Podle průzkumu ministerstva financí prý jen každý pátý Čech získal
základy finančního vzdělání ve škole. Za pár let by ale mohla nastat změna. Po škole by neměl nikdo v oblasti financí tápat. Vysvětlení inflace, tvorby ceny či znalost náležitostí smluv mají patřit k důležitým informacím, které se bude student muset ve škole povinně naučit.
Systém budování finanční gramotnosti (SBFG), který byl vládou odstartován v roce 2005 a jenž by mohl fungovat v roce 2009, má tyto změnit zajistit. Školy pak budou muset témata finančního vzdělávání zařadit do svých učebních plánů.
Představu o tom, jaké může takové vzdělávání nabýt podoby, nabízí jen pražská ZŠ Legerova. „Už před třemi lety jsme Základy finančního vzdělávání představili žákům,“ říká ředitelka školy Vlasta Andrlová. „Na začátku se to ale rodičům moc nelíbilo,“ dodává učitel volitelného předmětu o problematice financí Jaroslav Mlčoch a navazuje: „Říkali, že to děti stejně nevyužijí, že to je k ničemu.“ Žáci to tak ale podle něj necítí. Mnoho z nich si předmět pochvaluje. „Rodiče jsou zaostalí a ještě jsou v komunismu,“ ozval se v diskusi ostře jeden z žáků.
Předmět vychází z deskové hry Cashflow, která se interaktivně žákům snaží ukázat základní principy hospodaření s financemi. „Co můžeš třeba v životě být?“ ptá se na profese učitel Mlčoch žáků. Z třídy se postupně ozývá: „Zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná, investor, majitel firmy.“ Už i mezi teenagery ale panují rozpory v tom, jak se dají tyto pozice vnímat. „Investorem člověk nemůže být hned. Ze začátku budu pracovat, abych si vydělal nějaké peníze a mohl investovat,“ tvrdí Jakub v diskuzi a Adam mu odsekává: „Nemusíš, půjčíš si a investuješ na dluh.“ Deváťákům metoda hry kombinovaná s přednášením očividně vyhovuje. Souhlasně přikyvují všichni. „Je to totiž lepší než si stále jenom psát poznámky,“ přidává se Jakub z první lavice.
O charakteru i množství vědomostí, které školy budou muset děti naučit, se rozhodne ve Výzkumném ústavu pedagogickém řízeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Zde se také vloni dokončily Rámcové vzdělávací programy pro střední školy. „Současná podoba, podle které se učí, je ale velmi obecně napsaná,“ tvrdí Jiří Benda, ředitel pražského Gymnázia Nad Alejí, nicméně na zapracování nových požadavků MŠMT se už začíná pracovat. Platit budou od září 2009. České školství by pak mělo do světa časem vypouštět lidi, kteří dokáží, jak uvádí dokument o budování finanční gramotnosti, „finančně zabezpečit sebe, svou rodinu a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb.“ Vzdělávací program pro základní školy ale konečnou podobu zatím nemá. „Se začleňováním základních škol se počítá při nejbližších úpravách tohoto dokumentu,“ uvedla tisková mluvčí MŠMT Tereza Brůchová.
Podobu toho, jak má finanční vzdělávání vzdělávání vypadat, určí ministerstvo v Rámcových vzdělávacích programech. Školy si ale budou muset samy rozvrhnout látku do jednotlivých předmětů. Finančním vzdělávání pak budou učit ti, kdo projdou odborným školením. Ta ministerstvo podle Brůchové plánuje už na září 2008.
Jaroslavu Mlčochovi se ovšem nelíbí, že by děti měli učit jen proškolení pedagogové. Podle něj by studenty měli vyučovat odborníci z praxe. Po řadě let, kdy se snaží prosadit vyučování finanční gramotnosti na školách, je ale skeptický. „Chtěl bych, aby o financích lidé přemýšleli a například se příliš nezadlužovali,“ uzavírá Mlčoch.
Ministerstva školství a financí však postupují vlastními kroky. K těm patří i sledování celého procesu změn. „Realizace finančního vzdělávání se bude vyhodnocovat například výzkumy veřejného mínění,“ tvrdí Milan Šimáček, náměstek Ministerstva financí ČR. Poslední průzkum, který proběhl v létě 2007, ovšem prokázal, že řada dospělých má problém i s počítáním výnosů v procentech. Nemělo by se proto zanedbávat ani další vzdělávání po ukončení studia. „Mnoho práce bude v budoucnu odvedeno také na poli celoživotního vzdělávání, kde se předpokládá zásadní role tržních a dalších subjektů a spotřebitelských organizací,“ dokresluje Šimáček.
Jakou formou by se děti měly učit o světě financí? Dá se tomu naučit, nebo se musí lidé starat sami?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 4. 2008 19:30, TVK
V porevolučních letech se vyrojila spousta různých návrhů na různé předměty nebo bloky, které by se podle navrhovatelů měly projevit v osnovách. A tohle je zase další a se spoustou ještě někdo přijde. Bude pak na školách vůbec prostor, na "normální" předměty? Bohužel nevím, nakolik se základní nebo střední školství za posledních 15 let změnilo, ale já si jej pamatuji z velké části jako mechanickou výuku faktů, které stačilo bez hlubší znalosti věci odříkat. Pochopení se příliš nevyžadovalo, stejně jako indiviualita.
Podle mne stačí vést žáky na ZŠ a SŠ obecně k samostatnosti a pochopení několika málo naprosto základních principů, které jsou základem pro pochopení "nádstavby". Když se mechanicky naučím nádstavbu, tak mi to je k ničemu. A v případ "finanční gramotnosti" se jedná o naprosto banální věci jako je sčítání / odečítání (= vydělám / utratím), procenta a složené úrokování (= zaplatím). Bohužel, tyhle věci často momentálně nechápou ani lidé s VŠ, i když je to o používání obyčejného selského rozumu. Myslím, že tohle lze řešit ve standardní výuce matematiky, kde se lze zařadit "praktické" a podle mne i pro děti zajímavé příklady z reálného života (půjčka na dovolenou, koupě LCD neboPlaystation na splátky, simulací investice atd. atd.). To, že lidé nemají finanční vzdělaní často není taková tragédie jako to, že spousta z nich zřejmě neumí číst (p.a. malým písmem dole), neumí obecně hájit své zájmy a práva a příliš důvěřuje těm, ktří pracují na základě zisku (podepíšu aniž si přečtu nebo proberu s někým, kdo tomu rozumí a komu můžu důvěřovat). Přitom stačí jediné, naučit děti principu odpovědnosti a samostatnosti (Nevím - Zeptám se, Když se nezeptám - Raději nic Nesjednávám,. A když sjednám - tak se pak nedivím ...)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 4. 2008 9:35, Hráč
Ve škole získají žáci akademickou gramotnost(tedy číst,psát,počítat apod),na SŠ a VŠ svoji profesní gramotnost-tedy co budou vesměs jako zaměstnanci dělat. Peníze jsou ale běžným a nezbytným prostředkem u ž od mládí pro každého, takže proč o nich nevědět co nejvíce už od momentu jejich používání?Jeden předmět na toto zaměřený, ovšem atraktivně realizovaný,položí základy hospodaření s penězi na mysli každého dítěte. Zda to pak zrealizuje ve svém životě ke svému prospěchu, to už je jeho problém. Dveře do jiného života se mu však otevřely! Když sleduji , kolik lidí se neustále zbytečně zadlužuje na cokoliv v životě zbytného, utvrzuje mne to v názoru, že finanční gramotnost položená v dětství je pro další život rozhodující. Život sice ,,naučí", někoho však pozdě nebo už se ztrátami. Tak proč je neminimalizovat?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.