Komerční spolupráce
Podle odhadů evropských statistiků ekonomika Evropské unie v druhém kvartálu vzrostla o 0,2 procenta. Celkový odhad růstu HDP v roce 2019 zatím Eurostat stále uvádí jako 1,2 procenta. Asi největší znepokojení vyvolaly odhady z Německa, podle kterých by německá ekonomika měla ve třetím kvartálu poklesnout. Dva kvartály negativního růstu jsou jednou ze základních definic recese.
Vzhledem k dominantnímu ekonomickému postavení Německa a také k provázanosti ekonomik řady členských států s jeho ekonomikou je velmi pravděpodobné, že pokud Německo vstoupí do recese, stáhne s sebou i velkou část Unie. Německá vláda v reakci na toto riziko deklarovala ochotu investovat velkou částku veřejných prostředků na zabránění recese, dokonce se mluví i o tom, že by se Německo kvůli těmto vládním investicím vzdalo vyrovnaného státního rozpočtu.
Celkový růst většiny států postupně také zpomaluje a čím dál tím více ekonomů varuje před blížící se krizí. Podívejme se na hlavní důvody podle analýzy eTrader.
Z minulé ankety, doplňující článek Brexit: hra na kuře, vyplývá, že téměř 43 % respondentů zastává názor, že Velká Británie k 31. říjnu 2019 neopustí Evropskou unii. V to, že nakonec Velká Británie odejde na konci října s dohodou, věří přesně 33,33 %, odchod bez dohody pak vidí jako nejreálnější možnost 23,8 % hlasujících.
Velká část ekonomik Evropské unie je zaměřená na export, tedy poptávku po zboží ve třetí státech, ta však v poslední době stagnuje. Mezinárodní politická situace také růstu rozhodně nepřispívá. Trhy jsou znepokojené hned z několika věcí. Na prvním místě stojí riziko obchodní války mezi Čínou a USA, které se v posledních měsících zvyšuje. To ale bohužel není jediná možná obchodní válka. Kvůli řadě sporů by mohlo k odvetným opatřením dojít i mezi spojenými státy a Evropskou unií, zde v poslední době byly největší spory ohledně digitální daně na velké americké firmy. Neklid je stále na Blízkém východě.
A nelze samozřejmě opomenout ani stále nedořešenou otázku odchodu Velké Británie z Evropské unie. Brexit bez dohody by měl drtivé dopady jak na Británii, tak na zbytek Unie. Poslední odhady dopadů uvádějí celkovou cenu brexitu bez dohody na cca 100 miliard eur s tím, že Británie by byla zasažena nejvíce, ale tvrdě by na Brexit doplatily i exportně orientované státy, mimo jiné Německo a Česká republika.
Z dlouhodobějšího pohledu je také velkou hrozbou klimatický aktivismus, překotný přechod ekonomik na „zelené technologie“ by mohl mít nedozírné následky, zde lze zmínit třeba riziko blackoutů energetických sítí.
Proti těmto údajům lze zatím stavět to, že nezaměstnanost je ve většině členských států blízko, nebo dokonce pod historickým minimem. Při pohledu na procenta nezaměstnaných je nejmenší nezaměstnanost v České republice, jen 2,1 procenta, druhé je Německo se třemi procenty. To má samozřejmě své dopady. Podnikatelé si už poměrně dlouho stěžují, že nemůžou najít dostatečný počet pracovníků a že kvůli nízké nezaměstnanosti musí platit příliš vysoké mzdy. Roste i počet odmítaných zakázek, které nejsou dodavatelé schopni se současnými kapacitami naplnit.
Vyhlídky Evropské unie nejsou úplně optimistické, na druhou stranu není třeba sklouzávat k přehnanému pesimismu. Recese byla některými ekonomy předpovídána opakovaně a je možné, že dojde k rozumnému vyřešení všech mezinárodních krizí a zpomalení růstového trendu najde jen mělké dno.
Tomáš Krejčí, eTrader
Sdílejte článek, než ho smažem
