PR článek
Jen některé země, které vykazovaly vysoký podíl euroskeptiků ve výzkumu nálad obyvatelstva, mají také po volbách vysoký podíl křesel pro eurskpetické strany. Mezi tyto „konzistentně“ euroskeptické země podle analýzy eTrader patří s podílem euroskeptiků kolem 30 procent nebo více – a to jak v průzkumech, tak v nedávných volbách do europarlamentu – jen Velká Británie a Česko
U dalších zemí, které z voleb vyšly jako velmi euroskeptické, taková shoda s náladami podle Eurobarometru není. Výrazně je to vidět u Francie, kde voliči euroskeptických stran získali svým reprezentantům 37 procent křesel, zatímco negativní postoje vůči Evropské unii ještě vloni vyjadřovala „jen“ čtvrtina obyvatelstva. Vysoký podíl (přes 30 procent) získaly ve volbách také slovenští a kyperští euroskeptici, přitom obyvatelstvo obou zemí bylo podle Eurobarometru vůči Unii naladěno poměrně pozitivně: negativní postoj vůči EU zaujímalo pouze 18 procent respondentů v případě Slovenska a čtvrtina na Kypru.
Hrozí czexit?
Z minulé ankety, doplňující článek Česko patří mezi země s nejvíc negativním postojem k EU, vyplývá, že téměř 50 procent hlasujících se domnívá, že i přes to, že 30 % Čechů považuje členství v EU za nevýhodné, tento fakt nevypovídá nic o otázce případného czexitu. Více než 29 % hlasujících považuje czexit na základě těchto dat za reálnou alternativu. Zbylých 22,58 % čtenářů se pak domnívá, že czexit Česku nehrozí.
V novém Evropském parlamentu každopádně letos zasedne výrazně pestřejší mix poslanců než v tom dosavadním. Ačkoli euroskeptické strany posílily, nešlo o všeobecný trend, jednotlivé země se výrazně odlišovaly.
Podle analytiků eTrader je ovšem těžké a často velmi diskutabilní stanovit, které strany jsou vlastně euroskeptické. Například italské Hnutí pěti hvězd bylo v minulém volebním období členem stejné frakce jako UKIP Nigela Farage (EFDD – Evropa svobody a přímé demokracie), ale pokoušelo se také vstoupit do ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu).
Pro další přiklad není třeba chodit daleko. ANO je sice členem eurofederalistické ALDE, ale předvolební rétorika představitelů hnutí včetně Andreje Babiše byla dosti euroskeptická. Takové strany jsme však jako euroskeptické pro účely této analýzy nezařadili, protože se aktivně podílejí na stávající politice EU, například účastí v Evropské komisi, která ve sbližování pokračuje.
Euroskeptické strany lze v zásadě rozdělit do tří skupin. V první jsou strany podobné ODS, což jsou prozápadní strany, které chtějí v Evropské unii zůstat, ale jsou proti pokračující politické integraci. Druhou skupinu tvoří extremistické strany typu Lidové strany – naše Slovensko Mariána Kotleby, které prosazují odchod z Unie. Třetí skupina, tvořená stranami, jako je třeba česká SPD nebo Národní sdružení (RN) Marie Le Penové, stojí mezi nimi, obvykle tyto strany chtějí zásadní reformu Evropské unie, a stejně jako u druhé skupiny jde často o protizápadní strany.
Tomáš Krejčí, eTrader
Sdílejte článek, než ho smažem
