Za minimální mzdu pracují v Česku něco málo přes čtyři procenta zaměstnanců. Její další zvýšení, které v tomto týdnu schválila vláda, se přesto dotkne mnohem víc lidí.
Minimální mzda pro rok 2021 stoupne na 15 200 korun za měsíc (při pracovní době 40 hodin týdně), což je o 600 korun víc než v roce 2020. V hodinovém vyjádření stoupne na 90,50 Kč z dřívějších 87,20 Kč.
Současně s růstem minimální mzdy roste i takzvaná zaručená mzda, tedy základ pro další profese. Je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi úrovní.
Zvýšení zaručené mzdy v roce 2021 jsme podrobně popsali v samostatném přehledu. Například pro „popeláře“ stoupne minimum na 16 800 Kč, pro pokladní na 18 500 Kč a pro řidiče autobusů na 22 600 Kč.
Od státem stanovené minimální mzdy se však odvíjejí i některé další limity, které s odměnou za práci přímo nesouvisejí. Právě na tyto dopady se podrobněji podíváme v dnešním článku.
Přivýdělek uchazeče o zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který je v evidenci úřadu práce, si může legálně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy. Limit pro takzvané nekolidující zaměstnání tedy pro rok 2021 stoupne na 7600 Kč měsíčně (v roce 2020 dosahoval 7300 Kč).
Základní pravidla se nemění. Podmínkou pro takový přivýdělek zůstává, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti – současně s ní si totiž nelze legálně vydělat ani korunu. Nekolidující zaměstnání proto většinou přichází ke slovu až po vyčerpání podpory.
Proč by měl pracující člověk dál zůstávat v oficiální evidenci uchazečů? Pomineme-li zájem, aby mu úřad práce zprostředkoval lepší zaměstnání, je hlavní výhodou to, že za uchazeče platí zdravotní pojištění stát.
Uchazeč si může přivydělávat formou pracovní smlouvy (pracovního poměru) nebo dohody o pracovní činnosti, nikoliv už prostřednictvím dohody o provedení práce.
Školkovné
„Sleva za umístění dítěte“ umožňuje jednomu z rodičů odečíst si z daní výdaje, které v příslušném kalendářním roce prokazatelně vynaložil za mateřskou školu nebo obdobné zařízení péče o děti předškolního věku.
Sleva, zkráceně nazývaná školkovné, může za celý kalendářní rok dosáhnout maximálně částky měsíční minimální mzdy. Od daní za rok 2020 si tak lze odečíst až 14 600 Kč, zatímco od daní za rok 2021 to bude až 15 200 Kč.
Z daní si však můžete odečíst jenom reálné výdaje, jejich skutečnou výši musí potvrdit provozovatel školky. Zmíněný limit tedy není paušálem, na který má automaticky nárok každý rodič. Ani na těchto pravidlech se kromě vyššího limitu nic nemění.
Daňový bonus u slevy na dítě
Zatímco běžné slevy (na poplatníka, manželku, studenta a podobně) můžete odečíst od daně jenom do výše vypočtené daňové povinnosti, u takzvaného zvýhodnění na vyživované dítě lze využít i daňový bonus.
Jde o situaci, když se po odečtení slevy dostanete „do minusu“ – nárok na daňové zvýhodnění je vyšší než původně vypočtená daňová povinnost. Vzniklý rozdíl se stává bonusem. Díky němu nejenže státu nezaplatíte žádné daně, ale ještě od něj něco získáte.
Daňový bonus může uplatnit jenom ten, kdo vydělá šestinásobek měsíční minimální mzdy – u příjmů za rok 2020 je to tedy 87 600 Kč, pro rok 2021 se spodní hranice zvýší na 91 200 Kč.
Maximálně můžete dostat 60 300 korun, minimálně stovku. Tahle hranice se pro rok 2021 nezvyšuje – je v zákoně pevně daná, nemění se úměrně růstu minimální mzdy.
Osoby bez zdanitelných příjmů
Takzvané osoby bez zdanitelných příjmů musí platit zálohu na zdravotní pojištění jako 13,5 % z částky minimální mzdy. Pro rok 2021 se záloha zvyšuje na 2052 Kč, zatímco v roce 2020 to bylo 1971 Kč.
Jde o osoby, které nemají žádný zdanitelný příjem (ze zaměstnání nebo podnikání), ale současně nepatří do kategorie, za níž platí zdravotní pojištění stát. Patří sem hlavně:
- student starší 26 let,
- student školy, která není ministerstvem uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině apod.),
- žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do sedmi let nebo o dvě děti do patnácti let (jestliže nepobírá žádný důchod nebo není v evidenci uchazečů o zaměstnání),
- člověk, který má jenom příjmy nepodléhající dani z příjmů – například na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, nebo na dohody o pracovní činnosti s příjmem nedosahujícím v kalendářním měsíci výše 3 000 Kč (od roku 2021 se hranice u DPČ zvyšuje na 3500 Kč),
- člověk, který má jenom příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo takzvané ostatní příjmy (např. z příležitostných činností, z příležitostného nájmu movitých věcí, z převodu nemovité věci apod.),
- nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce,
- student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat.
Zdanění důchodu
Důchody jsou v zásadě osvobozeny od daně z příjmů. Danit se musí jenom v případě, že roční příjem ze všech přijatých důchodů (vedle starobního může jít třeba o invalidní) přesahuje 36násobek minimální měsíční mzdy.
V roce 2021 tak budou od daně osvobozeny důchody do roční výše 547 200 Kč (v průměru 45 600 Kč měsíčně), zatímco v roce 2020 to bylo 525 600 Kč.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 11. 2020 20:11, Tomáš
Citace - PAVEL VÁNĚ / 19.11.2020 08:23
Proč by neměli platit daně? To jako mají všechno táhnout ti ostatní?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 11. 2020 8:59
Dohodáři bývají:
a) flákači
b) ojebávači daní
c) důchodci na přilepšenou.
Kvůli bodu c dělat změny, to není třeba.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.