Každý poctivě pracující člověk, který žije v Česku, se placení daní nevyhne. Na rozdíl od firem unikajících do daňových rájů, nemá příliš možností, jak ze své povinnosti odvádět daně uniknout. Musí zpravidla podat daňové přiznání, když si ročně vydělá byť i jen pár tisíc korun a z toho pak odvést daň. Zdanění, dani z příjmů, podléhá v Česku většina příjmů fyzických osob.
Mezi zdanitelné příjmy se počítají jak příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, což se týká zejména zaměstnanců, tak i příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti. Předmětem daně jsou i příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní příjmy, které by nešlo zdanit jako příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Všechny tyto typy příjmů je třeba uvést do daňového přiznání, které je třeba podat na finanční úřad nejpozději do 31. března 2010. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je lhůta do 30. června.
Limity pro pordání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou podle zákona především dva. Podat daňové přiznání musí jednak všichni, kdo si na tzv. ostatních příjmech (nejedná se o příjmy ze zaměstnání či podnikání) vloni vydělali více jak 15 tisíc korun. Zaměstnanci odevzdávají daňové přiznání v případě, že si přivydělali k platu na dalších příjmech za rok více jak 6 tisíc korun. Jinak jim stačí, aby do 15. února podepsali prohlášení k dani a o roční zúčtování záloh na daň požádali svého zaměstnavatele. Kdo z nich toto datum z různých důvodů nestihne, musí podat daňové přiznání sám. Do uvedených dvou limitů se nezapočítávají příjmy osvobozené od daně a příjmy, které byly již rovnou v minulém roce zdaněné srážkovou daní 15 procent. (Využijte interaktivní formulář daňového přiznání na peníze.cz.)
Které příjmy také nezapomeňte uvést do přiznání
Vedle příjmů ze zaměstnaneckého poměru je třeba zdaňovat příjmy jednatelů společností s ručeným omezením (např. za výkon funkce jednatele či společníků), členů družstev, likvidátorů, členů různých statutárních orgánů právnických osob včetně odměn za působení ve státních či obecních funkcích či v občanských nebo zájmových sdruženích.
Do příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti se musí započítat všechny příjmy, které vznikly nejen podnikáním, ale třeba i jako příjem z nezávislých povolání či z autorských práv. Do daně z příjmu se ovšem započítá mimo jiné i prodej z vytěženého dřeva z vlastního pozemku. Příjem z prodeje dřeva pak lze podle informací z České daňové správy vyúčtovat jako příjem ze zemědělské výroby. Na ten pak je možné uplatnit za rok 2009 paušální výdaj 80 procent z příjmů.
Do daňového přiznání se započítávají dále také příjmy z prodeje nemovitostí, pokud nesplňují některou z podmínek zákona na osvobození od daně. Mezi tyto podmínky u prodeje bytů a domů náleží povinnost, aby majitel na dané adrese bydlel nejméně dva roky bezprostředně před prodejem. Není nutné přitom mít zde trvalý pobyt, rozhodující je, aby dotyčný na místě opravdu bydlel. Kdo na dané adrese bydlel kratší dobu a z prodeje nemovitosti uspokojil své bytové potřeby, může také počítat s osvobozením od daně.
Pro ty, kdo nemovitost neužívají k bydlení, musí uplynout mezi nabytím a prodejem minimální doba alespoň pěti let. Stejná – pětiletá doba - je podmínkou i u převodu družstevních bytů či domů. U zděděných nemovitostí se do této doby počítá i doba, po kterou nemovitost vlastnil předchozí majitel, po kterém se dědí.
Podmínka držení po určitou dobu se vztahuje i na movité věci vyjma vybraných vozidel. S osvobozením od daně z příjmů tak nemůže počítat ten, kdo prodá motorové vozidlo, letadlo či loď v době kratší než jeden rok od jeho nabytí. Pokud tento majetek byl součástí obchodního majetku podnikající osoby, platí pro osvobození od daně pětiletá lhůta od vyřazení z obchodního majetku.
Také u cenných papírů musí mezi nabytím a prodejem uběhnout šest měsíců. Daň z příjmů se na rozdíl od spořicích účtů a termínovaných vkladů neplatí u úroků ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory.
Mezi příjmy osvobozené od daně náleží také přijaté náhrady škody či majetkové újmy či plnění z pojištění majetku nebo odpovědnosti za škody. Rovněž platí, že se nesmí jednat o platby týkající se obchodního majetku. Nedaní se tedy ani dávky a služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory či peněžní podpory obětem trestné činnosti. U pravidelně vyplácených dávek, jako jsou důchody nebo penze je od daně z příjmů osvobozená jen částka do 36násobku minimální mzdy. Ta podle nařízení vlády z roku 2006 činí osm tisíc korun, a 36násobek tak je 288 tisíc korun. (Spočítejte si, kolik byste měli zaplatit na dani z příjmu za loňský rok)
Od daně z příjmů jsou osvobozené i různé typy stipendií a sociální výpomoci. Ať už se jedná o ty ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce či o prostředky právnické osoby (střední či vyšší odborné školy) z tuzemska nebo ze zahraničí, nebo o příspěvky neziskových organizací (nadací, nadačních fondů atd.) či třeba fond zaměstnavatele na sociální výpomoc pozůstalým.
Lidé, kteří mají jen náhodné příjmy z příležitostných činností nebo z pronájmu movitých věcí, také nemusí platit z tohoto příjmu daň, pokud byl jejich celkový výdělek za rok 2009 nižší než 20 tisíc korun. Speciální pravidla se ale týkají včelařů.
„Příjmy osvobozené od daně sice dani z příjmů podléhají, avšak při splnění podmínek pro osvobození se u nich daň z příjmů neuplatní, čili není nutno kvůli nim například podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob,“ upozorňuje Petr Valouch, který je autorem nového rádce pro daňové poplatníky s názvem Daňové tipy pro fyzické osoby 2009.
Do 31.3.2010 ale nestačí jen podat daňové přiznání, je třeba také zajistit, aby odpovídající daň dorazila na účet příslušného finančního úřadu. Termínu se vyhnou jedině lidé, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce a do konce března tuto skutečnost oznámí správci daně, tedy finančnímu úřadu.
Sdílejte článek, než ho smažem