Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Práce, brigáda a podnikání při studiu. Jaká jsou pravidla?

| rubrika: Jak na to | 17. 10. 2013 | 3 komentáře
Peníze.cz přinášejí další díl seriálu o pravidlech přivýdělku. Tentokrát pro studenty. Chcete si při studiu přivydělat, nechat se zaměstnat nebo se vrhnout do podnikání? Vše důležité o pravidlech, se kterými budete muset vy (i váš případný zaměstnavatel) počítat, se dozvíte v následujícím přehledu.
Práce, brigáda a podnikání při studiu. Jaká jsou pravidla?

Pokud si chcete při studiu (legálně) přivydělat, nabízí se hned několik možností, jak práci či přivýdělek formálně „ošetřit“. Pro každou z nich platí jiné podmínky a pravidla. Vyplatí se tedy předem promyslet a zvážit, která je pro vás nejvýhodnější a „uživatelsky nejpříjemnější“.

Přivýdělky pro ostatní:
Sháníte druhou práci? Praktický přehled, jak na přivýdělek při zaměstnání
Penzista jde do práce: zaměstnání, přivýdělek a podnikání v důchodu

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Když student pracuje na dohodu o provedení práce

Asi nejčastější formou přivýdělku studentů je práce na dohodu o provedení práce (DPP), která zastřešuje velkou část brigád. Do určitého výdělku je totiž pro brigádníka i jeho „zaměstnavatele“ nesmírně výhodná a administrativně nenáročná.

Dohodu o provedení práce můžete jako student uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým z nich však nanejvýš na tři sta hodin ročně. Zásadním kritériem pro posuzování „výhodnosti“ dohody o provedení práce je výše měsíční odměny.

Když odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne deseti tisíc korun měsíčně, nemusíte z ní vy, ani zaměstnavatel odvádět zdravotní pojištění a sociální pojištění. Jakmile zmíněnou hranici přesáhnete, pojištění se normálně odvádějí – a čistá odměna tudíž snižuje.

Desetitisícová hranice

Kdy se příjmy z více dohod o provedení práce sčítají

V případě sociálního pojištění platí, že se měsíční výdělky z více dohod o provedení práce uzavřených s jedním zaměstnavatelem sčítají. Pokud tedy například pro jednoho zaměstnavatele vykonáváte dvě různé činnosti na dvě různé dohody o provedení práce, odměna za první z nich dosahuje šest tisíc měsíčně a odměna za druhou pět tisíc měsíčně, bude za vás zaměstnavatel muset sociální pojištění odvést. Jestli ale máte každou dohodu uzavřenou s jiným zaměstnavatelem, posuzuje se každá z nich samostatně, odměny se nesčítají a zmíněná desetitisícová hranice platí pro každou zvlášť. V případě zdravotního pojištění se nesčítají ani odměny z více dohod o provedení práce uzavřených u jednoho zaměstnavatele.

Pokud jde o zdanění výdělku z dohody o provedení práce, je třeba rozlišovat, jestli měsíční odměna přesáhne či nepřesáhne hranici pěti tisíc korun.

V případě výdělku do pěti tisíc pak záleží i na tom, zda u daného zaměstnavatele podepíšete či nepodepíšete přihlášení k dani z příjmů – přitom platí, že podepsat ho na každý měsíc můžete pouze u jednoho zaměstnavatele. Když prohlášení nepodepíšete, zaměstnavatel vám z výdělku srazí patnáctiprocentní srážkovou daň a odvede ji finančnímu úřadu. Vy pak už nemusíte vůbec nic řešit, ani výdělek nikde vykazovat. Když prohlášení podepíšete, měl by vám zaměstnavatel strhnout patnáctiprocentní zálohovou daň. Daňové zvýhodnění studentů je ovšem tak vysoké, že po uplatnění daňových slev, vyjde daň nulová. Na začátku následujícího roku vám pak zaměstnavatel vydá potvrzení o příjmu, vy ho zahrnete do svého daňového přiznání nebo ročního zúčtování.

Pokud měsíční odměna přesáhne pět tisíc korun, odvede z ní zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohovou daň. Když u něj na daný měsíc podepíšete prohlášení k dani, sníží se daň o slevy na dani. Další postup je stejný jako u odměny do pěti tisíc.

V případě, že budete v průběhu roku souběžně pracovat pro dva a více zaměstnavatelů, budete muset další rok podat daňové přiznání. Pokud ovšem v daném roce budete pracovat pro jediného zaměstnavatele nebo postupně pro několik zaměstnavatelů, může za vás daňové záležitosti vyřídit poslední z nich formou ročního zúčtování.

Když student pracuje na dohodu o pracovní činnosti

Další variantou, jak formálně „ošetřit“ studentský přivýdělek je dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Tu můžete uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu běžné týdenní pracovní doby – tedy dvacet hodin týdně (průměr se počítá za celou dobu platnosti dohody o pracovní činnosti, nejdéle však za 52 týdnů). Když měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti nedosáhne hranice 2500 korun, neodvádíte z výdělku vy ani zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění. Jakmile této hranice dosáhnete, zdravotní i sociální pojištění se odvádí. Pokud máte uzavřeno více dohod o pracovní činnosti, každá z nich se pro tyto účely posuzuje samostatně.

Pro zdanění výdělku z dohody o pracovní činnosti platí stejná pravidla, jako jsme si popsali výše u dohody o provedení práce. Opět je tedy zásadní hranice pěti tisíc korun a podepsané (respektive nepodepsané) prohlášení k dani.

Podnikání při studiu jako vedlejší činnost

Aby mohlo být vaše podnikání při studiu považováno za vedlejší činnost, musíte spadat do kategorie nezaopatřeného dítěte, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. V praxi to v tomto případě znamená, že jste ještě nedosáhli věku 26 let a studujete na vysoké nebo střední škole (včetně konzervatoře a učilišť). Při studiu na vysoké škole pak v tomto případě nezáleží na tom, zda studujete prezenčně, dálkově či kombinovaně.

Když student podniká

Když se rozhodnete při studiu začít podnikat, bude vaše podnikání posuzováno jako vedlejší činnost, což přináší řadu výhod – zejména pokud jde o platbu zdravotního a sociální pojištění. V první fázi si ovšem nesmíte zapomenout obstarat živnostenské oprávnění, nachystejte si na to tisíc korun.

Vzhledem k tomu, že budete podnikat v rámci vedlejší činnosti, nebudete muset v prvním roce odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Doplatíte ho až zpětně na začátku dalšího roku, po odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu. Vypočítávat se bude podle toho, kolik jste si v podnikání za předešlý rok reálně vydělali.

Propojeno!

Zajímá vás, jak se vypočítávají zálohy na zdravotní a sociální pojištění, co je to vyměřovací základ, co minimální vyměřovací základ a jak se liší pravidla pro hlavní a vedlejší činnost? Odpovědi najdete v našem starším článku:

Jestli váš roční příjem po odečtení výdajů nepřekročí rozhodnou částku, jež pro letošek dosahuje 62 121korun, sociální pojištění platit nebudete vůbec. A v dalším roce opět nebudete muset platit ani zálohy. Když rozhodnou částku přesáhnete, vypočítá se vám doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku. Minimální výše zálohy při vedlejší činnosti letos dosahuje 756 korun, respektive 679 korun pro lidi, kteří vstoupili do druhého pilíře (tedy jsou účastni důchodového spoření).

U zdravotního pojištění žádná podobná rozhodná částka neexistuje. Když podnikáte v rámci vedlejší činnosti, zálohy platit nemusíte ani v dalších letech. Pojištění pokaždé doplatíte až po odevzdání přehledu podle skutečně dosaženého zisku. Nevztahuje se na vás tedy minimální vyměřovací základ, který platí pro podnikatele, kteří podnikají v rámci hlavní činnosti.

Stejně jako pro všechny ostatní podnikatele pro vás ovšem platí povinnost podat na začátku příštího roku daňové přiznání. Ušetřeni toho zůstanete jedině, když vaše roční příjmy z podnikání nepřesáhnou patnáct tisíc korun. V takovém případě nemusíte jako studenti přiznání podávat ani peníze danit.

V daňovém přiznání jinak můžete podobně jako ostatní podnikatelé uplatnit daňové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Vedle slevy na poplatníka, která pro rok 2013 dosahuje 24 840 korun, však můžete uplatnit také slevu na studenta ve výši 4020 korun ročně.

Když se student nechá zaměstnat

Pokud se necháte při studiu klasicky zaměstnat, budou pro vás platit stejná pravidla jako pro všechny ostatní zaměstnance. Váš zaměstnavatel za vás tedy bude normálně odvádět zdravotní i sociální pojištění a daň. Jedinou výhodou oproti nestudujícím zaměstnancům bude, že navrch budete moct uplatnit daňovou slevu na studenta, která pro letošní rok dosahuje, jak už jsme zmiňovali výše, 4020 korun. Nárok na slevu máte až do dovršení věku 26 let, respektive 28 let v případě prezenčního studia v doktorském programu. Pokud tyto podmínky splňujete pouze po část roku, můžete slevu uplatnit pouze za tyto kalendářní měsíce – v přepočtu si z daní můžete odečíst 335 korun měsíčně.

Jedinou situací, kdy daňovou slevu na studenta uplatnit nemůžete, je dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední (nikoli vysoké!) škole, pokud jste v době takového studia výdělečně činní (s výjimkou práce na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti) nebo když máte v době tohoto studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Co jsou „příležitostné činnosti“

  • Příležitostné činnosti kromě činností, které sice provozujeme příležitostně, ale máme na ně živnostenský list
  • Příležitostný pronájem movitých věcí
  • Zemědělská výroba, pokud není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)
  • Příjem včelařů (pokud jsme během roku měli maximálně 40 včelstev, počítá se nám jako příležitostný příjem 500 Kč na jedno včelstvo)

Příležitostný přivýdělek do 20 tisíc

Poslední legální možností, jak si při studiu přivydělat, je takzvaný příležitostný přivýdělek. Když si příležitostnou činností nevyděláte víc než dvacet tisíc ročně (jedná se o příjmy před odečtením výdajů), nemusíte tento příjem nikde vykazovat, ani danit. Nesmí se ovšem jednat o činnost, které se věnujete soustavně, pravidelně nebo opakovaně nebo o činnost, na kterou máte živnostenský list. Typickým příkladem příležitostného přivýdělku je, když jednou nebo dvakrát do roka někomu za úplatu posloužíte jako fotograf nebo kameraman na svatbě. Nebo když sousedovi v létě za finanční odměnu opravíte plot a posekáte trávu.

Tolik základní přehled pro studenty, kteří zvažují možnosti přivýdělku. V příštím (a posledním) dílu našeho seriálu o přivýdělcích se zaměříme na rodiče na mateřské a rodičovské dovolené. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+33
Ano
Ne

Diskuze

30. 9. 2015 | 13:24 | Davi

Tak oni jsou i brigády šité studentům na míru a nemyslím tím zrovna prodávání na pokladně. A pochybuju, že je hodně studentů, kteří najdou brigádu zrovna ve svém oboru. Jsou různé firmy, které potřebují brigádníky třeba hlavně...více

17. 10. 2013 | 11:11 | akvabela

A o prázdninách? To za prvé. Za druhé, Michale, ruku na srdce – na základě čeho myslíte? Co víte o studiu na vysoké škole, o jeho organizaci, náročnosti a tak dál? více

17. 10. 2013 | 7:29 | Michal Kolesa

Já si myslím, že když student bude při studiu chodit do práce tak bude flákat školu, protože v práci má peníze a do školy jen peníze vráží.
Něco jiného to je, když pracuje přímo v oboru co studuje a vykonává přímo studovanou...
více

Čtenáři také navštívili

25. 9. 2013 |  | 14 komentářů

Sháníte druhou práci? Praktický přehled, jak na přivýdělek při zaměstnání

Přibývá lidí, kteří nevyjdou se svými příjmy a potřebují druhou práci. Chcete si při zaměstnání přivydělat? A zajímá vás, jestli můžete mít dvě práce na plný úvazek, jaké limity pro další pracovní poměry...

4. 4. 2013 |  | 21 komentářů

Student živnostník: dvojnásobný parazit! Nebo ne?

Debata o parazitujících (?) živnostnících, kterou svým výrokem na sjezdu strany vyvolal stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek, je bouřlivá. Potrefený se cítí leckdo, a tak se křičí zprava, zleva....

3. 10. 2011 |  | 10 komentářů

Studentský život. Poradíme, jak ušetřit

Brány vysokých škol se otevírají, studenti vycházejí vstříc novému semestru. Protřelí mazáci už vědí své. Nováčci jsou plni očekávání. Zajímá vás, jak napěchované peněženky budete potřebovat? Poradíme...

18. 2. 2011 |  | 14 komentářů

Očima expertů: Má být na státních vysokých školách zavedeno školné?

Problematika placeného studia na státních vysokých školách je ožehavým tématem, na které se nedá pohlížet černobíle. Stěžejní otázkou by nemělo být to, zda se má školné zavést, ale spíše, za jakých podmínek....

20. 1. 2011 |  | 17 komentářů

Student v drsném světě byznysu

Jsou mladí, dynamičtí, nebojí se riskovat… Postrádají ale zkušenosti z praxe i finanční prostředky. Jejich vstupní kapitál tvoří jen dobrý nápad. Přesto není ojedinělé, že se do podnikání vrhne student,...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Teorie peněžního substitutu, Čisté měsíční náklady na hypoteční úvěr, Karenční lhůta, sport, psd2, euro, roklen, devizy, Exim Tours, spermie, Zurich Klasik, P/E ukazatel, Miroslav Motejlek, zahraniční pohledávka, earnings per share, AdWords, Alex Tew, ztráta karty

5T58437, 4H01792, 5M21711, 5B09090, 5B09090

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK