Tomáš Packa: Investujeme bez emocí

Martin Vlnas | rubrika: Rozhovor | 3. 3. 2012 | 5 komentářů
Tomáš Packa: Investujeme bez emocí
„Snažíme se omezit vliv lidského rozhodování, nepodléhat stádním náladám, kterým propadají individuální investoři,“ říká Tomáš Packa, portfoliomanažer investiční společnosti C-QUADRAT KAG. Ve správě má téměř 600 milionů euro.

Podílový fond, který vedete, je fond fondů řízený pomocí tzv. kvantitativního asset managementu. Co si pod tím může obyčejný smrtelník představit?

V nejobecnější rovině je možné náš způsob správy majetku klientů popsat jako investování bez emocí. Zásadní úlohu totiž místo lidského rozhodování sehrávají počítačové modely, které vyhodnocují obrovské množství vstupních dat o dění na trzích a samy určují, jak by měla vypadat ideální struktura našeho portfolia. Snažíme se tedy maximálně omezit vliv lidského rozhodování, nepodléhat stádním náladám, kterým propadají individuální investoři.

Takže zatímco trhy panikaří, vaše počítače cítí příležitost?

Přesně tak. Naše systémy neustále porovnávají poměr výnosů a rizika a hledají, kam bychom měli finance svých klientů uložit.

Proč vlastně fungujete jako fond fondů – místo konkrétních akcií, dluhopisů či komodit nakupujete již předpřipravené balíčky? Vyplatí se vám to? Nebylo by lepší, kdybyste si optimální složení portfolia nastavovali sami?

Ne. Naše společnost je velmi silná v asset allocation a v identifikaci trendů: víme, jak do jakých sektorů a regionů investovat ve správný čas a jaké portfoliomanažery k tomu využít. Jsme ale příliš malí na to, abychom si mohli sami fundamentálně zanalyzovat všechny světové akcie, kterých je jenom v indexu MSCI AC World 2430. To bychom museli mít zástupy analytiků. A ty bychom samozřejmě museli náležitě zaplatit. Volíme proto jiný přístup. Kromě jednotlivých sektorů velmi pečlivě sledujeme výkonnost jednotlivých portfoliomanažerů a mezi nimi vybíráme ty nejlepší specialisty na dané trhy. Těm pak svěřujeme do správy prostředky svých klientů.

Dokážete svůj model představit tak, aby to pochopila většina čtenářů našeho webu? S kolika pracuje proměnnými, na jakém principu funguje…

… náš model pro alokaci portfolia určitě nepatří mezi ty nejkomplikovanější. Je sice obrovsky komplexní, ale existují i modely ještě složitější. Pracujeme na základě upraveného Blackova-Littermanova modelu, který vznikl na začátku 90. let a přístup k němu má úplně každý. V jeho původní čisté podobě ovšem jde pouze o všeobecnou definici na výpočet asset alokace. Prakticky využitelným se tento model stává až ve chvíli, kdy ho nakrmíte specifickými daty. V tu chvíli vám pak model dokáže vyhodnotit korelace mezi jednotlivými segmenty – řekne vám, jak změna ovlivní vývoj v jiném segmentu. Bude klesat, nebo také poroste? Zároveň velmi pečlivě sledujeme relativní sílu jednotlivých segmentů a regionů vůči sobě navzájem a také vůči indexu MSCI World.

Ačkoliv váš systém funguje automatizovaně bez zásahu lidské ruky, programy přece jen píšou lidé, kteří si mohou snadno poplést velké „C“ s malým „c“, a nenávratná chyba za desítky milionů eur je na světě. Jak se tomu snažíte zabránit?

Tomas Packa

Od roku 2005 působí jako portfoliomanažer v investičním týmu pro fondy fondů investiční společnosti C-QUADRAT KAG. Má za sebou devět let praxe v oblasti kapitálových trhů. V rámci své činnosti vyvinul tzv. Active Asset Allocation koncept a se svým týmem se i nadále zabývá vývojem a optimalizací kvantitativních obchodních systémů.

Tomas Packa absolvoval studium mezinárodních hospodářských vztahů na Wirtschaftsuniversität ve Vídni. Při studiu působil na Institutu pro strategický výzkum kapitálových trhů, kde se intenzivně zabýval vývojem matematických modelů finančních trhů. 

Zkušeností a samozřejmě nikdy nekončícím testováním. Já osobně vyvíjím kvantitativní modely pro obchodování už deset let. Začal jsem už během studií na vysoké škole, kdy nás s kolegy oslovil jeden významný rakouský asset manažer, zda bychom dokázali převést teoretické koncepty z akademické sféry do byznysu. Abychom svoje teorie otestovali v praxi, dostali jsme od něj reálný účet s jedním milionem euro…

… to vám opravdu někdo poskytl milion euro „na hraní“?

Ano. Donorem byl Peter Pühringer z ZZ Vermögensverwaltung Ges.m.b.H. Jeho motivace ale samozřejmě nebyla nezištná. Chtěl na základě univerzitních poznatků, získaných pod vedením našich profesorů, zefektivnit výkonnost jím spravovaných prostředků. I přesto, že má ve správě stovky milionů euro, rozhodně nešlo o nevýznamnou sumu.

Takové propojení akademické sféry s byznysem v Česku právě obvyklé není. Jakou univerzitu jste navštěvoval?

Betriebswirtschaftszentrum, což je ekonomická část Vídeňské univerzity. Po ukončení studií jsem pak dostal šanci své znalosti dál rozvíjet v privátní sféře ve společnosti C-QUADRAT, která právě opouštěla klasický model investování založený na kopírování výkonu trhu (benchmark) a přecházela na aktivní správu vložených prostředků. A už jsem tam zůstal… (smích)

Modely pro kvantitativní obchodování tedy vyvíjíte už dlouho. Jak ale probíhá ono testování, jestli všechno šlape, jak má?

Proces má několik fází, v první fázi systém testujeme na historických datech. Protože víme, jak to celé dopadlo, můžeme si takto relativně snadno ověřit, zda je model opravdu efektivní a dělá, co by měl. Pokud vše funguje, propojíme model s fiktivním účtem a sledujeme jeho současnou výkonnost. A když se mu dostatečně dlouho daří i v reálném čase, nasadíme ho do ostrého provozu. V praxi ale provádíme jen drobné úpravy na jednom již funkčním modelu, který se snažíme stále zefektivňovat a zvyšovat jeho výkonnost.

Probíhá automaticky také výběr jednotlivých portfoliomanažerů?

Ne, toto je jediná část procesu, do které zasahuje lidský prvek. Matematický model nám řekne, do jakého sektoru budeme investovat, ale my vybíráme, prostřednictvím koho se tak stane. Pokud nám tedy systém vyhodnotí jako zajímavý americký akciový trh, vstupuje do hry odborník na americké fondy, který denně komunikuje velkými hráči na trhu, jako jsou na příklad DWS Investments, Franklin Templeton, BNP Paribas, Threadneedle a další. Z toho balíku pak vybereme ty nejvhodnější kandidáty. Nikoliv střelce, kteří pracují s velkou mírou rizika, ale ty, kteří dlouhodobě vykazují stabilní výsledky.

Jak se do koncové ceny vašeho fondu promítají různě nastavené poplatky různých fondů, do kterých investujete?

Ano, každý portfoliomanažer si za svou práci nárokuje určité poplatky. My si ale vybíráme ty manažery, kteří i po započtení poplatků poráží daný index. Manažer si tedy již vydělal na svou odměnu; a to jsou přesně ti manažeři, s jejichž pomocí investujeme.

Daří se vám porážet klasické bachmarkové fondy? Jak si vedete v porovnání s konkurencí?

Posledních pět let pro nás bylo velmi úspěšných, protože naší hlavní předností je, že dokážeme efektivně předcházet ztrátám v časech, kdy trhy klesají. Díky tomu pak máme dostatek kapitálu, abychom se mohli podílet na oživení, které následuje. Zatímco trhy klesají často o desítky procent, my jsme schopni ohraničit ztrátu zhruba okolo 15–20 procent. A jakmile krize skončí, je cílem plně participovat na následném růstu. A to jsou již zajímavá čísla. Proto nám vyhovuje větší dynamika trhů. Pokud se trh dlouhodobě pohybuje přibližně na stejných číslech bez výrazných výkyvů, tak se samozřejmě stává, že jsme pod výkonností klasického benchmarkového fondu. Další výhodou naší správy je, že nemáme nijak fixně nastavenou distribuci portfolia do jednotlivých sektorů a jsme tedy velmi dynamičtí. Pokud trhy rostou, nemáme problém alokovat 50–60 procent svých prostředků na příklad do emerging markets, jako je Čína, Indie, východní Evropa a tak podobně, které rostou rychleji než trhy klasické.

Souboj hmoty a ducha

Anketa

Svěřit investice počítači, nebo člověku?

Jak se systém vyrovnává s černými labutěmi, nenadálými neočekávánými událostmi, na něž se z logiky věci nemůže připravit?

Zatímco komplexní vyhodnocení a případnou změnu sektorů a odvětví, do nichž ukládáme prostředky našich klientů, provádíme jednou týdne vždy v pátek, systém je naučený, aby kdykoliv nastane nějaký zásadní zlom na trzích, zabránil ztrátám klientů. V rámci Asset Allocation můžeme snížit akciovou část až na minimum a investovat do dluhopisů a hotovosti nebo se nákupem tzv. futures kontraktů, tedy jakýchsi pojistek proti poklesu akciového trhu nebo sektoru, zajistit proti propadu.

Takže pokud zaútočí Izraelské letectvo na Írán nebo dojde k uzavření Hormuzského průlivu mezi Perským a Ománským zálivem a na trzích zavládne chaos…

… náš systém se zajistí přes futures kontrakty na S&P či STOXX 50 a čeká, co bude dál. Relativně často ale jde pouze o malé výkyvy, kdy se zbrklost nevyplácí. Klíčová pro nás proto nejsou krátkodobá rozhodnutí v řádu vteřin, ale střednědobé a dlouhodobé balancování portfolia. Tomu odpovídá i náš systém brzd, který je opět plně v kompetenci systému. Já jen kontroluji, jestli vše běží, jak má, a jestli mají naši brokeři správné informace.

Pokud to tedy trochu přeženu, vy vlastě pouze s kávou v ruce sledujete tok dat na monitoru a nic neděláte.

Vlastně ano. (smích) V reálu to je ale samozřejmě jinak.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Počítačem řízené fondy: dobrá investice?

1. 8. 2011 | Martin Tománek | 6 komentářů

Počítačem řízené fondy: dobrá investice?

Fondy využívající kvantitativní strategie, „quant funds“, jsou postaveny na komplexních matematických modelech, které objevují investiční příležitosti. Tyto modely mají za úkol buď... celý článek

Investiční (z)rady

25. 5. 2011 | Jan Novotný | 15 komentářů

Investiční (z)rady

„Finanční sektor se dostal do bodu, kdy reprezentuje 25 % celkové tržní kapitalizace v USA, a v některých zemích dokonce více.“ George Soros, 2008. Tedy: čtvrtina kapitálu jsou poplatky.... celý článek

Karel Janeček: Víc už vydělávat nemůžeme

14. 5. 2011 | Martin Vlnas | 19 komentářů

Karel Janeček: Víc už vydělávat nemůžeme

„Může to vypadat, že nic neděláme, ale zdání klame… Pokud máte na vesnici koloniál, tak přece také nic nevyrábíte. A nikdo si na vás prstem neukazuje. Právě naopak. Poskytujete lidem... celý článek

Když se z géniů stávají pitomci

11. 6. 2008 | Michal Špaček

Když se z géniů stávají pitomci

Při pohledu na dnešní finanční trhy to vypadá, jako by se příběh slavného krachu hedgeového fondu LTCM vracel. Jeho vzestup a pád poutavě popsal v knize Když genius selže (When genius... celý článek

Partners Financial Services