Bič na dlužníky, cukr pro platící

Během čtrnácti dnů se připojí další dvě a registr tak bude plně připraven poskytovat údaje pěti členským bankám sdružení Czech Banking Credit Bureau. Členy tohoto sdružení, které bude registr provozovat, jsou zatím Česká spořitelna (profil, názory), ČSOB (profil, názory), GE Capital Bank (profil, názory), HVB Bank (profil, názory) a Komerční banka (profil, názory). Zpočátku bude k dispozici kolem 1,5 miliónu údajů o 900 tisících klientů. Připojit se později má dalších až osm bank a stavebních spořitelen.

Druhý registr připravuje Česká národní banka (profil, názory) společně s Českou bankovní asociací. Do zkušebního provozu byl spuštěn počátkem května pod názvem Centrální registr úvěrů. Po naplnění zde budou shromážděny údaje o podnikatelských subjektech. Česká republika je jednou z prvních zemí v rámci střední a východní Evropy, kde podobné registry vznikají. Zatím jediná země z tohoto regionu, kde již registr funguje, je Polsko, na Slovensku se připravuje.

Jak takové registry fungují? V podstatě velmi jednoduše (složitější je ovšem připravit kompatibilitu bankovních systémů jednotlivých bank), zúčastněné banky poskytují do jednotné databáze údaje o úvěrovaných subjektech a na oplátku mohou nahlížet do totožných záznamů o již existujících dlužnících ze všech ostatních připojených bankovních ústavů.

Podobné databáze o dlužnících fungují ve světě běžně, poskytují bankám základní informace umožňující lépe kalkulovat úvěrová rizika, především o výši případných dluhů zájemce o úvěr a o jeho dosavadní platební morálce. Bude tak konec možnosti (nezřídka zneužívané) obcházet banku po bance se starými dluhy na krku a žádat o další úvěr. Na druhou stranu se ovšem doufejme zjednoduší a ještě více zpřístupní možnost získat úvěr těm, kteří nikdy se splácením problémy neměli.

Co se změní po rozběhu registrů? Myslíte, že centrální registry zlevní spotřebitelské úvěry a kreditní karty? Napište nám, těšíme se na vaše reakce.