Dosavadní guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok v půlce letošního roku ve funkci skončí. Druhý mandát mu běží do konce června, třetí už pravidla neumožňují. Vedení centrální banky jmenuje prezident republiky. A Miloš Zeman v minulém týdnu v rozhovoru s MF Dnes nastínil, jak se bude rozhodovat.
Favoritem na post guvernéra od července se tak zdá být ekonom Aleš Michl, říká komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert. Vychází ze Zemanových slov: Určitou prioritu mají podle prezidenta současní členové bankovní rady, současně Zeman naznačuje odstup od rychlého zvyšování sazeb. „Nedomnívám se, že na inflaci má podstatný vliv,“ podotýká prezident.
„Dává smysl nahradit Jiřího Rusnoka někým ze čtveřice Mora-Nidetzký-Benda-Holub? Ti přece tlačí nahoru sazby vehementně. Z holubic hlasujících proti každému hiku může na další mandát pomýšlet jen Aleš Michl, protože Oldřich Dědek za rok končí,“ napsal Vainert na Twitteru.
Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země. Nejvíc je teď vidět rychlé zvyšování úrokových sazeb, dříve to byly měnové intervence nebo omezování hypotečního trhu.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Ve finanční hantýrce se radní podle svých postojů dělí na jestřáby a holubice. Za jestřáby jsou označování centrální bankéři, kteří prosazují vyšší úrokové sazby, čímž chtějí krotit inflaci. Tento přístup zastávají Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Holubice naopak upřednostňují nižší úroky a nebojí se vyšší inflace. Pro holubičí měnovou politiku jsou ze současných členů bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl.
„Dopředu uvažující člověk ví, že se inflace časem zase vrátí ke dvěma procentům. Inflace se přežene Českem stejně jako celým světem. Nepomůže nic. Věřím, že za rok by se už mohla začít snižovat. Teď bude ještě nějakou dobu hodně nepříjemná,“ řekl Michl v lednovém rozhovoru pro Finmag. Redakce webu Peníze.cz ho teď oslovila s žádostí o reakci na spekulace ohledně jeho možného guvernérství, ekonom se ale k tomu podle očekávání nechtěl vyjádřit.
Spekulace o příštím guvernérovi se budou objevovat až do června, do kdy se Zeman o nástupci Rusnoka musí rozhodnout. Na začátku roku například Seznam Zprávy psaly, že hlavními kandidáty jsou Tomáš Nidetzký a Marek Mora, ale ve hře je i šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ať už Rusnoka vystřídá kdokoli, nemělo by to pro spotřebitele podle analytiků znamenat nic zásadního. Pokud se naplní předpoklady, měly by úroky v druhé polovině roku začít klesat.
„Dle vyjádření ostatních členů bankovní rady to vypadá, že k dalšímu zvyšování úrokových sazeb by nemělo docházet zhruba od poloviny letošního roku. Na dalším guvernérovi pak bude pravděpodobně snižování úrokových sazeb směrem k jejich rovnovážné úrovni, pokud se naplní scénáře o polevování inflačních tlaků ve druhé polovině letošního roku,“ říká Anna Píchová, hlavní analytička společnosti Cyrrus.
Současný guvernér Jiří Rusnok svou roli podle oslovených ekonomů zvládl dobře. „Měnová politika za jeho vedení fungovala bez výraznějších problémů. Snad jen kurzový závazek mohl skončit o pár měsíce dříve než v dubnu 2017. Zpětně je také patrné, že snížení sazeb prakticky na nulu během pandemie nebylo nezbytné. Nicméně na začátku pandemie byly obavy z negativních ekonomických dopadů velmi silné a kroky ČNB pochopitelné,“ myslí si David Marek, ekonom společnosti Deloitte.
„Naše bankovní rada na rozdíl od jiných měla dostatek odvahy a dokázala provádět i nepopulární kroky,“ říká Štěpán Křeček, ekonom BH Securities. Konkrétně tím naráží na fakt, že zatímco ČNB úroky v posledních měsících v reakci na rostoucí inflaci výrazně zvýšila, například Evropská centrální banka je stále nechává na rekordních minimech.
Zpět k bankovní radě: Každý člen bankovní rady je volen na šest let. V půlce roku 2022 končí první funkční období Tomáši Nidetzkému a Vojtěchu Bendovi. V únoru 2023 pak první mandát dokončí i Marek Mora a druhý Oldřich Dědek. Miloš Zeman tak do konce svého prezidentského mandátu bude jmenovat členy bankovní rady ještě pětkrát (i s novým guvernérem).
K nominaci prezident nepotřebuje souhlas nikoho dalšího. Je správně, že o bankovní radě rozhoduje jen hlava státu? Podle Křečka to není problém. „Tento systém prozatím generoval kvalitní guvernéry ČNB. Když něco funguje, není třeba to měnit,“ říká ekonom.
„Na jednu stranu díky tomu zůstává volba členů bankovní rady nezávislá na rozhodování vlády, na druhou stranu ani prezident není plně nezávislý. Myslím si, že by bylo mnohem komfortnější, kdyby volba členů bankovní rady podléhala schválení Senátu,“ myslí si Píchová.
Aleš Michl se narodil v roce 1977. Studoval na VŠE v Praze, LSE v Londýně a Wharton School of Finance ve Philadelphii. Během studií psal pět let pro Hospodářské noviny. Později působil devět let jako portfoliový stratég v Raiffeisenbank. Byl v poradních týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla, spolupracoval s NERVem. Později na ministerstvu financí radil Andreji Babišovi a Aleně Schillerové. Působil ve správní radě Y Soft Ventures a v roce 2016 založil spolu s ekonomem Pavlem Kohoutem investiční fond Quant. Od prosince 2018 je členem bankovní rady České národní banky.
S bývalým redaktorem webu Peníze.cz a později šéfem Finmagu Ondrou Tůmou se každý rok proběhnou a popovídají si. Připomeňte si jejich poslední rozhovory:
Jana Divinová
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 2. 2022 9:39
O Michlovi se na trhu vypráví příhody jak ničemu nerozumí. Je to takový populární ekonom. Ale republika potřebuje odborníka, ne PR hvězdu bez kompetencí.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 2. 2022 16:51, VIGO
kačera ¨Donalda. Co Vy na to?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.