Pojďme si nejdřív stručně zopakovat, co zálohy vůbec jsou a jak fungují.
Záloha je vlastně splátka předem, kterou si připravujete peníze na zaplacení ročního vyúčtování. Průměrná domácnost spotřebuje zhruba 3,5 megawatthodin elektřiny za rok. To odpovídá – opět v průměru – zhruba 28 tisícům na ročním vyúčtování. A najít najednou pár desítek tisíc by mohl být problém. Zálohové placení je tedy pojistka jak pro vás, tak pro dodavatele.
Po roce vám dodavatel vystaví fakturu a zálohy se zaúčtují: porovná se, kolik jste zatím zaplatili a kolik jste skutečně spotřebovali. Pokud jste na zálohách zaplatili víc, než odpovídá skutečné spotřebě, vrátí vám dodavatel přeplatek. Případně se můžete dohodnout, že se použije na zaplacení příštích záloh, a taky na tom, že se zálohy třeba sníží.
Jaký je rozdíl mezi zálohou na elektřinu a konečným vyúčtováním?
Pokud už na místě bydlíte delší dobu, měl by dodavatel zhruba vědět, jakou spotřebu máte. Pokud si vybíráte nového, údaje o spotřebě zná od vás. Snadno je najdete na předchozích ročních fakturách od starého dodavatele.
Zálohové platby proto lze nastavit docela přesně. Někdy do nich může započítat i očekávanou změnu celkové ceny – když například od začátku roku vzrostou distribuční poplatky, jejichž výši nemůže ovlivnit.
Zálohy se ale od konečné ceny mohou i lišit. Převyšovat ji, pokud byly nastavené zbytečně velkoryse, nebo když snížíte spotřebu. To lze nejúčinněji na topení nebo ohřevu vody, ale třeba také výměnou nejžravějších spotřebičů či žárovek.
A naopak můžou zálohy za skutečnou spotřebou zůstat pozadu, když se vám spotřeba nečekaně zvýší například s narozením miminka.
Můžou se lišit výše zálohy u různých dodavatelů?
Na finální faktuře za elektřinu platíme vždy tři věci – samotnou elektřinu, její distribuci a DPH. Daň ani poplatek za distribuci dodavatel neovlivňuje, u všech jsou stejné. Pokud by se pro stejné odběrné místo zálohy zásadně lišily, může to mít dva důvody. Buď je u jednoho dodavatele elektřina dražší, nebo jsou u jednoho z nich zálohy nastavené tak, že neodrážejí vaši spotřebu.
Když jsou zálohy zbytečně vysoké, při vyúčtování budete mít velký přeplatek. Peníze vám budou někde zbytečně ležet, přestože byste je uměli využít jinde. Dodavatel se slušným servisem vám nebude bránit zálohy přenastavit. Když jsou zálohy příliš nízké, může to být součást strategie některých dodavatelů, kteří tak lákají nové zákazníky. Po roce to ale bude znamenat nepříjemnosti s nedoplatkem.
Mám se při výběru dodavatele elektřiny orientovat podle výše záloh?
Při výběru dodavatele radši dávejte pozor, abyste se orientovali podle skutečných cen, ne podle slibované měsíční zálohy. Záloha nikdy není přesná a může se stát, že ji dodavatel podstřelí, aby vás přilákal. A po roce vám pak bude účtovat nedoplatek, ze kterého se protočí panenky.
Využijte raději srovnávač, který vám srovná nikoli zálohy, ale ceny. Pro lepší orientaci si nechejte připočítat i distribuční poplatky: jsou sice všude stejné, takže to na vaše rozhodování nebude mít vliv, ale budete mít přesnější představu o konečné ceně.
Jak to, že zálohy rostou, i když mám cenu elektřiny stejnou nebo nižší?
S tímhle se teď setkáváme často. Naši zákazníci říkají: Spotřebováváme stejně, cenu u dodavatele jsme neměnili. Někteří si dokonce vyjednali nižší. A přece dodavatel předepisuje vyšší zálohu. Pes bude pravděpodobně zakopaný pod slovy distribuční poplatky.
Cena elektřiny má tři složky: cenu za vlastní energii a poplatky za distribuci a daně. Dodavatel energie s vámi jedná jen o ceně za energii, cenu za distribuci, natož daně ovlivnit nemůže. Distribuční poplatky stanovuje každý rok stát a dodavatel je sice od vás v celkové ceně inkasuje, ale posílá je dál.
A právě tyhle distribuční poplatky od ledna rostou a ne málo. Konkrétní zvýšení záleží na okolnostech: distribuční sazbě a jističích. V průměru se zdražuje o 1200 korun na spotřebovanou megawatthodinu. A když je průměrná spotřeba české domácnosti 3,5 megawatthodiny, průměrnou zálohu platba za distribuci zvýší o 350 korun měsíčně.
Špatná zpráva je, že s distribučními poplatky asi moc neuděláte. Samozřejmě na nich zaplatíte míň, když míň spotřebujete. A celkovou cenu elektřiny můžete snížit, když si vyjednáte nižší cenu. U stávajícího dodavatele nebo u nového.
Zvyšují teď zálohy na elektřinu všichni dodavatelé?
Dodavatel zvyšuje zálohy, pokud předpokládá, že celkový účet za elektřinu bude vyšší než předchozí rok. Může buď zaregistrovat vaši zvýšenou spotřebu, nebo se bude zdražovat. Zdražení se může týkat, pokud nemáte fixovanou cenu, jak ceny za vlastní elektřinu, tak distribučních poplatků. Ty se od ledna zvyšují výrazně.
Pokud tedy dodavatel nevidí, že by vám zásadně klesla spotřeba elektřiny, která by zdražení vyrovnala, pravděpodobně zálohy zvýší. Ale je možné, že jste si začali spotřebu víc hlídat nebo jste si vyjednali levnější elektřinu a zálohy není potřeba zvyšovat.
Kdy a proč kontrolovat výši záloh na elektřinu?
Výši záloh je samozřejmě dobré zkontrolovat s ročním vyúčtováním, ale určitě není od věci hlídat si spotřebu elektřiny. Určitě bych doporučil podívat se aspoň dvakrát do roka na elektroměr, plynoměr i vodoměr. Můžete díky tomu zjistit například i to, že vám někde praskla trubka a zamezit tak naprosto zbytečné spotřebě.
U elektřiny a plynu se dá udělat samoodečet, tedy nahlášení aktuálního stavu spotřebované elektřiny nebo plynu dodavateli. Ten hned pozná, že je něco v nepořádku, a může na to reagovat návrhem na zvýšení záloh, abyste pak nedostali fakturu s velkým nedoplatkem.
Zároveň, pokud nemáte ceny fixované, je dobré několikrát do roka použít nezávislý srovnávač, zjistit situaci na trhu a nechat si třeba od specialisty poradit, jestli tu není nabídka, kterou by stálo za to využít, i když by její platnost měla nastat třeba až po tom, co vám skončí stávající smlouva.
Lukáš Kaňok
Je ředitelem sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz. Jeho profesní kariéra začala v oboru TELCO, kde působil 14 let. Nyní už osm let pokračuje ve světě online srovnávačů cen energií, pojištění a financí. Jeho zájem o nové... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem