Nový občanský zákoník totiž podle něj nově umožňuje, aby se při neplnění spotřebitelských smluv úročil i úrok, čímž celkový dluh nadále poroste. Podle dosavadní úpravy nebylo úročení úroků u spotřebitelských smluv přípustné.
Zneužití hrozí také kvůli volnějším pravidlům pro uzavírání smluv. „Smluvní pokuty již nebude nutné sjednat písemně,“ upozorňuje Miloš Borovička, právník časopisu dTest.
Nový kodex, účinný od ledna 2014, omezuje také možnosti soudu ohledně nepřiměřeně vysokých smluvních pokut. Dosud je mohl u spotřebitelských smluv zcela zrušit, nově je může jen snížit až do výše vzniklé škody.
Podle právníků, kteří se na tvorbě nového občanského zákoníku podíleli, je však takový výklad příliš dramatický a v některých bodech i nepravdivý.
„Při posuzování spotřebitelských smluv už nebudou mít soudy k dispozici jen odkaz na dobré mravy, ale také ustanovení zakazující podnikatelům zneužívat své hospodářské postavení, výslovný zákaz a postih lichvy nebo paragrafy 1813 až 1815 o nepřiměřených ujednáních,“ říká právník Petr Bezouška, která se na rekodifikaci soukromého práva podílel.
Úročení úroků
Borovička z časopisu dTest upozorňuje, že podle nového občanského zákoníku půjdou splátky dluhu nejdříve na náklady spojené s jeho vymáháním, pak na úroky a teprve v poslední řadě na jistinu, tedy původní dluh.
„Pokud dlužník nebude hradit podle tohoto pořadí, začne se úročit i příslušenství dluhu, tedy i samotné úroky, čímž se splácení výrazně prodraží. Tato novinka je skutečně revoluční, v obchodním styku úroky z úroků již existují, ale ve spotřebitelských smlouvách je to velká změna v neprospěch spotřebitele. To nahraje hlavně lichvářům,“ říká Borovička.
Podle Petra Bezoušky ale o započitatelnosti plnění primárně rozhoduje dlužník. V zákoníku je dokonce výslovné ustanovení, které brání ujednat, že se tohoto práva spotřebitel vzdá. „A tvrzení, že se při jiném pořadí placení začnou úročit i samotné úroky, nemá v zákoně oporu, nic takového tam není,“ namítá Bezouška.
Pozor na to, co říkáte
Právník dTestu také připomíná, že smluvní pokuty již nebude nutné sjednat písemně. „Pokud tedy podnikatel pokutu šikovně zmíní při nahrávaném telefonním rozhovoru nebo odkáže na podmínky, ve kterých je popsána, není třeba nic podepisovat a pokuta je závazná,“ varuje Borovička.
Určitou naději nicméně dává listopadové rozhodnutí Ústavního soudu. Ten uvedl, že ujednání o smluvní pokutě musí být součástí hlavního textu spotřebitelské smlouvy. Nesmí být „schováno“ ve všeobecných obchodních podmínkách nebo třeba v menším písmu či příloze hlavní smlouvy.
Podle Ústavního soudu je důležité, aby texty spotřebitelských smluv byly dostatečně čitelné, přehledné, logicky uspořádané a srozumitelné i pro průměrného spotřebitele.
O pár dnů později v souvislosti s jiným rozhodnutím apeloval Ústavní soud na obecné soudy, aby pečlivěji přezkoumávaly spotřebitelské smlouvy a závazky, které z nich plynou. Při posuzování nároků plynoucích z těchto smluv by soudy měly pečlivě vážit nejen samotný rozsah vzájemných práv a povinností, ale též i jejich charakter a vzájemnou provázanost mezi nimi.
Rozhodnutí Ústavního soudu však nejsou automaticky použitelná na budoucí, byť shodné spory. Podnikatelé a firmy navíc mohou argumentovat tím, že soud rozhodoval podle dosavadního občanského zákoníku, nikoliv podle nových pravidel účinných od ledna 2014.
Zákoník na spotřebitele pamatuje
Podle Bezoušky spotřebitele dostatečně chrání i nový občanský zákoník. Vedle dosavadní možnosti namítat „rozpor s dobrými mravy“ dostanou lidé další nástroje, které by jim u soudu měly pomoci.
Například § 433 zakazuje podnikatelům zneužívat své hospodářské postavení. Zákoník obsahuje i výslovný zákaz a postih lichvy (§ 1796). Dalšími „filtry“ jsou § 1813–1815 o nepřiměřených ujednáních.
„Pokud jde u smluvní pokuty – nestačí, že někdo něco zmíní v telefonu. Tam musí být konsenzus, který tímto způsobem založen není,“ podotýká Bezouška.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem