První z významných změn, které se týkají online platforem jako Airbnb, schválil Parlament v době nouzového stavu. Platformy musí živnostenským úřadům nově nasdílet informace o poskytnutých službách. A to včetně označení pronajímatele a uvedení adres, na nichž je krátkodobé ubytování poskytováno.
Novela zákona o podnikání v cestovním ruchu prošla Parlamentem zrychleně – díky vyhlášení stavu legislativní nouze. To kritizovala část opozice, podle níž nešlo o opatření nutné ke zmírnění epidemie koronaviru.
Novou povinnost přinesla i novela občanského zákoníku. Od začátku letošního července musí vlastník bytové jednotky oznamovat podnikání či jinou činnost, a to osobě odpovědné za správu domu – pokud by taková činnost mohla „narušit poměry v domě na dobu nikoliv přechodnou“. Mezi to lze zřejmě počítat právě poskytování krátkodobého ubytování přes platformy typu Airbnb.
Nástroje pro obec i spoluvlastníky
V únoru – ještě před koronavirovou krizí – schválili pražští radní návrh Hany Kordové Marvanové na regulaci krátkodobého bytování. To by mimo jiné mělo i z pohledu stavebních předpisů podléhat stejně přísným podmínkám jako provozování hotelu.
Radní prosazují povinnost platforem poskytovat obcím podrobné informace o bytech, pronajímatelích a počtech hostů. Obce by zároveň mohly vydávat nařízení k regulaci ubytovacích služeb. Počítá se i s posílením pravomocí společenství vlastníků. S používáním bytu ke krátkodobému ubytování by museli souhlasit i ostatní.
Obdobné oprávnění společenství vlastníků přiznal v nedávné době Městský soud v Praze (spisová značka 80 Cm 8/2018). Jeden z členů společenství – pronajímatel – podal návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, kterým shromáždění SVJ zakotvilo do stanov povinnost nechat každý krátkodobý pronájem kratší než tři měsíce odsouhlasit všemi členy společenství. Shromáždění by souhlas neudělilo (anebo odejmulo už udělený souhlas), pokud by existovalo riziko rušení nočního klidu, zvýšení produkce odpadu, znečištění společných prostor nebo zvýšení bezpečnostního rizika v domě.
Podle vlastníka bytu, který nové stanovy napadl u soudu, to je v rozporu s jeho právem libovolně nakládat se svým vlastnictvím. Soud mu však připomněl, že nakládání s bytem nesmí ztěžovat ostatním vlastníkům výkon jejich práv, stejně tak jako nesmí poškozovat společné části domu. Jde o první rozhodnutí svého druhu, přestože je zatím nepravomocné.
„Rozhodnutí Městského soudu v Praze k regulaci Airbnb vnímáme jako pravděpodobný první krok k průlomu stávající judikatury,“ říká Sabine Carla Kopriva z brněnské pobočky advokátní kanceláře Tschöpl & Partner. „Za předpokladu, že se věc dostane až před Nejvyšší soud, je možné, že dojde ke změně jeho ustálené rozhodovací praxe,“ dodává.
Návrh novely živnostenského zákona, který nakonec připravilo pražské zastupitelstvo, by měli poslanci začít projednávat v září. Praha chce, aby obec mohla stanovit, v jakém období je poskytování ubytovacích služeb zakázáno, případně za jakých podmínek je povoleno (například počet osob nebo maximální počet přenocování v jednom roce).
Vláda sice pustila návrh dál s neutrálním stanoviskem, ale upozornila na možný rozpor s ústavními předpisy. Listina základních práv a svobod totiž zakotvuje právo každého podnikat, přičemž omezující podmínky pro výkon určitých činností může stanovit jen zákon. Vládě se nelíbí, že by obce dostaly takřka neomezenou pravomoc regulovat ubytovací́ služby v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci.
Nastavme mantinely
Podle senátora Marka Hilšera je potřeba vytvořit nový zákon, který by reguloval krátkodobé ubytování jako celek. Obce, které mají s turisty největší problémy – vedle Prahy jde hlavně o Český Krumlov, Karlovy Vary nebo Boží Dar – by mohly stanovit na svém území detailní pravidla pro poskytování krátkodobých pronájmů.
Autorem senátorského návrhu je právník Jan Eisenreich. Senátorům i pražským radním jde podle něj o tu samou věc: dát pravomoc obcím. „Doktorka Marvanová zvolila postupnou metodu, kdy chce své návrhy prosadit pomocí série několika zákonů. Návrh pražských radních je jednoduchý a elegantní – právě to by ale mohlo být shledáno jako nekonformní s evropským právem,“ upozorňuje právník. Zákon by totiž dal obcím příliš velké pravomoci, aniž řeší určité mantinely. Hilšerův tým proto do svého návrhu takové mantinely zakotvil.
Senátorský návrh čerpá inspiraci z Paříže, Berlína, Mnichova nebo Barcelony. Počítá s takzvanou primární a sekundární rezidencí, obsahuje i definici krátkodobého pronájmu. Primární rezidenci má mít člověk tam, kde má jednak nahlášen trvalý pobyt a jednak poskytuje méně než 50 procent plochy domu či bytu ke krátkodobému pronájmu. Aby se zamezilo účelovému upisování bytů na bílé koně, podmínkou primární rezidence bude vlastnictví v délce minimálně pěti let. A o krátkodobý nájem půjde podle Hilšera tehdy, bude-li poskytován na dobu kratší než 60 dní po sobě jdoucích.
Podstatou regulace má být udělování takzvaných rezidenčních oprávnění – určité licence, kterou by měli hostitelé získat na omezenou dobu od obce, na jejímž území krátkodobé ubytování poskytují. V případě, že obec na svém území povolí krátkodobé ubytování, musí se provozovatelé registrovat a je jim přiděleno unikátní registrační číslo – to musí uvádět i u inzerátu na platformě. „Pokud tam uvedeno není, hrozí pokuty jak provozovateli, tak platformě. To se velmi osvědčilo v případě Barcelony, kdy Airbnb odmítlo uvádět registrační čísla, ale po uložení poměrně vysoké pokuty svůj názor rychle přehodnotilo,“ říká Eisenreich.
S ohledem na to, že Airbnb je spíše regionální problém, měla by mít obec možnost stavit obecně závaznou vyhláškou podmínky pro krátkodobé pronájmy. Mohla by tedy limitovat i počet dní nebo počet osob v jednotce. Pokud bude platforma spolupracovat, kontrola bude snadná. „Obávám se ale spíše, že některá z platforem spolupracovat nebude. Pak by to musel kontrolovat úředník. Obcházení pravidel by měly zabránit poměrně citelné pokuty,“ dodává Eisenreich.
Maximálně 30 dní v roce?
S nejnovějším návrhem přišla před pár dny skupina poslanců vládní ČSSD, má jít o samostatný zákon o podmínkách sdíleného ubytování prostřednictvím digitálních platforem.
Pokud ubytovatel nebydlí v bytě spolu s hosty a nejde tedy o sdílené ubytování v pravém slova smyslu, může jim poskytnout svůj byt bez souhlasu obce maximálně na 30 dní v roce. Obec mu tuto lhůtu může prodloužit. Jestliže bydlí s nimi, časové omezení by se neuplatnilo.
Sociální demokraté chtějí také zavést povinnost ubytovatele oznámit spoluvlastníkům v domě, že poskytuje svůj byt ke sdílenému ubytování. Pronajímatel také má vydat řád sdíleného ubytování, který vyvěsí v domě a bude podléhat schválení ze strany obce. Ta může požadovat jeho doplnění s cílem chránit veřejný klid nebo čistotu v domě. Za porušování povinností může být ubytovateli uložena padesátitisícová pokuta.
Návrh přiznává obci vydávat obecně závažné vyhlášky, v nichž stanoví lokality, kde může být sdílené ubytování omezeno nebo podmíněno dodržováním určitých pravidel. Při jejich porušování by ho mohla obec zakázat.
„Zákaz takové činnosti není porušením ústavního práva k nakládání s nemovitostí. Jde jen o omezení krátkodobého rekreačního využití bytu či jeho části jiným způsobem, než ke kterému je určen, tedy k bydlení vlastníka, či jím určeným nájemcem s nájemní smlouvou,“ píší autoři návrhu.
Taktéž společenství vlastníků jednotek by přímo ze zákona mohlo omezit provozování ubytovacích služeb dalšími podmínkami, při porušování je pak zakázat.
Bezmocní sousedé
V současnosti nemají sousedé příliš nástrojů, jak se bránit proti výtržnostem návštěvníků. Mohou se sice domáhat svých práv žalobou, často je ale odradí délka soudního procesu.
„Ústava vyzdvihuje nedotknutelnost obydlí, což znamená, že pravomoc policie končí na prahu bytu. V případě hlučné oslavy zahraničního hosta tak přivolání policie zřejmě nepomůže tak, jak by si rušený soused přál,“ konstatuje Sabine Carla Kopriva. Obtížné je podle ní i shromažďování přesvědčivých důkazů.
Návrh radní Kordové Marvanové hovoří i o rekolaudaci, kdy po nahlášení bytu ke krátkodobému pronájmu stavební úřad bytovou jednotku prověří a může nařídit i příslušné úpravy k dosažení „hotelového standardu“.
„Prvním krokem musí být vytvoření evidence a následné nastavení pravidel. Preferujeme řešení pomocí individuální úpravy na území každé obce. Čtvrti se mezi sebou liší a je třeba brát tyto faktory v potaz,“ říká Kopriva.
„Pokud jde o nastavení kontrolních mechanismů, uvítali jsme nápad spolupráce městské policie a živnostenských úřadů. Soused by tak mohl doufat i v udělení pořádkové pokuty. A kdyby došlo k uznání takových bytů za určitou atypickou hotelovou službu, byl by možný zásad ochranných složek i přímo v onom bytě,“ dodává.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 9. 2020 10:05, anna
Kdo zažil airbnb vedle sebe nebo nad sebou ví, že airbnb je sprostá ubytovna a majitel toho se spoléhá na to, že ty v sousedství umoří.
Marvanová je úplně blbá!¨
Novely novel zákonů je cesta do pekel a navíc, co není v zákoně jasné, nemohou si dát SVJ a družstva do stanov.A spoléhat se na to, že jedinec půjde a při cenách dnešních advokátů se bude bránit u soudu s tím, že už někdy jednou padl judikát a musí tedy tak soud rozhodnout znova je šílená představa Marvanové! .
Pronajímat se můžeš pouze, má-li tvůj PROSTTOR K PRONÁJMU ZVLÁŠTNÍ VCHOD, což je praktikováno už někde - stát už nevím, ale myslím Malorca , já to najdu.
To znamená, že v rezidenčním bydlení si turisté, co řvou, přinášejí s sebou štěnice, neškrtnou.
Všichni, kdo řvou o svobodě podnikání jsou vadný!Je snad třeba mít domov, vyspat se v klidu, mít rodinu , nebo i singl nárok na klid a sousedské vztahy.Jedině pak mohu podnikat, ale tak, aby i ten jiný mohl domov nazvat domovem! A i pojem "domov" je v Listině jasně vymezený! Záonodárci jsou opatrní zbytečně.EU a zejména Francie pro nás vzorem být nemůže.Jen blb souhlasí s airbnb, kdy tyto byty jsou levně k pronájmu ( ale nemylte se, nejsou, nenabízí nic ) a nemají ani hygienické, ani požární, ani akustické, ani jiné náležitosti k tomu, aby mohly být brané jako ubytovací prostory.A to je malér, protože jiný ppodnikatel za toto právě platí.Takže není podnikání jako podnikání!!!!!!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 9. 2020 8:53, Pjotr
Tady některému z mocipánů hoří koudel u p***, což?
A co takhle nechat prověřit, kolik z těchto soudců a politiků brojících proti airbnb má nějaké vlastní zájmy v hoteliérství? Asi bychom se dozvěděli, proč jim to vlastně tak vadí.. ??
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.