Úroky jsou nejvýš za 20 let. ČNB je dál výrazně zvedá

Jiří Hovorka | rubrika: Co se děje | 3. 2. 2022 | 48 komentářů

Bankovní rada zvyšuje základní sazbu o 0,75 procentního bodu – tentokrát podle očekávání analytiků.

Úroky jsou nejvýš za 20 let. ČNB je dál výrazně zvedá

Zdroj: Shutterstock

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o šestém zvýšení úrokových sazeb v řadě. A znovu je růst výrazný: Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 4,5 %, lombardní sazbu na 5,5 % a diskontní sazbu na 3,5 %. Nové sazby začnou platit zítra.

Vzhledem k inflaci, která naposledy v prosinci vyskočila na 6,6 % a dál roste, se výraznější zvýšení úroků očekávalo. Tentokrát radní základní úrok zvedli o 0,75 procentního bodu. Před Vánoci to bylo o jeden procentní bod, na začátku listopadu o 1,25 procentního bodu, na konci září o 0,75 procentního bodu a v červnu a srpnu to bylo pokaždé o 0,25 procentního bodu.

Jde o mimořádnou situaci: na konci září to bylo poprvé v tomto tisíciletí, co rada na jednom zasedání základní úrok zvedla o víc jak základních 0,25 procentního bodu. Ještě v červnu základní úrok dělal 0,25 % a nad čtyřmi procenty byl naposledy na začátku roku 2002.

Před koronavirovou epidemií centrální banka brzdila rozjetou ekonomiku: v únoru 2020 repo sazbu zvýšila na 2,25 %. Pak se ale kvůli covidu na pár týdnů se zastavila globální ekonomika a centrální banka poslala postupně své úroky ke dnu. Od května 2020 do konce června 2021 tak repo sazba byla na 0,25 %. Když ale výrazně začala růst inface, centrální banka na to musela reagovat.

Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.

Jak porazit inflaci?

Zdroj: Shutterstock

Bankovní rada ukazuje odhodlání dostat inflaci výhledově zpět ke dvěma procentům, což je její dlouhodobý cíl. Inflaci na současnou úroveň ale z velké části tlačí nákladové tlaky související se znovu nastartovanou globální ekonomikou. I další země zažívají období vysoké inflace, například Německo hlásí její meziroční růst o zhruba 5 %, což je nejvyšší hodnota téměř za posledních 30 let. V Česku jsme si inflační tlaky navíc zvýšili i sami – třeba zrušením výpočtu daně ze superhrubé mzdy, které lidem podstatně zvýšilo čistou mzdu.

Inflace by měla vrcholit v prvních měsících letošního roku, kdy se v Česku může dostat i nad úroveň deseti procent. I když má pak začít klesat, za celý rok 2022 by se průměrná meziroční inflace měla podle aktuálních prognóz pohybovat kolem osmi procent.

„Úrokové sazby se zřejmě již přiblížily svému vrcholu. Toho by podle nás měly dosáhnout letos na jaře ve výši pěti procent. Na konci letošního roku by však podle nás mohla centrální banka začít sazby opět snižovat zpět ke 2,5 procentům, jejichž dosažení čekáme v první polovině příštího roku,“ předpovídá Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.

„V druhé polovině letošního roku bude totiž podle nás docházet k významnému zmírňování inflačních tlaků, ke kterému by měly mimo jiné přispět lépe fungující dodavatelské řetězce. Mírné zlepšení v tomto směru již nyní pozorujeme,“ dodává Gürtler.

Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření. Tato kombinace má snížit ochotu lidí a firem utrácet. A když klesne poptávka, mají klesat i ceny.

Růst ceny peněz už je vidět nějakou dobu na hypotečním trhu. Zatímco na začátku roku 2021 se hypotéky běžně prodávaly s úrokem pod dvě procenta, teď je úrok u nových hypoték už nad čtyřmi procenty a bude dál růst.

„Domníváme se, že další zvýšení sazeb ČNB bude minimálně krátkodobým impulzem pro růst ceny zdrojů, z kterých banky financují své úvěrové aktivity. Následně tedy bohužel dojde i k navýšení úroků u hypoték. Průměrná nabídková sazba v lednu vzrostla na 4,41 %. Nyní očekáváme, že se ještě více přiblíží 5procentní hranici," říká Luboš Svačina, analytik společnosti Golem Finance.

Úroky už banky zvedly i u spoření. Několik jich teď nabízí na spořicím účtu úrok začínající trojkou. Nejvíc na jednoduchém spořicím účtu bez složitých podmínek dává Banka Creditas – 3,6 % na nové vklady do 350 tisíc korun. O moc víc nedostanete ani na termínovaných vkladech. Ani její zhodnocení však na současnou inflaci nestačí a peníze v bankách tak reálně ztrácejí na hodnotě.

Teoreticky by proti růstu inflace měla působit i posilující koruna, v praxi je ale dopad při současném vysokém růstu cen malý. „Oproti průměrnému prosincovému kurzu koruna v lednu vůči euru posílila o 3 %. Celková síla transmise kurzu koruny do inflace však není příliš vysoká, v ČR se odhaduje mezi 10 až 15 %. To znamená, že pokud by kurz posílil o 10 %, znamenalo by to snížení meziroční inflace o 1 až 1,5 procentní bod v horizontu zhruba půl roku. Ani současné posílení koruny tak inflaci již příliš neztlumí,“ vysvětluje Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Klíčové sazby

Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
„Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB – sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Penzijko s finančním bonusem