Hurikán Katrina a mylné ekonomické úvahy

Já si rovněž myslím, že hurikán rozhýbe ekonomiku, kdy se začne tvořit nové, obnovovat, zvýší se výroba, zaměstnanost atd. To že se asi nezvýší životní úroveň obyvatel postižených oblastí s tím zas tolik nesouvisí. Peníze začnou proudit z pojišťoven a z podpor státu. Lidem, kteří byli dobře pojištěni, by se neměla snížit ani úroveň vlastního kapitálu. Místo aby vyhodili pračku a jiné věci po 5 letech, vzala jim je voda. Navíc si myslím, že opravdu je Amerika a její prosperita založena na spotřebě společnosti. Něco jiného je prosperita jednotlivce, který se pro úspěch musí tomuto trendu vše utratit postavit, omezit svoji spotřebu a nahradit ji investicemi.

Doporucuji autorovi clanku precist si ucebnici makroekonie, nazory a logicke uvahy uvedene v clanku jsou zcela chybne
priklad - Mluví-li ekonomové o tom, že ekonomický růst je tažen spotřebními výdaji, tak se hluboce mýlí. Spotřební výdaje totiž nerostou samy od sebe. Více utrácet můžeme jen tehdy, když více vyděláme. Více vyděláme jen proto, že roste efektivita výroby. A ta zase roste kvůli úsporám, které jsou zdrojem kapitálové akumulace. Příčinou hospodářského růstu tak nejsou vyšší spotřební výdaje, ale vyšší míra úspor.
Prave promena uspor domacnosti na spotrebni vydaje pri obdobne katastrofe je hnaci silou ekonomickeho rustu.
Omlouvam se za gramaticke chyby, CJ neni mim rodilym.
S pozdravem

OK. Pokud matematicky HDP= C+G+I, přičemž Investice=úSpory a dále abstrahuji od eXportu a Importu, pak pokud utratím svých 1000 Kč úSpor, přeměním je tak vlastně na spotřebu C. Stále se pohybuji na pravé straně rovnice. Vzhledem k tomu, že úSpory představují odloženou spotřebu, pak realizací Spotřeby dnes, snižuji svou Spotřebu budoucí.

Já článku rozumím tak, že i když se může po katastrofě zrychlit růst HDP, životní úroveň bude ještě dlouho nižší než před ní, protože od HDP se neodečítá to, co bylo zničeno. V tom s autorem souhlasím.

Autor měl ovšem asi na mysli proměnu úspor domácností nikoliv na spotřební výdaje, ale na výdaje investiční (prostřednictvím úspor jakožto bankovních depozit).

Take neze souhlasit s tvrzenim "Více utrácet můžeme jen tehdy, když více vyděláme." Staci se podivat na to, co se deje v poslednich letech v CR: prubezny rust zadluzeni domacnosti - zkratka lide vice utraceji i kdyz ne nutne vice vydelavaji. Obdobne se to deje i v USA, ale dlouhodobe a pomaleji. Mira zadluzeni vsak take roste, takze HDP castecne roste na dluh.

Efektivita výroby může navíc růst nejen z důvodu úspor. Ty poslouží pro nákup nového zařízení, ale třeba reorganizace práce může proběhnout s minimálními náklady a přitom mít větší význam než obnova výrobní linky.
Vzpomínám si, jak kdosi v TV v době povodní 2002 přiznal, že nebýt té pohromy, neodhodlal by se něco přestavět. Takže tu pohromu nakonec vnímá pozitivně, i když by ji nerad zažil znovu. Pohromy dokážou lidi vyburcovat k vyšší aktivitě. Přinutí mnohé k zamyšlení a ke změně zaběhaných pořádků. V New Orleans např. zřejmě lépe vybaví hasiče. Jak se ukázalo, neměli cisterny ani hydranty, aby mohli dělat svoji práci. Kolik hodnot potom shořelo zbytečně? Díky takovým změnám se více nakloní trend růstu, takže po nějaké době se ztráty nahradí a dokonce překonají vyšší dynamikou růstu. Úspory domácností by se jednou utratily tak, jako tak. Postižená domácnost ale těžko bude pomýšlet na tretky dovezené z Číny, protože bude muset kupovat užitečnější věci. Peníze tedy získají hlavně domácí firmy, ne laciná konkurence.
Autor má pravdu v tom, že se někteří analytici dívají na věc zjednodušeně. Ale obávám se, že on dělá tutéž chybu.

V podstatě souhlasím. S.V.