Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak od letoška s prací na dohodu

Rok 2012 přinesl krom mnoha jiných změn i novinky v oblasti pracovněprávních vztahů. 1. ledna vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která by podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka měla vést k pružnějšímu pracovnímu trhu.
Jak od letoška s prací na dohodu

Změny se dotkly i všech tří forem pracovněprávních vztahů, jejichž prostřednictvím lidé vykonávají takzvanou závislou práci. Tedy pracovního poměru, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Pojďme se podrobněji seznámit s náležitostmi obou dohod.

Dohoda o provedení práce nově na 300 hodin

Dohoda o provedení práce je určená především pro krátkodobá zaměstnání. Má spíše jednorázový charakter. Zaměstnavatel ji uzavírá hlavně s lidmi, které si najal na splnění určité krátkodobější práce, mohou to být například různé brigády a podobně. Dohodu o provedení práce rádi využívají zaměstnavatelé například u sezonních prací či v létě, kdy jejich kmenoví zaměstnanci čerpají dovolenou.

Od letošního roku došlo k významnému navýšení počtu hodin, které může zaměstnanec na dohodu odpracovat v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele – na 300 hodin. Vloni to byla pouhá polovina, tedy 150 hodin. Tuto novinku v letních měsících jistě ocenili studenti, kteří si tak mohli dovolit pracovat na brigádě pro jednoho zaměstnavatele prakticky celé prázdniny. Díky navýšenému počtu hodin mohli odpracovat při osmihodinovém pracovním dni až 37,5 dne, respektive 7,5 pracovního týdne.

Pozor: Limit 300 hodin v kalendářním roce platí pro jednoho zaměstnavatele, nelze ho obejít tak, že s týmž zaměstnavatelem uzavřete víc dohod o provedení různých prací (například jednu dohodu na úklid kanceláří, druhou na údržbu zeleně, třetí na službu na recepci apod.). Ovšem nijak limitováni nejste, uzavřete-li si dohodu o provedení práce s víc zaměstnavateli. S každým z nich můžete dohodu uzavřít na 300 hodin v kalendářním roce.

Dohoda o provedení práce může být klidně delší než rok, dohodnout se můžete i na dobu neurčitou, přes třísethodinový limit nejede vlak.

V praxi to může vypadat třeba takto (po vzoru nejrůznějších příruček budeme dohodu o provedení práce zkracovat jako DPP, zvykejte si; dohodu o provedení pracovní činnosti mají úředníci a účetní v oblibě zkracovat na DPČ):

Příklad 1: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem DPP na jeden kalendářní rok. Zaměstnanec bude mít na starosti údržbu zeleně v kancelářích v hlavním sídle zaměstnavatele i v dalších budovách rozmístěných po městě. Mají to hezky rozpočítané: počítá se, že práce mu zabere 25 hodin měsíčně, ročně to dává přesně tři sta hodin.

Příklad 2: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem DPP na dobu jednoho roku, počínaje 1. červencem roku 2012. Smlouva tedy platí do 30. června 2013. Zaměstnavatel si se zaměstnancem sjednal odpracování celkem 600 hodin. Nemůže to být jinak, než že druhý půlrok letoška bude zaměstnanec pracovat 300 hodin po 50 měsíčně, prvních šest měsíců příštího roku jakbysmet – a pak si bude muset hledat něco nového, protože dalších 300 hodin už u tohoto zaměstnavatele nesmí dostat.

Příklad 3: Zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřel DPP na dobu neurčitou. Přesný počet hodin, které měl za týden nebo měsíc odpracovat nebyl dán. Zaměstnanec se se zaměstnavatelem dohodl na vykonávání práce na základě potřeb firmy. Limitován je pouze 300 hodinami za kalendářní rok. Pokud v jednom kalendářním roce naplní maximální počet hodin, pokračovat v práci pro tohoto zaměstnance může zase až po Silvestru.

Dohoda o provedení práce jen písemně

Dohodu o provedení práce musí zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít v písemné formě. V dohodě musí být uvedena doba, na kterou se uzavírá, a také to, jakou práci má zaměstnanec vykonat. Dohoda by tedy měla především obsahovat:

  • Uvedení, že se jedná o dohodu o provedení práce
  • Sjednaný pracovní úkol
  • Rozsah práce
  • Místo výkonu práce
  • Dobu, na kterou se dohoda uzavírá
  • Výši odměny a podmínky jejího poskytování

Na výši odměny, kterou zaměstnanec za práci na dohodu o provedení práce od zaměstnavatele dostane, se obě strany musí dohodnout. Ne ale docela libovolně: odměna nesmí být nižší než minimální mzda.

Nemilá novinka: povinnost platit zdravotní a sociální pojištění

Od počátku letošního roku platí, že zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce se za ty kalendářní měsíce, ve kterých měli výplatu (přesněji: „byl jim účtován od jednoho zaměstnavatele započitatelný příjem“) vyšší než deset tisíc korun účastní nemocenského pojištění. A účastnit se nemocenského pojištění znamená muset platit z částky, která přesáhne oněch deset tisíc zmíněných korun, odvody na zdravotní a sociální pojištění.

A ještě jedna letošní novinka: zaměstnavatel musí zaměstnanci po ukončení dohody o provedení práce vydat potvrzení o zaměstnání, takzvaný zápočtový list.

Dohoda o pracovní činnosti: dvacet hodin týdně

Pravidla dohody o pracovní činnosti nezměnila novela zákoníku tak razantně, ale pár novinek se přece najde.

Dohoda o pracovní činnosti je vhodnou formou zaměstnání pro lidi, kteří hledají hlavně příležitostné zaměstnání či brigádu. Například tedy pro studenty, kteří si chtějí během školního roku nějakou tu korunu přivydělat, ale vzhledem ke školním povinnostem mají jen omezené časové možnosti.

Zákoník práce totiž stanoví, že na základě dohody o pracovní činnosti je možné pracovat v průměru nejvýš polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy nejvýš dvacet hodin týdně. V průměru – to znamená, že může pracovat i nepravidelně. Například v jednom týdnu odpracuje 15 hodin, ve druhém opět 15 hodin, ve třetím 30 hodin, další týden neodpracuje nic a podobně. Pochopitelně je nutné dodržet, aby za období, na které byla dohoda o pracovní činnosti sjednána (nejdéle však za 52 týdnů), zaměstnanec v průměru za týden odpracoval maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Také dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Podle zákoníku práce v ní musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

I zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti mají nárok minimálně na minimální mzdu.

Dohoda o pracovní činnosti a nemocenské pojištění

Anketa

Chodívali jste v mládí na brigády?

Nemocenské pojištění se dohody o pracovní činnosti týká v případě, že dohoda trvala nebo měla trvat aspoň patnáct kalendářních dnů, to zaprvé. A zároveň musí sjednaná částka započitatelného příjmu dosáhnout částky rozhodného příjmu, kterým je nyní 2500 korun.

Účast na pojištění se sleduje měsíčně. V měsíci, kdy jeho příjem není ve výši alespoň 2500 korun, neúčastní se zaměstnanec nemocenského pojištění, to jest z jeho příjmu se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení.

Zrušit dohodu o pracovní činnosti jednostranně s udáním i bez udání důvodu je možné s 15denní výpovědní dobou. Ta běží ode dne, kdy byla výpověď doručena druhé straně. A pak je tu možnost okamžitého zrušení dohody, za stejných podmínek, za jakých je možné zrušit okamžitě pracovní poměr.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+37
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 10. 2012 8:36, R.Hájková

Kdyby stát zrušil odvody zaměstnavatelů za zaměstnance, tak by bylo tolik zaměstnaných... Žádného zaměstnavatele by finančně netlačilo, když by přijal tolik lidí, kolik skutečně potřebuje- každý zaměstnaný přece odvádí zdravotní, sociální a daně ze svého platu.

Reagovat

 

+18
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

31. 7. 2015 | 16:50 | D. Rozsypalová

Dobry den. Chtela bych se zeptat, nastoupila sem na brigadu kde jsem podepsala dpp s tim ze kdyz budu chtit dat vypoved,tak musim zaplatit 1000 Kc za kazdy dalsi den co jsem jeste mela pracovat. Jenze se sefem jsme si nesedli...více

19. 10. 2013 | 18:52 | Kvetak

Dobrý den,chtěla bych se zeptat jestli jsou závazné i dohody o provedení práce uzavřené přes telefon bez vlastnoručního podpisu.A jestli za jejich porušení můžu být potrestána.Jestli je to bráno jako že jsem porušila dohodu...více

15. 10. 2012 | 8:36 | R.Hájková

Kdyby stát zrušil odvody zaměstnavatelů za zaměstnance, tak by bylo tolik zaměstnaných... Žádného zaměstnavatele by finančně netlačilo, když by přijal tolik lidí, kolik skutečně potřebuje- každý zaměstnaný přece odvádí zdravotní,...více

26. 9. 2012 | 9:54 | V.Mlich

Složitěji to snad ani nejde vymyslet! Řešení vidím ve zrušení zálohové i srážkové daně, sociálního i zdravotního pojistného a místo toho zavést "odvod z výdělku" stanovený pevným procentem a tento by si stát rozpočítal na...více

24. 9. 2012 | 15:00 | jezevec

co máte dělat? pokud dokážete sehnat práci za kilo na hodinu, tak jí dělejte - pokud ne, tak si sama rozhodnětě zdali chcete dělat to co děláte a za podmínek které se nabízejí. pracovat za dvacku na hodinu není apriori...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Deprese, Hotové peníze, Přímé náklady, telefónica, fayn, restaurace, lime, neveřejná nabídka, Oranžový klub, Marek Dalík, Vale, živnostenského oprávnění, investování, nebankovní úvěr, sociální kapitál, trend following, Student na míru, původ zboží

C00LPAD5, 1T11691, 1T11691, 4P75572, NA111111

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK