2017: Exekutor z příjmů vezme víc. Spočítáme, kolik zbyde

Exekutor může z vašich měsíčních příjmů srážet víc než v roce 2016, nezabavitelná částka klesla. Můžou za to nižší normativní náklady na bydlení, od kterých se nezabavitelná částka odvíjí.

Nezabavitelná částka v roce 2017

Měsíční srážky exekutor provádí z platu nebo mzdy, náhrady mzdy, odstupného, důchodů, stipendií, nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, podpory v nezaměstnanosti, z příjmu z dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, z dávek státní podpory, které se nevyplácejí jednorázově (tedy například z přídavku na dítě nebo rodičovského příspěvku), z výsluhových příspěvků vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních složek a ze zvláštních příspěvků k důchodu.

Exekuci naopak nepodléhají:

• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• jednorázové dávky sociální podpory,
• příspěvek na bydlení,
• dávky sociální péče.

Ze zabavitelných příjmů vám musí exekutor měsíčně nechat pouze nezabavitelné minimum. Důležitým výchozím údajem pro výpočet nezabavitelného minima je takzvaná nezabavitelná částka, která od ledna 2017 klesla na 6 155 korun měsíčně (v roce 2016 šlo o 6179 korun měsíčně). Nezabavitelná částka se počítá z životního minima (to je letos stejné jako loni) a normativních nákladů na bydlení (ty oproti loňsku trochu klesly). Detaily výpočtu nezabavitelné částky najdete v boxu.

Jak se počítá

Nezabavitelná částka

Vzoreček výpočtu nezabavitelné částky: dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce, tedy sumy 3410 korun, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (nezávisle na tom, v jak velké obci dlužník žije). Částka normativních nákladů na bydlení letos dělá 5822 korun (v roce 2016 šlo o 5858 korun).

Výsledek: nezabavitelná částka v roce 2017 dělá 6155 korun.

Pokud živíte manželku, manžela nebo děti, nezabavitelná částka se zvyšuje: za každého vyživovaného člověka o čtvrtinu, tedy v roce 2017 o 1539 korun. Na manžela a manželku se tato částka přičte, i když má váš muž nebo žena vlastní příjem. Pokud se z příjmů exekučně sráží oběma manželům, částka za vyživované dítě se připočítává oběma. Výjimkou je situace, kdy jste v exekuci kvůli výživnému, pak se částka na dotčenou vyživovanou osobu k nezabavitelné částce nepřičítá.

Pozor!

Z příjmů se sráží před výplatou

Pokud vám bude exekutor srážet ze mzdy, platu nebo jiných příjmů, udělá to ještě před jejich výplatou, u zdroje, nejčastěji u zaměstnavatele nebo úřadu, který vyplácí zabavitelné dávky. Přísně vzato tedy exekutor nepostihuje příjmy, ale už nárok na ně. Jakmile peníze (mzdu, dávky nebo jiný příjem) dostanete, podstatně se mění situace: nepovažují se už za příjmy, ze kterých se strhává podle pravidel vyložených v článku, ale stávají se jednoduše vaším majetkem, který exekutor může zabavit v podstatě celý.

Pokud vám exekutor kupříkladu obstaví bankovní účet, máte nárok vybrat z něj pouze částku do výše dvojnásobku životního minima – jednou za dobu blokace účtu, nikoli každý měsíc.

Co na to Ústavní soud

 

Všechny peníze z účtu vám ale exekutor vyluxovat nemůže. Ústavní soud vydal na podzim 2016 rozhodnutí, podle kterého není možné, aby byl dlužníkovi exekučně snížený příjem poslaný na účet znovu obstavený.

Pokud vám exekutor srazí ze mzdy, důchodu nebo jiného příjmu už u zdroje,  tedy zaměstnavatele nebo třeba správy sociálního zabezpečení, která vyplácí důchod, musí vám zbytek příjmu zůstat. Podle Ústavního soudu exekutor nemůže zbytek příjmu sebrat poté, co částka dorazí na bankovní účet a připravit vás tak i o nezabavitelné minimum.

Jak se strhává z příjmů

Nezabavitelná částka není finální údaj, jen odrazový můstek pro výpočet nezabavitelného minima. Dalším důležitým vstupem je částka, která v daném roce představuje hranici, nad kterou může být veškerý příjem exekučně sražený. Tato hranice je tvořená součtem (celého) životního minima a normativních nákladů na bydlení, letos tedy částek 3410 a 5 822 korun; dosahuje 9232 korun.

Výpočet nezabavitelného minima pak vypadá následovně.

Od vaší měsíční čisté mzdy nebo jiného čistého přijmu (případně součtu čistých příjmů, pokud jich máte víc) se odečte nezabavitelná částka (případně nezabavitelná částka zvýšená o částky na lidi, které živíte).

Pokud je rozdíl čistého příjmu a nezabavitelné částky větší než 9232 korun, je tato část (výsledný rozdíl) plně zabavitelná. Částka 9232 korun (nebo nižší zbytek) se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Zbylá koruna nebo dvě zůstává dlužníkovi.  

Dál se počítá se třetinami:

• z první třetiny se platí pohledávky podle pořadí (přednostní i nepřednostní)
• z druhé třetiny se platí přednostní pohledávky; když přednostní pohledávky nejsou, zůstává tato částka (druhá třetina) dlužníkovi,
• třetí třetina vždy zůstává dlužníkovi

V roce 2017 dosahuje každá vypočtená třetina maximálně 3077 korun. Suma přesahující hranici 9232 korun, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se přičte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je třeba k uspokojení přednostních pohledávek, zbytek se přičte k první třetině.

Které pohledávky mají přednost

Přednostní pohledávky jsou:

• pohledávky výživného
• pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví
• pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy
• pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění
• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění
• příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče
• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory
• pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění
• pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

Zjednodušeně řečeno. Exekutor může z dlužníkových příjmů ukousnout součet vypočtené první třetiny, případně první a druhé třetiny, a částky převyšující limit 9232 korun. Zůstat dlužníkovi musí součet vypočtené třetí třetiny (případně druhé a třetí třetiny) a základní nezabavitelné částky. A navrch jedna nebo dvě koruny, které zbydou po zaokrouhlení na částku dělitelnou třemi.  

Naše kalkulačka vám ušetří počty, nezabavitelnou část příjmu vypočítá za vás.

Sdílejte článek, než ho smažem