ČNB: strážný anděl měny, nebo mor ekonomiky

Víte, že inflaci výhradně způsobuje centrální banka? Že úrokové manipulace vytvářejí pouze investiční bubliny, které končí velkými ztrátami? Nebo že umělé oslabování měny má opačný než zamýšlený efekt? Podívejte se na centrální bankovnictví z jiného než obvykle předkládaného pohledu.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 6. 2005 10:50, Jarmila

Taky si to myslím. bez centrální banky by ty vlny cyklu byly výraznější. od konce 2. sv. války svět nezažil ani jednu krizi takové hloubky a rozsahu, jako byla velká hospodářská krize ve 30. letech. Cykly sice jsou, ale jsou přece jen snesitelné.

Zobrazit celé vlákno

+50
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 6. 2005 6:56, petr

Nic proti, ale úkolem centrální banky je stabilizace s mírným růstem výkonu ekonomiky a inflace. Kdyby se všechno nechalo volně na trhu, tak by ekonomický růst mohl být podstatně výraznější, ale pak by došlo zase k výraznému poklesu ! V minulosti docházelo k tomu, že ekonomické výkyvy byli čím dál větší a cyklus byl kratší, proto se museli zavést nějaké stabilizační prvky a monetární politika centrální banky je jedním z nich. Určitě je lepší než fiskální politika.

-1
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 12 komentářů)

25. 10. 2008 20:33 | VB

Nejsem ekonom a nemám ani stín ekonomického vzdělání. Myslím si ale toto: Peníze jsou poukázky za práci na práci. Kdysi jsem někde četl, že 90 % všech peněz v oběhu na světě není krytých. Kdyby je tedy naráz chtěli lidé realizovat, není to vůbec možné a ztratí cenu. Platidla jsou tedy kryta hlavně důvěrou lidí, že mají takovou a takovou cenu. Ve skutečnosti ji ale nemají, jsou to jen papírové sliby. Zlata zase není dost na to, aby mohlo sloužit všem lidem jako platidlo a navíc je to důležitá surovina v elektronice na čipy, integrované obvody, kontakty a pod. Stříbra je zase moc na to, aby sloužilo jako platidlo, ostatní kovy se nehodí, třeba jen proto, že korodují a pod. Kovy platit nemá smysl, jsou využitelné jinde lépe. Centrální banky jsou služebníky státu a musí mu dodávat peníze na jeho potřebu, tedy pomáhat krýt výdaje na armádu, školy a pod. Inflace vzniká, když má stát moc velké výdaje a malé příjmy, musí se tedy tisknout další a další peníze k úhradě státních výdajů, ale pro lidi nemají cenu, protože jim nevěří, nejsou kryty ani zbožím ani důvěrou.
Řešení by mohlo být v tom vydávat do oběhu jen minimum peněz podle skutečné reálné nabídky produktů a služeb a snížit výdaje státu na minimum. Prostě aby všechna platidla ve státě byla skutečně kryta.
Někdy v devadesátých letech jsem prolistoval v knihkupectví tlustou knihu Narcise Tunela o ekonomice a nenašel jsem tam slovo ,,práce" . Podle mne je ten člověk úplně mimo mísu a starej Tomáš Baťa by s ním vyrazil dveře. To byl náš jediný pořádný ekonom, snad kromě ministra Rašína. Baťa toho moc nenapsal, měl jiné věci na starost než sepisovat tlustospisy s odbornými kecy o ničem, ale i to málo co vyšlo dnes nikde nenajdete. Proč?
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

15. 6. 2005 7:10

Miera ekonomickeho rozvoja je vyssia, ako miera tazby (prirastok ) noveho zlata. Takze predpokladam, ze ako konecny efekt by bolo zhodnocovane /deflacia/ zlata.
+36
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

14. 6. 2005 23:53 | Pierre

I zlato jako platidlo podléhá inflaci. Kdyby byla objevená nová ložiska, zvýšilo by se množství zlata coby platidla v oběhu. Zboží, které dřív stálo hroudu zlata, by nově stálo třeba 3 hroudy zlata.
+3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

14. 6. 2005 8:29

Priamym dosledkom existencie Narodnej banky je existencia papierovych penazi. Pokial by ako jedine peniaze existovalo zlato a podobne, tak by narodna banka nemala co robit. Z UVEDENEHO VYPLIVA - Financne krizy, hospodarske cykly, menove krachy su dosledkom PAPIEROVYCH penazi. Narodne banky su v tom iba ako realizatori a koordinatori kriz. Nie priama pricina. Keby bol papier taky vzacny ako zlato, tak aj papierove peniaze by vyhovovali. Ale potom by narodne banky vyrabali peniaze z hliny.
+42
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

9. 6. 2005 15:31 | Boucek Antonin

Problem je, ze za krize v 30. letech uz americky Fed fungoval a nijak k vyreseni problemu neprispel (nekteri tvrdi, ze ho naopak prohloubil). Mereno dle americkych trhu - v 19. stoleti (nebyly centralni banky) byl velky akciovy krach zhruba kazde desetileti, pro dvacate stoleti (jsou centralni banky) to vsak (plus minus autobus) plati take. V 19. stoleti byla jedna velka deprese s deflaci (tusim nekde okolo roku 1835), v 20. stoleti take (1929-1932). Jediny rozdil je, ze urovne inflace, dosazene v 20. stoleti, nemaji v ekonomickych dejinach obdoby. Za ni vsak do jiste miry muze ekonomicka politika vlad, trpici predstavou, ze znaji cestu, jak ekonomiku ovladat a zvladnout.
+21
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2005 10:50 | Jarmila

Taky si to myslím. bez centrální banky by ty vlny cyklu byly výraznější. od konce 2. sv. války svět nezažil ani jednu krizi takové hloubky a rozsahu, jako byla velká hospodářská krize ve 30. letech. Cykly sice jsou, ale jsou přece jen snesitelné.
+50
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 6. 2005 14:20

Ja tomu nerozumim. Prestoze jsem vystudoval vysokou skolu ekonomickeho smeru, nejak mi tento clanek nedava smysl. Zrejme mam v hlave dogmata. Zejmena nerozumim tomuhle odstavci: "Snižování úrokových sazeb vede k zahajování investic, které na základě reálných výrobních faktorů nemohou být realizovatelné. Změna relativních cen vede ke změně struktury výroby směrem ke kapitálovým statkům. Při nízkých úrokových sazbách však dochází k nárůstu spotřeby a poklesu úspor." Jak jako nemohou byt realizovatelne? Zmena struktury vyroby ke kapitalovym statkum, to je jako co? ta posledni veta je pravda, ale proc tam je, to netusim.
Jedina vec, ktere rozumim, je ta o te inflaci. V prosperujici ekonomice ceny klesaji. Tak prece jenom ti komunisti meli pravdu? Kdyz budeme prosperovat, budeme se mit vsichni dobre a vsechno bude zadarmo (ceny budou porad klesat, az k nule). No, dava to smysl. Az CNB konecne opusti nesmyslnou politiku nizkych sazeb a zvysi je, vsechny prachy ulozim a pockam, az ceny klesnou. Ted vsechno utratim. Ha, zase cyklus. Zacina se mi potit celo. Boze, co mam teda delat? Nemela by CNB sazby zvysit, at tolik neutracim a ceny by klesly, klesla by i ta darebacka spotreba, ktera nikdy nic dobreho neprinesla. Jo, odstehujeme se do chysi zpatky. Nojo, ale to nam zase klesne ten kvalitativni prvek. Nene, ten se nastesti neda merit, takze to je v pohode. No, a je to, ne? Chlapci vlasati v Liberalizovanem institutu, nechcete me vzit mezi sebe? Ja jsem fakt dobry!
+14
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 6. 2005 13:05 | Daniel Kozel

Doporučuji absolvovat vysokou školu ekonomického typu. Pokud jste to již učinil, prosím nezveřejňujte její jméno, spolužáky by to mohlo mrzet.
+8
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 6. 2005 9:48 | k

Liberální institut x moderní ekonomika = těžký antagonismus
+33
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 6. 2005 9:47 | Jirka

Nějaké stabilizující prvky v ekonomice být musí. Napadají mne však dvě otázky:
1) Má smysl regulace úrokových sazeb, je-li báze tak nízko, jako nyní? Na úrocích pro drobné střádaly se to neprojeví vůbec a i kdyby, vidina výnosu několika jednotek z desetitisícové úložky sotva někoho přiměje ke změně ve spoření nebo utrácení. U majetnějších jde spíše o ochotu podstoupit určitou míru rizika a u podnikatelů o utrácení rozhoduje spíše investiční příležitost, než úrok na peněžních instrumentech. Na úvěrech a hypotékách malá změna nastane. Tady má však taková regulace jeden škodlivý efekt. Úvěry lze čerpat jen na omezený okruh investic. Tím není ovlivněna spotřeba zejména u mnoha služeb. Proto se nedivím, že při změnách v poslední době trh vstřebá změnu během pár dnů a obvykle velmi vlažnou reakcí. Je možné, že i na kapitálových trzích hrají roli určitá zažitá pravidla, spíše než skutečný dopad té změny.
2) Je regulace ve formě zásahů centrálních bank potřebná ještě dnes? V době, kdy se tato forma regulace zrodila, byly zcela jiné možnosti investování, než dnes. Možná je samoregulační schopnost trhu již na dostatečné úrovni.
Musím přiznat, že dost dobře nechápu, proč je vlastně spotřebu nutné regulovat. Zvýšená poptávka po zboží i službách na jednu stranu zvyšuje ceny, na druhou stranu vytváří prostor pro uplatnění dalších dodavatelů a tedy pro zvýšení konkurence, což ceny zase snižuje. Zvýšení cen znamená nižší kupní sílu spotřebitelů a naopak. Existují tu tedy samoregulační prvky. Nebezpečí vidím spíše ve všech formách dotací a nepřiměřených sociálních podpor, které ekonomiku destabilizují. A obávám se, že tady změna úrokových sazeb nebude na regulaci stačit.
+14
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 6. 2005 8:15 | Boucek Antonin

Nevim, zda jsem spravne pochopil clanek. Tvrdi autor, ze kdyby nebylo cetralnich bank, nebylo by ani hospodarskych cyklu a tim padem ani hospodarskych krizi? Zajimavy nazor, z historickeho hlediska vsak celkem jasne chybny (cykly a krize tu byly i pred centralnimi bankami). Anebo tvrdi, ze cykly a krize tu jsou, at centralni banka existuje ci ne? Ze (a to je take muj nazor) je nekdy zastavi, nekdy jenom na chvili odvrati, nekdy jsou jeji opatreni absolutne neucinna a v jinych pripadech krizi naopak urychli?
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 6. 2005 6:56 | petr

Nic proti, ale úkolem centrální banky je stabilizace s mírným růstem výkonu ekonomiky a inflace. Kdyby se všechno nechalo volně na trhu, tak by ekonomický růst mohl být podstatně výraznější, ale pak by došlo zase k výraznému poklesu ! V minulosti docházelo k tomu, že ekonomické výkyvy byli čím dál větší a cyklus byl kratší, proto se museli zavést nějaké stabilizační prvky a monetární politika centrální banky je jedním z nich. Určitě je lepší než fiskální politika.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  16 620 057 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Výpočet životního minima 2022

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Nemáte v peněžence poklad? Tyhle koruny jsou vzácné

Nemáte v peněžence poklad? Tyhle koruny jsou vzácné

Zlatý svatováclavský pětidukát z roku 1937, který se před týdnem vydražil za rekordních...více

Co zdražilo úplně nejvíc? Tohle jsou skokani roku

Co zdražilo úplně nejvíc? Tohle jsou skokani roku

Auta. Benzin. Citrony. Droždí. Elektrika. Fšecko. Zdražuje se. Ostře. Meziroční inflace...více

Tyhle řetězce mizí z Česka. Nepřežily covidové peklo

Tyhle řetězce mizí z Česka. Nepřežily covidové peklo

Dva roky s covidovými omezeními a uzavírkami znamenaly pohromu jak pro mnoho menších kamenných...více

Takhle vám vysajou účet. Podívejte se na triky podvodníků

Takhle vám vysajou účet. Podívejte se na triky podvodníků

Přijde e-mail, SMS, zpráva na Facebooku. Píše banka, doručovací služba nebo i finanční...více

Doporučujeme

Kam zaparkovat peníze, aby moc neztrácely, ale byly po ruce? Čtyři možnosti

Kam zaparkovat peníze, aby moc neztrácely, ale byly po ruce? Čtyři možnosti

Jak se dostat na vyšší výnos než na běžném účtu, ale zároveň nepodstupovat příliš velké...více

Tvůrci série Pozadí událostí nevidí, v čem je problém. A to je právě ten problém

Tvůrci série Pozadí událostí nevidí, v čem je problém. A to je právě ten problém

Uvedení detektivní minisérie v režii Jana Hřebejka vyvolalo u části kritiky značné pobouření....více

Nekonečná nadvláda. Bayern ukazuje, jak velké peníze škodí fotbalu

Získat desetkrát v řadě titul, to bývala v elitních fotbalových ligách neslýchaná věc....více

Dôchodky sa v roku 2023 radikálne menia: Toto môžete očakávať + kalkulačka

Dôchodky sa v roku 2023 radikálne menia: Toto môžete očakávať + kalkulačka

Systém so zastrešeným dôchodkovým vekom schválený vládou v roku 2019 sa bude opäť meniť....více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Milan Teplý

podnikatel, Madeta

Tomáš Prouza

ekonom

Milan Teplý
ÚSPĚŠNOST
50,00 %

z 4 duelů
×
Tomáš Prouza
ÚSPĚŠNOST
100,00 %

z 1 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.