Hurikán Katrina a mylné ekonomické úvahy

Hurikán Katrina a mylné ekonomické úvahy
Řada ekonomů tvrdí, že americká ekonomika brzy dozná "pozitivního" efektu ničivé katastrofy: bude se přece více stavět a utrácet, a HDP tak poroste. Tento pohled je ale zásadním ekonomickým omylem a nese dokonce vlastní název, tzv. mýtus rozbitého okna. Co vede k chybným úsudkům a proč skutečný ekonomický růst nemá s HDP nic společného?

Pohroma, která zasáhla americký New Orleans, je obrovskou tragédií. Vyhnala z domovů na 1,5 miliónů obyvatel tohoto velkoměsta a ještě pár měsíců jim nedovolí vrátit se zpět. Poté bude moci začít obnova poničeného města. V tom můžeme vidět povzbuzení pro hospodářský růst. Podle analytika společnosti JP Morgan Anthony Chana bude růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států ve třetím kvartálu nižší minimálně o 0,2 %. Podle ratingové agentury S&P se však již v následujících čtvrtletích projeví "pozitivní" efekt z ničivé katastrofy. Všechno dobré je tak pro něco špatné.

Skutečně?

Tento zásadní ekonomický omyl se v ekonomii uplatňuje už dlouhá léta. Je přitom pozoruhodné, že ho šíří i renomovaní odborníci. Tvrzení, že ničení má následný pozitivní efekt v podobě impulzu k ekonomickému růstu, spolehlivě vyvrátil už v první polovině 19. století francouzský ekonom Frédéric Bastiat. Tento ekonomický omyl je znám jako mýtus rozbitého okna. Jeho princip tkví ve sledování pouze přímých, viditelných, důsledků. Pokud má člověk určitý majetek a přijde o něj v důsledku živelné katastrofy, okradení či jakýmkoli jiným nevratným způsobem, není bohatší. Po ztrátě majetku si tento člověk sice postaví nový dům, ale bude na tom v podstatě stejně. Bude mít zase dům. Pokud by ke katastrofě nedošlo, měl by člověk dům a navíc to, co by si koupil za peníze (třeba dvě auta), které bude muset nyní věnovat na obnovu. A to, že si nekoupí tyto dvě auta, je "neviditelný" důsledek této katastrofy.

Tento mýtus pomáhá udržovat i makroekonomické uvažování. Je pravdou, že dojde k hromadnému obnovování poničených oblastí, zejména pak ke stavebnímu boomu. To vše zaznamená HDP a to skutečně poroste. Jenže HDP nezaznamenává to, o co lidé přišli. HDP je toková veličina a zaznamenává jen to, co se vytvořilo za určitou časovou periodu. Už neukáže, že došlo ke znehodnocení majetku. Je to ukázkový případ: HDP zaznamenává to co je vidět, to co vidět není, už nezaznamená.

HDP nepopisuje skutečný ekonomický růst

Problém je o to horší, že se HDP používá jako indikátor ekonomického růstu. Růst HDP v důsledku obnovovacích prací tak bude interpretován jako hospodářský růst. Přitom je evidentní, že ačkoli HDP roste, majetek lidí ještě dlouho nedosáhne úrovně před katastrofou. Skutečný ekonomický růst navíc s veličinou HDP nemá nic společného. Podstatou ekonomického růstu je kapitálová akumulace "řízená" relativními tržními cenami. Jen to je podmínka budoucího hospodářského rozmachu.

Mluví-li ekonomové o tom, že ekonomický růst je tažen spotřebními výdaji, tak se hluboce mýlí. Spotřební výdaje totiž nerostou samy od sebe. Více utrácet můžeme jen tehdy, když více vyděláme. Více vyděláme jen proto, že roste efektivita výroby. A ta zase roste kvůli úsporám, které jsou zdrojem kapitálové akumulace. Příčinou hospodářského růstu tak nejsou vyšší spotřební výdaje, ale vyšší míra úspor. Vidíme-li tedy nárůst spotřebních výdajů, tak již ekonomický růst "proběhl". Výtek k HDP by bylo mnohem více a jsou možná stejně zásadní (nezahrnuje celou ekonomiku, je metodicky pochybný, nemá teoretický základ). K jeho zavrhnutí však plně postačí "obyčejná" logická úvaha.

Můžeme konstatovat, že hurikán Katrina nepřinese americké ekonomice či obyvatelům New Orleans růst nebo prospěch. Růst HDP, kterého budeme svědky, musíme interpretovat jako proces obnovování a ne jako hospodářský růst. Navíc by bylo záhodno, aby ekonomové z praxe sledovali i vývoj v teoretické ekonomii. Dozvěděli by se totiž jak špatnými ekonomy mnohdy jsou.

 Psáno pro Liberální institut.

Co si myslíte o způsobu výpočtu HDP? Odpovídá podle vás skutečnému růstu? Souhlasíte s názorem, že příčinou hospodářského růstu tak nejsou vyšší spotřební výdaje, ale vyšší míra úspor? 

Líbil se vám článek?

-5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 9. 2005 16:43, Gergi

Take neze souhlasit s tvrzenim "Více utrácet můžeme jen tehdy, když více vyděláme." Staci se podivat na to, co se deje v poslednich letech v CR: prubezny rust zadluzeni domacnosti - zkratka lide vice utraceji i kdyz ne nutne vice vydelavaji. Obdobne se to deje i v USA, ale dlouhodobe a pomaleji. Mira zadluzeni vsak take roste, takze HDP castecne roste na dluh.

Zobrazit celé vlákno

+12
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 9. 2005 14:58, TaF

Autor měl ovšem asi na mysli proměnu úspor domácností nikoliv na spotřební výdaje, ale na výdaje investiční (prostřednictvím úspor jakožto bankovních depozit).

Zobrazit celé vlákno

-11
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Akcie: na burzy zafoukala Katrina

5. 9. 2005 | Jiří Pospíšil

Akcie: na burzy zafoukala Katrina

Hurikán přerušil provoz většiny ropných zařízení v Mexickém zálivu, cena ropy proto překonala 70 dolarů za barel. Tahounem týdne byly energetické a stavební firmy, ztrácely naopak pojišťovny.... celý článek

Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby

13. 7. 2005 | Dan Vořechovský | 1 komentář

Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby

Rostoucí míra nezaměstnanosti v Německu ukazuje, že státní politika nemusí být účinným řešením. Poučení tak plyne nejen pro Němce, ale i další státy, které chtějí s nezaměstnaností... celý článek

Kam vede regulace trhu s léky

28. 6. 2005 | Dan Vořechovský | 1 komentář

Kam vede regulace trhu s léky

Trh s léky patří mezi jeden z oborů, které jsou nejvíce postiženy nejrůznějšími státními regulacemi. Daňoví poplatníci si platí rozsáhlý aparát v podobě úřadu, jehož byrokratické postupy... celý článek

ČNB: strážný anděl měny, nebo mor ekonomiky

8. 6. 2005 | Dan Vořechovský | 1 komentář

ČNB: strážný anděl měny, nebo mor ekonomiky

Víte, že inflaci výhradně způsobuje centrální banka? Že úrokové manipulace vytvářejí pouze investiční bubliny, které končí velkými ztrátami? Nebo že umělé oslabování měny má opačný... celý článek

Proč burzy nerostou? Čeká USA recese?

13. 5. 2005 | Dan Vořechovský

Proč burzy nerostou? Čeká USA recese?

Ekonomika USA podle makroekonomických údajů roste, burzovní indexy ale tomuto vývoji neodpovídají – stagnují či klesají. Jak to, že tyto "barometry" ekonomického vývoje nekorespondují... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.