Auta ze Sovětského svazu nikdy nepatřila mezi světovou špičku nebo dokonce průkopníky. Většina toho, co z tehdejšího Ruska a spol. vyjelo, byly buď různé licenční stroje jako první Moskvič (původně Opel Olympia) nebo VAZ-2101 alias Žigulík a jeho nástupci (původně Fiat 124), nebo západními auty výrazně inspirované. Kvalita zpracování nebo složitější technické prvky se ovšem Západu neblížily. Vyrábělo se to, co vyrobit šlo, a to tak, aby přežilo ruské zacházení.
Přesto se objevila jedna výjimka, kdy sovětský (či ruský) automobilový průmysl nejenže vytvořil skutečně vlastní konstrukci, ale dokonce se stal průkopníkem. Když na začátku sedmdesátých let začal vývoj nového terénního vozu, měl podle zadání fungovat jako osobní i terénní automobil zároveň. Po konstruktérech se chtělo, aby vytvořili něco jako Renault 5 na šasi Land Roveru. Tedy kříženec klasického offroadu s malým hatchbackem.
Dnes bychom řekli, že vyvíjeli SUV. Ale tehdy ještě žádná SUV víceméně neexistovala. A rozhodně ne se samonosonou karoserií, trvalým pohonem všech kol a nezávislým zavěšením předních kol. Právě takové auto, využívající část techniky z licenčního VAZ-2101, se v Togliatti rozhodli vyrábět.
Když novinka přišla v roce 1976 na trh pod názvem VAZ-2121 pro domácí trh a Lada Niva pro zahraniční (postupem času se prodávala i jako Lada 4x4, Lada Cossack, Lada Taiga nebo Lada Bushman, ale my jí budeme pro jednoduchost říkat prostě Niva), slavila díky své průkopnické koncepci úspěch i na západních trzích. Důvodem mohlo být prostě to, že žádné jiné takové auto jste si nemohli koupit. A cokoliv podobného bylo k mání, přišlo mnohem dráž.
Přišli na Peníze.cz, srovnali a ušetřili. Vyzkoušejte si to taky, stačí si vybrat, jak byste povinné ručení nebo havarijko rádi sjednali:
Dokonce se tvrdí, že vznik Nivy přispěl k nástupu malých offroadů, jako byly Suzuki Samurai (jehož nástupce se dodnes vyrábí jako Jimny) nebo první Toyota RAV4, která je mimochodem téměř přesně stejně velká jako právě Niva (což je při pohledu na dnešní generaci RAV4 těžko představitelné).
Zároveň Niva patří k nejprodávanějším terénním autům vůbec. Až dosud se jich prodalo přes dva a půl milionu a vyrábějí se stále dál, v téměř původní podobě. Samozřejmě, že za těch 45 let se toho hodně změnilo. Například přišla nová, vyšší světla, která umožnila použití nových třetích dveří, která sahají až k nárazníku. Nebo pětistupňová převodovka. Oboje v roce 1993.
Před několika lety se také přestala vyrábět varianta s původní palubní deskou a volantem. Místo posuvných ovladačů ventilace teď najdete moderní kulaté knoflíky a přístrojový panel má téměř futuristický vzhled devadesátých let. Dokonce už přibyly i takové high-tech prvky jako je palubní počítač, boční airbagy (přední pořád v nabídce nejsou) nebo dokonce možnost namontovat klimatizaci. Niva má dokonce i světla pro denní svícení, systém eCall a motor, který splňuje Euro 6.
No dobře, nechme nadsázky. Za těch 45 let se toho změnilo asi tolik, že by to u normálního auta stačilo na malý facelift ve třetině modelového cyklu – takový, o kterém se ani moc nepíše. Jinak je to pořád to auto, které jste si mohli koupit už v roce 1976. Což nám dává několik možností, jak ho hodnotit.
Můžeme se na něj dívat jako na nově vyrobeného veterána či youngtimera. Auto pro někoho, kdo by chtěl ryzí mechanickou klasiku let dávno minulých, ale nemá trpělivost a schopnosti na renovaci či údržbu opravdu starého auta, ani prostředky na pořízení profesionálně „znovuvyrobeného“.
Jestli nesnášíte elektroniku v autech, Nivu jen tak něco nepřekoná.
Také se ale na Nivu můžeme dívat optikou dnešních aut – jako na levný offroad, který si mnozí stále kupují zkrátka proto, že nic jiného za srovnatelné peníze nenabídne podobné schopnosti. Při cenách od 307 000 Kč bez DPH (v testované verzi přibližně 400 000 Kč s DPH) je to opravdu jedinečná cesta k vozu s vysokou světlou výškou, trvalou čtyřkolkou, redukcí a uzávěrkou středového diferenciálu. Podobnou nabídku představuje snad jen Suzuki Jimny, které je ale stále výrazně dražší a navíc už se v EU nabízí jen jako dvoumístná užitková verze.
Pokud zvolíme druhou variantu srovnání, narazíme samozřejmě na problém uplynuvšího času. Ve své době se Niva dala považovat za reálného konkurenta pro osobní auta té doby – dokonce i ta západní. Původní motor měl sice jen 56 kW (76 koní), což stačilo na maximální rychlost 130 km/h, ale nesmíme zapomínat, že jste si v té době mohli koupit i naftový Mercedes-Benz o podobném výkonu a maximální rychlosti. A také s podobnou výbavou.
Dnes výkon stoupnul na 61 kW (81 koní), ale běžná auta se posunula o světelné roky. Za prvé se zvětšila. Lada Niva je s délkou 3740 milimetrů o víc než čtvrt metru kratší než dnešní Škoda Fabia a je podobnější spíše Fiatu Panda. Základní výbava pak odpovídá jen těm nejlevnějším autům na trhu, respektive za nimi spíše zaostává. Což ostatně platí i o výbavě příplatkové.
A to jsme se ještě samozřejmě nedostali k věcem jako je odhlučnění, jízdní vlastnosti a podobně. Když jste si mohli vybrat mezi Nivou a „stodvacítkou“ byla Niva nejen lepší v terénu, ale nejspíš i na silnici. Když je alternativou Dacia Duster za podobné peníze, může být už otázkou k zamyšlení, jestli dáte přednost většímu vnitřnímu prostoru, komfortnější jízdě, lepší ovladatelnosti ve vyšších rychlostech a nesrovnatelně modernější výbavě (o bezpečnosti nemluvě) u Dusteru, nebo lepším offroadovým schopnostem Nivy. Druhá varianta nejspíše dává smysl, jen když jste nadšenec nebo třeba lesník.
Jestli ale offroadový nadšenec nebo lesník jste, nebo jen nesnášíte elektroniku v autech, je Nivu těžké překonat. Už jen pohled na dvě masivní páky řazení redukce a uzávěrky diferenciálu je pro milovníka tradiční techniky uklidňující. A dokud jí používáte k tomu, k čemu je určená, tak s Nivou nejspíš nebudete mít žádný problém. Na polních či lesních cestách je to i dnes příjemné auto.
Měkký podvozek a pneumatiky s vysokým profilem sice přinášejí spoustu houpání a naklánění, ale také pohodlí. Světlá výška 210 milimetrů znamená, že i hluboce rozrytá cesta je bez problémů a potenciál auta sahá mnohem dál – nejspíš dál, než vaše schopnosti. A navíc tu máme maličké rozměry, kola v rozích a minimální převisy. Technika silničních aut se možná posunula o světelné roky, ale offroady fungují pořád stejně. S Nivou pořád bez problémů překonáte louky, pole i lesy o dost snáz než se spoustou dnešních, o hodně větších, offroadů.
A i na venkovských okreskách je to docela dobré. Jakmile si zvyknete na to, jak se kýve a naklání, a na to, že pískání pneumatik může být normální součástí svižnější jízdy, jezdí vlastně docela dobře. Není problém s ní udržet rychlost 80 až 100 km/h a když si zvyknete na dlouhou řadičku s nepřesnými drahami, tak se dá realizovat i nějaké to předjíždění.
Problém samozřejmě přijde na dálnici. I když je Niva schopná překonat svoji udávanou maximální rychlost 137 km/h, její skutečné limity leží o něco níže. Někde kolem 110 km/h se rádio stává zbytečným, protože nedokáže přehlušit mechanický a aerodynamický hluk – překvapivě mnohem hlasitější od podvozku než od motoru, a také mnohem hlasitější než u druhé sovětské relikvie, UAZu 2206 Buchanka. Někde kolem 130 km/h se vaši cestující přestávají cítit bezpečně a pravděpodobně vám to dají dost hlasitě najevo.
Naopak vynikající je Niva ve městě, zvláště ve městě s tak příšernými ulicemi jako je Praha. Tady budete naopak jedni z nejrychlejších, rychlejší než většina sportovních aut i moderních sportovních SUV s obřími nízkoprofilovými pneumatikami. Nemusíte totiž brzdit před retardéry ani rozbitými silnicemi, rozpadající se dlažbu přeletíte s lehkostí a když si zvyknete, není problém ani rychlý průjezd zatáčkami. Nastane nějaký ten náklon, ale to je všechno. A 81 koní po městě pohodlně stačí.
Když se řekne „ruská technika“, mnoho z nás si automaticky představí obrovskou spotřebu. Je k tomu ostatně důvod. Nenasytné byly ruské stíhačky, které kvůli tomu měly omezený dolet, ruské náklaďáky i ruské tanky. A samozřejmě i ruská auta. Terénní auta také obvykle nejsou známá svou úspornosti. A totéž platí i o starých autech. Takže jak na tom bude staré ruské terénní auto?
Překvapivě vlastně ne zas tak špatně. Modernizovaná verze původní sedmnáctistovky má tabulkovou spotřebu dle metodiky WLTP 10,3 litru na 100 kilometrů. U moderního motoru by to znamenalo, že reálná spotřeba bude přinejmenším o třetinu vyšší. Moderní motory jsou stavěné na míru testovacím metodikám a především díky přeplňování dokáží být velmi úsporné při malém zatížení (poklidná jízda) a jakmile začnete jezdit trochu rychleji, letí spotřeba nahoru.
U Nivy se ničeho takového bát nemusíte. Je víceméně jedno, co s ní budete dělat. Když budete superúsporní, možná se dostanete pod devět litrů. Když budete jezdit úplně bez ohledu na spotřebu, možná to bude dvanáct. Ale víceméně můžete počítat s tím, že oněch 10,3 litru bude i váš dlouhodobý průměr. Není to sice nejméně, ale co čekat od starého ruského offroadu. Moderní auto, pokud by nebylo naftové, by si ale nevedlo o tolik lépe.
Existují dva důvody, proč se zajímat o Ladu Niva. První je, že potřebujete jednoduchý offroad a chcete za něj zaplatit co nejméně peněz. Tady má Niva oproti konkurenci jasný náskok v ceně, ale nevýhodou je, že si stále kupujete auto ze sedmdesátých let. To nese výhody v jednoduchosti a snadném servisu, ale také nevýhody, pokud jde o použití mimo terén. Nebo v trvanlivosti, protože ze sedmdesátých let pochází i antikorozní ochrana. S každým dalším rokem je tak Niva méně a méně konkurenceschopná a v mnoha případech může dávat větší smysl ojetý modernější offroad.
Druhou variantou je, že je pro vás retro charakter pozitivem. Ať už vyloženě chcete veterána, ale nového, nebo zkrátka chcete zažít motorismus v jeho tak trochu „dřevní“ podobě, je Niva zajímavým řešením. A navíc jedním z mála, která existují – můžete si koupit Toyotu Land Cruiser 70, která je podobnou „živoucí fosilií“, nebo některý z od základu přestavěných klasických offroadů, jaké dělá třeba americký Icon4x4. Jenomže i ten Land Cruiser stojí přes milion korun, zakázkové produkty Icon4x4 milionů několik. Mercedes třídy G pak staře jen vypadá a britský Grenadier, v podstatě pokračovatel Land Roveru Defender, bude také výrazně zmodernizovaný.
Niva je tak, spolu s terénní dodávkou UAZ-2206 Buchanka, téměř jedinou cestou, jak si koupit nové auto ze sedmdesátých let. A třeba pro obyvatele velkoměsta, který nepotřebuje auto na každodenní cesty do práce, ale hodí se mu malé rozměry kvůli parkování a o víkendech vyráží na výlety do přírody, kde ocení offroadové schopnosti, je Niva zajímavým řešením.
Vojtěch Dobeš
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 11. 2021 9:57, Tomáš Marný
Citace - Youda / 30.11.2021 09:12
Kdybys neměl řidičák jen na kačera na provázku, měl bys jiný názor.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 11. 2021 9:12, Youda
Poctivá technika :-D :-D říkat ruskému šuntu :-D :-D Poctivá technika je třeba Toyota LandCruiser 76 ale ne Niva.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.