Bilancování – komodity v roce 2011
16. 1. 2012 | Jan Traxler
Většina komodit v roce 2011 zlevnila, kromě masa, ropy a zlata. Nejvíc klesla cena rhodia, bavlny, kakaa, zemního plynu a cínu.
To, že komodity byly v posledních několika letech jako investice tolik „in”, má několik důvodů:
Podívejme se lépe na ten poslední bod. Pokud jste chtěli investovat do komodit před deseti lety, a nebylo to zrovna zlato/stříbro, měli jste velice pravděpodobně smůlu. Většina investic byla přes deriváty obchodované na burzách (většinou futures) a malý investor (kterého bych v tomto případě definoval jako někoho, kdo má v investicích míň než aspoň milion dolarů) mohl tak maximálně koupit akcie těžebních společností jako třeba BHP Billiton, BP, Shellu a podobně.
Leží vám na běžném účtu sto tisíc a nevíte, co s nimi? Nejste si jistí garantovanou investicí, kterou vám nabídli v bance? Chcete vědět víc o investování do podílových fondů? Nechejte si poradit!
Situace se dramatický změnila s příchodem ETF, exchange traded funds, neboli investičních fondů obchodovaných na burze. Speciálně pasivních indexových fondů, tedy fondů, které sledují/replikují nějaký index, například cenu ropy WTI.
Doslova přes noc se tak malým investorům otevřely dveře ke komoditnímu ráji. A bankovní krize k oblíbenosti komodit a komoditních ETF jenom přispěla.
Teoreticky jsou ETF krásný produkt, který umožňuje levné investování do všeho možného – od klasických akcií a dluhopisů až po pšenici či pomerančovou štávu. Jsou velice průhledné, likvidní a mají minimální poplatky za správu. Co víc si přát?
Jenže jednoduchost ETF je spíš zdálnivá, zvlášť u komodit.
Většina fondů nemůže držet reálnou komoditu (výjimkou jsou některé fondy drahých kovů). Například u ropy by byl nutný nájem tankerů či jiných prostor k uskladnění – ale ty nejsou nafukovací. Na rozdíl od ETF fondů. Když například jeden den do fondu investoři nalijou (nebo z něj vyberou) dalších 100 millionů dolarů, fond je najednou o tolik větší (či menší), což, pokud by měl skladiště, znamená, že musí okamžitě koupit/prodat komoditu v hodnotě 100 millionů. To je ale docela drahé.
Většina ETF komoditních fondů proto investuje nepřímo, přes deriváty, většinou pomocí už zmíněných futures na komoditních burzách.
Zde je ale zakopaný pes, o kterém drtivá většina malých investorů nikdy neslyšela. Jmenuje se contango (a s latinskoamerickými tanci nemá nic společného). Zjednodušeně: contango znamená, že cena komodity k dodání v budoucnosti je vyšší než cena k dodání dnes („spot“). Včera například byla jedna „spot“ (k dodání ihned) jednotka plynu za 2,5384 dolaru. Stejná jednotka k dodání v dubnu za 2,746, a v květnu za 2,849.
Poznamenám, že situace „vyšší ceny v budoucnu“ je obvyklá a celkem nic neříká o tom, jestli „spot“ ceny opravdu budou vyšší. Důvodů je hodně, jedním z nich je právě ta cena uskladnění.
Vše to sice zní ezotericky, ale pro investora do komoditního ETF to má reálný dopad.
Jak jsem napsal, tyto fondy investují nepřímo – přes futures. Řekněme, že jste manažer amerického fondu UNG, který investuje do zemního plynu. Dnes tedy nejpíš vlastníte kontrakty futures k dodání v březnu, přesněji 1. března. To není daleko – a vy nemáte prostory na uskladnění plynu, který by vám 1. března dodali. Takže někdy příští týden musíte tenhle kontrakt prodat a koupit nový, k dodání 1. dubna. Tím okamžitě proděláte cca 20 centů na každém kontraktu. Skoro osm procent!
Pro snazší pochopení s vymyšlenými cenami: řekněme, že je cena za jednotku k dodání dnes jeden dolar a k dodání za měsíc dva dolary. Vy máte „poukaz“ na dvě jednotky plynu, které dnes musíte prodat, za což dostanete 2 $ = 1 $ × 2. Musíte ale vzápětí koupit další kontrakt, který stojí dva dolary – takže můžete koupit jen jednu jednotku. Na konci máte sice stejnou hodnotu (dva dolary), ale jen polovinu plynu, co jste měli. Bude-li cena plynu za měsíc pořád kolem jednoho dolaru, máte padesátiprocentní ztrátu.
Takže ETF na komoditu která je v contangu, pomalu každý měsíc krvácí peníze. Chytřejšími strategiemi, než jsem popsal nahoře (a kterou mimochodem UNG praktikuje), se dá krvácení zpomalit, ale ne úplně zastavit.
Jinými slovy, pokud se vrátíme k příkladu se zemním plynem a reálnými čísly, aby ceny akcií UNG šly nahoru, musí cena plynu za další měsíc stoupnout alespoň o osm procent. Možné to, samozřejmě, je, ale jak pravděpodobné?
Pokud jste malý investor a začnou vám povídat o tom, jak je dobré investovat do komoditních ETF, zeptejte se na contango. Pokud to budou brát za výzvu k tanci, je čas změnit (investičního) partnera.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem