Máme novější článek, který popisuje, jak to nakonec dopadlo. Jestli vás přesto zajímá tenhle archivní, tady je:
Vláda schválila návrh nového stavebního zákona z dílny ministerstva pro místní rozvoj. Na podzim by o něm měli začít jednat poslanci.
V Parlamentu se čeká velký souboj. Opozice totiž návrh považuje za tak špatný, že ho nechce podpořit. Ministryně Klára Dostálová (za ANO) ale věří, že se ho ještě podaří vylepšit během dalšího projednávání. Připouští i „komplexní pozměňovací návrh“, což znamená, že výsledek nakonec může vydat o dost jinak.
Projděte si největší změny, které by nový zákon měl přinést.
Profesionalizace stavebních úřadů
Původně chtělo ministerstvo pro místní rozvoj vytvořit novou soustavu stavebních úřadů, v jejichž čele by stanul Nejvyšší stavební úřad. Díky profesionalizaci stavebního řízení by mohla být odstraněna takzvaná systémová podjatost. Dnes totiž úředník obecního úřadu, které ve stavebních procesech rozhodují, nemůže být při rozhodování nestranný, protože rozhoduje o věci, na které má zájem sama obec.
Podle původního návrhu zákona tak už neměly obce a kraje rozhodovat ve stavebním řízení v přenesené působnosti, ale měla být vytvořena profesionální státní správa.
Proti centralizaci stavebního řízení se ale důrazně ohradil Svaz měst a obcí ČR. „Nemůžeme souhlasit s institucionálními změnami, které povedou k rušení stavebních úřadů v rámci obecních nebo městských úřadů, tedy k dalšímu posilování centralizačních tendencí v naší zemi, což je v přímém rozporu se schválenými koncepcemi reformy veřejné správy,“ říká předseda svazu František Lukl.
Výsledkem je kompromis. Obecní stavební úřady na nejnižší úrovni zůstanou a budou povolovat stavby s místním významem. Které stavby mají místní význam, určí vyhláška. Ve druhé úrovni pak mají působit profesionální státní krajské úřady – těch bude čtrnáct plus jeden specializovaný. Specializovaný stavební úřad má mít na starosti rozhodování o těch nejsložitějších záměrech, jako jsou například dálnice.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová přiznává, že to sice není zcela ideální řešení, přesto je to podle odborníků akceptovatelný kompromis.
V Česku je aktuálně přibližně 730 stavebních úřadů, v nichž pracuje přes třináct tisíc úředníků. Celých 17 procent stavebních úřadů je takzvaných jednohlavých – celou agendu tedy spravuje jeden člověk. Pokud onemocní, má stavebník smůlu. Musí zkrátka počkat, až se stavební úřad znovu otevře. To by mělo být nyní vyřešeno jednotnou hierarchií a elektronickým systémem.
Zrychlení stavebního řízení
Podle zprávy Světové banky Doing Business 2020 trvá průměrné stavební řízení v Česku 246 dnů, což nás řadí až na 157. příčku z celkového počtu 190 srovnávaných zemí. U dopravní infrastruktury trvá stavební řízení zhruba 13 let, u středně velkých rezidenčních projektů přibližně pět let. Nový stavební zákon má proces urychlit tak, aby stavebník znal výsledek řízení do roka.
I v dnešní době existují lhůty pro rozhodnutí ve stavebním řízení. Upravuje je § 112 stavebního zákona, který říká, že stavební úřad má rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle ale do 60 dnů (ve zvlášť složitých případech pak nejdéle do 90 dnů). Pokud by žadatel opomněl v podání nějakou informaci nebo podklad, stavební úřad řízení přeruší do doby, než stavebník podání doplní. V této době pak lhůta pro vydání rozhodnutí stavebnímu úřadu neběží. Stát ale v současné době není schopen zajistit, aby nečinné stavební úřady tyto lhůty dodržovaly.
Zrychlení mělo v novém zákoně přinést především takzvané automatické povolení záměru stavby. Stavební povolení měl totiž systém vygenerovat automaticky v případě, kdy stavební úřad nerozhodne do 60 dnů (anebo ve lhůtě prodloužené až na 120 dnů).
Ani v původním záměru ale nebylo možné na základě počítačem automaticky generovaného povolení ihned začít stavět a podle Dostálové mělo sloužit jako ochrana proti nečinnosti. Pokud by bylo proti automatickému povolení podáno odvolání, došlo by k přesunu věci k nadřízenému stavebnímu úřadu, který by musel ve věci rozhodnout. Pro případ, kdy by odvolání podáno nebylo, nadřízený stavební úřad by musel automatické rozhodnutí předběžně posoudit a zahájit přezkumné řízení. Přitom už samotné vygenerování rozhodnutí a informace nadřízenému orgánu bylo možno považovat za podnět k přezkumnému řízení.
Po vypořádání připomínek má namísto vydání automatického rozhodnutí po uplynutí lhůty věc přejít na profesionální krajský stavební úřad, který o věci rozhodne sám. Proti tomu se aktuálně postavila Hospodářská komora ČR, podle níž může tento postup vést naopak k prodloužení řízení a zahlcení krajské stavební správy.
Jedno razítko a fikce souhlasu
Jedním z největších problémů současného systému je řada dotčených orgánů, které musí dát k záměru stavby své závazné stanovisko. V konkrétním případě jde o orgány na úseku ochrany životního prostředí, ovzduší a vod, památkové péče, dopravy, požární ochrany, pozemkových úprav a další.
Velké stavební projekty se v současné době zpožďují zejména proto, že je nutno získat stanovisko velkého množství dotčených úřadů, které nejsou ničím nuceny vydávat svá stanoviska včas.
Orgány, které dnes vydávají závazná stanoviska mají být včleněny do krajské stavební správy. Výjimkou mají zůstat jen Agentura ochrany přírody a krajiny, hasiči a částečně památkáři, a to u Národních kulturních památek a památek UNESCO. Důvodem je významný veřejný zájem na ochraně památek.
Pouze pro neintegrované orgány památkové péče má platit takzvaná fikce souhlasu. To znamená, že pokud dotčený orgán nevydá své stanovisko ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti (ve složitějších případech do 60 dnů), platí, že k záměru připomínky nemá.
Ostatní dotčené orgány budou integrovány do stavebních úřadů. Stavebník už nebude obíhat úřady, ale stavební úřad si sám zajistí příslušné vyjádření, na základě kterého následně stavebník získá jediné razítko.
„Proklamace, že zákon nic nezjednoduší, protože je to kočkopes a stejně zůstane ne jedno, ale spousta razítek, jsou jen marketingové výkřiky,“ ohradila se proti výtkám Hospodářské komory a dalších podnikatelských organizací Dostálová. „Zákon přináší řadu principů, které povolování urychlí a zjednoduší. Většina dotčených orgánů bude integrována do stavebních úřadů. Vždyť dnes investor musí získat 40 a víc razítek,“ dodává ministryně.
Obíhat budou dokumenty, ne lidi
Žádost o stavební povolení bude stavebník od července 2023 moci podat i elektronicky. Umožní to poslanecká novela současného stavebního zákona.
Elektronický systém nejen ušetří papír, ale bude v něm také zřejmé, v jaké fázi se stavební řízení nachází. Digitalizace bude založena na informačním systému, prostřednictvím kterého se povede povolovací řízení a budou v něm zaznamenány veškerá dílčí stanoviska.
Konec černých staveb
Oproti současnému stavu, kdy odstraňování staveb zajišťuje obec, má ponovu tuto povinnost vynucovat stát. Ten bude podle Dostálové při odstraňování staveb na rozdíl od obcí postupovat tvrdě.
Text z 26. května jsme zaktualizovali po schválení návrhu vládou.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 5. 2020 16:27, Anna
Stavební úřady,stavby stanoví vyhláška! Na co stavební úřady, když bude vyhláška? Dneska jsou úředníci na st.úřadech na nic. Většinou dělají, že nic neví a papouškují starostům.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 5. 2020 14:22, Anna
To, jak jste odpověděla, už hovoří samo za sebe. Každý, kdo půjde do politiky, ceduli na čelo. A my je nebudeme volit. Je to nic neřešící kec.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (48 komentářů) příspěvků.