zásah ČNB byl však tehdy motivován spíše snahou zamezit negativním dopadům, které skokové oslabení měny přináší, jako je např. denní přeceňování cizoměnových aktiv a nutnost dodat potřebný kapitál dle některých regulatorních požadavků,“ říká Seidler.

Teď je dle podle něj situace jiná a citlivost ČNB na oslabení koruny může být z důvodu vysoké inflace vyšší. „Při příchodu pandemie se inflace nacházela mírně nad tolerančním pásmem ČNB (3,7 % meziročně v únoru) a pandemie byla vnímána obecně jako protiinflační událost z důvodu očekávané ekonomické recese. Proinflační působení koruny tak nebylo vnímáno až tak problematicky,“ vysvětluje ekonom.

Zahájení intervencí by teď bylo jednodušší i po technické a administrativní stránce, jelikož ČNB už letos každý den odprodává výnosy z devizových rezerv. „Bylo by tak v případě potřeby možné jen denní objem navýšit, a snížit ho naopak v dobách, kdy se situaci na trhu uklidní,“ říká Seidler.

„Z titulu inflačního vývoje se proto domníváme, že se zvyšuje šance, že ČNB na trh při dalším oslabování koruny vstoupí, a to navzdory tomu, že se ČNB obecně využití kurzu koruny pro tlumení inflace brání,“ shrnuje úvahy bankovních analytiků Seidler.

Hrdinky na Heroine.cz

Zdroj: Shutterstock

Dostat k ruským občanům pravdivé zprávy o válce na Ukrajině je kvůli propagandě státních médií téměř nemožné. Přesto se organizují demonstrace, kde lidé riskují bití, zatýkání a věznění. Opoziční aktivistky, novinářky a umělkyně nemlčí ani dnes. 

Postavily se Putinovi. Ženy vedou ruský odpor proti válce

„ČNB koneckonců v době kurzového závazku a hromadění devizových rezerv často argumentovala, že je pak bude moci využít v nepříznivých časech. V případě dalšího tlaku na oslabování koruny tak považujeme za pravděpodobné, že ČNB korunu podpoří a nenechá ji oslabit příliš nad hranici 26 Kč za euro,“ dodává.

Cíl ČNB by byl tentokrát opačný než u intervencí, které prováděla od listopadu 2013 do dubna 2017: tehdy ČNB dlouhodobě bránila koruně v posílení nad 27 korun za euro, a to kvůli obavám z deflace. Tenkrát se intervence tedy dělaly, aby ceny více rostly, nyní by to bylo naopak kvůli zpomalení zdražování.

Dodejme, že dosavadní „válečná“ ztráta české měny v řádech jednotek procent, je drobná proti tomu, co zažívá po sankcích ruský rubl. Ten od začátku války ztrácí zhruba 40 %.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem