Nepřiznáváte příjmy z Airbnb nebo Uberu? Finanční správa si na vás brousí zuby

Popularita ubytovávání prostřednictvím aplikace Airbnb roste. A rostou zřejmě také příjmy, těch, kteří tak ubytování nabízejí. Stejný trend je i v jiných oblastech takzvané sdílené ekonomiky, například v přepravě osob s využitím aplikace Uber. Dosažené příjmy by se podle platných zákonů měly každoročně danit. Neplatí to jen pro ty, u kterých celkový zdanitelný příjem včetně příjmu z ubytování/přepravy nepřesáhl v daném roce 15 tisíc korun, a pro zaměstnance, kteří si vedlejší činností v daném roce nevydělali víc než šest tisíc korun.

Příjmy z ubytovacích služeb, kam spadají i příjmy dosažené prostřednictvím aplikace Airbnb, jsou obecně považovány za příjmy z podnikání, jsou-li poskytovány soustavně, a to bez ohledu na to, jestli k činnosti bylo vydáno živnostenské oprávnění. Stejně tak je to u příjmů za přepravu osob přes aplikaci Uber.

Podnikatelské příjmy pak obecně podléhají nejen dani z příjmů, ale i odvodům sociálního a zdravotního pojištění, dále pak dani z přidané hodnoty (při ročním obratu přes milion korun). Poskytovatel služeb by měl být už v okamžiku, kdy je začíná poskytovat, registrovaný na příslušných úřadech, měl by si také požádat o živnostenské oprávnění, jinak mu hrozí pokuta za nelegální podnikání. A když člověk u ubytovacích služeb přijímá platby v hotovosti nad rámec toho, co mu na účet připisuje Airbnb, týká se ho i právě spuštěná evidence tržeb (EET).

Ondřej Antoš

Ing. Ondřej Antoš, LL.M, se daňovému poradenství věnuje od roku 2007, daňovým poradcem se stal v roce 2009. V roce 2010 úspěšně ukončil postgraduální studium evropského daňového práva na Univerzitě Johannese Keplera v Linci. Specializuje se na daň z příjmů a daň z přidané hodnoty s důrazem na problematiku nemovitostí. K  tématu přednáší i pro širokou veřejnost v rámci seminářů Daně v nemovitostech a jak ně.

Vede daňovou a účetní kancelář yourtaxes.cz

Nehlaste se všichni!

Seminář Daně v nemovitostech

Pronajímáte nemovitosti? Chcete koupit nemovitost a pronajmout ji? Chcete vědět, jaké všechny daně se týkají nemovitostí a transakcí s nimi a jak daně legálně optimalizovat? Přihlaste se na seminář Ondřeje Antoše

Daně v nemovitostech a jak na ně

Finanční úřad varuje

Začínají se objevovat zprávy o tom, že finanční správa si s ohledem na objem potenciálních daňových úniků už vyžádala od Airbnb informace o tom, kdo platformu využívá, včetně údajů o dosažených příjmech. Finanční úřady k tomu kompetenci mají, dává jim ji platný daňový řád, a to v rámci takzvané vyhledávací činnosti. Tento institut spočívá v tom, že finanční úřad jednoduše požádá konkrétní subjekt, aby mu sdělil určité informace, a ten je povinen informace poskytnout.

Na přímý dotaz, jestli si finanční správa údaje od Airbnb skutečně vyžádala, uvedla tisková mluvčí Ministerstva financí Linda Paterová, že se nemůže ke konkrétnímu subjektu vyjádřit, neboť by tím došlo k porušení zákonné povinnosti mlčenlivosti.

Jinak než jako varování si ale nelze vysvětlit tiskovou zprávu, kterou finanční správa letos 21. listopadu vyzývá k podávání opravných daňových přiznání.

Píše se v ní: „Další ‚opomíjenou‘ kategorií zdaňování příjmů jsou příjmy za služby poskytované prostřednictvím aplikace, kdy spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uživatelé).“ Jako typické příklady zmiňuje ve zprávě Martin Janeček, generální ředitel Generálního finančního ředitelství, právě Uber a Airbnb.

Vzpomeňte na Aukro

Zkušenost z minulých let přitom ukazuje, že finanční správa v rámci vyhledávací činnosti údaje o příjmech dosažených přes internet či aplikace může snadno získat. Nejlépe to bylo vidět v kauze Aukro, kdy finanční úřady doměřovaly daně těm, kteří přes tento portál obchodovali a dosahovali významnějších obratů. Řada těchto případů pak dospěla až k Nejvyššímu správnímu soudu, a díky tomu si můžeme udělat obrázek o tom, jak finanční úřady postupovaly.

Finanční úřady si informace o obchodnících vyžádali přímo od serveru Aukro.cz a pak je porovnávaly s informacemi od bank a s tím, co konkrétní osoby uváděly ve svých přiznáních (pokud je vůbec podaly). Pokud byly údaje chybné, případně nebylo přiznání podáno vůbec, finanční úřady vyzývaly k nápravě. Řada poplatníků uposlechla a chybu dobrovolně napravila, někteří nikoliv, těm pak byla zpravidla doměřena vyšší sankce.

V případě dobrovolného dodanění na základě podaného dodatečného daňového přiznání totiž vzniká poplatníkovi povinnost uhradit navíc pouze úrok z prodlení z doměřené daně za dobu, po kterou byla daň uhrazena v nesprávné nižší výši. Zato po doměření daně finančním úřadem poplatník zaplatí kromě úroku z prodlení ještě i penále ve výši 20 procent z doměřené daně. Dodatečné daňové přiznání je prakticky totožné jako řádné přiznání, pouze na titulní straně se označí kolonka dodatečné a na poslední straně se vypočítá dodatečná daň.

Propojeno!

Jak na Airbnb

Airbnb, služba pro alternativní nebo komunitní cestování. Služba, kde byste nabídku hotelů hledali marně. Své domy, byty nebo pokoje tady totiž nabízejí konkrétní lidé. Jak ji využít?

Jak sehnat ubytování a jak vydělat na Airbnb

Dnes jsou doměrky bolestnější

V dřívějších kauzách kolem obchodů přes server Aukro platilo, že pokud neměl daný obchodník k činnosti spočívající v nákupu a prodeji movitých věcí živnostenské oprávnění, vykonával fakticky nelegální činnost, která se zdanila jako takzvaný ostatní příjem. V důsledku toho nehrozilo, že by při zpětném doměření mohlo být uplatněno solidární zvýšení daně. Jenže v mezidobí se k problematice začalo přistupovat jinak – nyní se příjmy z činnosti vykonávané nelegálně považují za příjmy z podnikání. Doměrky tak mohou být ještě bolestivější.

Co tedy těm, kteří příjmy z činností vykonávaných přes aplikace typu Airbnb či Uber hrozí? V prvé řadě je to doměření daně z příjmů z dosaženého zisku ve výši 15 procent plus případné sedmiprocentní „solidární“ zvýšení daně. Kromě toho se může doměřovat i DPH ve výši 15 procent (Airbnb), resp. 21 procent (Uber), pokud dosažený příjem z podnikatelské činnosti přesáhl za uplynulých 12 kalendářních měsíců jeden milion korun. V některých případech může hrozit i doměření sociálního a zdravotního pojištění ve výši 42,7, resp. 45 procent (včetně nemocenského pojištění) z vyměřovacího základu, kterým je polovina zisku.

V případě sankcí jde o úrok z prodlení za pozdní úhradu daně ve výši cirka 14 procent ročně dlužné daně, úrok za pozdní podání přiznání rovněž ve výši až pěti procent dlužné daně a dále pak už zmíněné penále ve výši 20 procent z doměřené daně, pokud ji člověk sám nepřizná a nechá její doměření na finančním úřadu. Kromě těchto sankcí může hrozit zmíněná pokuta za nelegální podnikání, je-li činnost vykonávána bez živnosti, a dále pak i pokuta, přijímá-li podnikatel platby v hotovosti, ale neeviduje je v rámci EET.

O tom, jak se finanční správa ke zdanění příjmů z dynamicky se rozvíjející sdílené ekonomiky postaví, se určitě brzy dozvíme z praxe…

Sdílejte článek, než ho smažem