O daně z úroků ze zahraničí se stát připravit nenechá

Mít peníze v německé bance bylo pro řadu Čechů ještě na podzim atraktivní. Německo totiž garantovalo, že v případě krachu banky dostane klient zpátky všechny peníze. Účet v zahraniční bance, ať už běžný či spořící , ovšem s sebou nese také povinnost zdanit úroky, které banka z vložených peněz klientovi připsala. Kdo úroky ve svém daňovém přiznání neuvede, bude mít velké problémy s finančním úřadem. Ten ví velmi dobře, kdo si na jaké úroky v evropských bankách přišel a jak velkou část z nich má odvést státu.

• O daně z úroků ze zahraničí se stát připravit nenechá
• Slovníček pojmů aneb jak se vyznat v dani z příjmů
• Kdy podávají daňové přiznání studenti
• I bez společného zdanění manželů může rodina vydělat
• OSVČ letos nemusí platit minimální daň
• Drobný investor daně ze zisků z investic zpravidla neplatí
• Jaké příjmy se zdaňují a na co si dát pozor
• Jak snížit daň z příjmu o odpočty a slevy
• Jaké novinky se letos promítnou do daňového přiznání
• Kdo a kdy musí letos podat přiznání k dani z příjmu
• OSVČ: Kolik a kdy odvést na zdravotní a sociální pojištění

Ve většině evropských států banky nedaní úroky vyplácené cizincům. Místo toho pošlou hlášení domovskému finančnímu úřadu, kolik cizinci vyplatily. Toto pravidlo se týká i příjmů ze zahraničních vládních dluhopisů či podílových fondů, jejichž majetek je alespoň ze čtyřiceti procent tvořen dluhovými instrumenty. Cizinec připsané úroky vykáže v daňovém přiznání a zdaní je. V Česku sazbou 15 procent.

Jen několik zemí, jako například Belgie, Lucembursko, Rakousko či Švýcarsko, „donášení“ na bankovní klienty nepraktikuje. Úroky jim tamní banky rovnou zdaní a tři čtvrtiny sražené částky pošlou jako daň do státu, odkud klient pochází. Tato srážková daň nyní činí 20 procent a od poloviny roku 2011 to bude 35 procent. Čech, který má úspory v Rakousku tak na dani prodělá, protože doma by úroky zdanil pouze 15procentní sazbou. Může ovšem takto zaplacenou daň na konci roku vyúčtovat v daňovém přiznání a úroky zdanit českou sazbou.

Tato pravidla stanoví evropská směrnice 2003/48/EC o zdanění příjmů z úspor ve formě úroků. Pod pojmem úrokové platby se schovávají úroky z dluhových závazků, tedy z vkladů na bankovních účtech, z podnikových i vládních dluhopisů. Definice je rozšířená i na neúročené dluhopisy, které se prodávají se slevou a úrok je brán jako rozdíl mezi nákupní a nominální (jmenovité) hodnotou. „V průběhu tří let účinnosti Směrnice česká daňová správa do zahraničí zasílala od 60 do 115 tisíc záznamů ročně. Přičemž jeden záznam představuje jednu platbu příjmů úrokového charakteru,“ vypočítává Zuzana Chocholová, mluvčí Ministerstva financí ČR, kolik hlášení o úrokových příjmech cizinců Česko poslalo do ostatních evropských zemí.

Prosazování směrnice, která se vztahuje pouze na fyzické a nikoli na právnické osoby, nebylo jednoduché. Na jedné straně stály státy, které na daních z úroků vyplacených v zahraničí tratily. Takových je v Evropské unii většina. Příkladem za všechny může být Velká Británie. BBC se odvolává na studii, která vyčísluje daňové úniky vyplývající ze zneužívání daňových rájů občany této země na 18,5 miliardy liber (zhruba 587 miliard korun ). Proti této regulaci se naopak ohradilo Rakousko, Lucembursko a Belgie, pro něž je bankovní tajemství důležitým pilířem ekonomického systému. Byly ji ochotny přijmout pouze za předpokladu, že platnost směrnice bude smlouvami rozšířena i na evropské daňové ráje, které nejsou členy Evropské unie (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Andorra, San Marino), a závislá a přidružená území Velké Británie a Nizozemí.

„Návrh, který nakonec získal politickou podporu celé unie, je označován za kompromis kompromisů,“ komentuje výsledek Josef Jílek v knize Finanční trhy a investování. Naráží na to, že Rakousko, Lucembursko a Belgie a většina nečlenských států, na které se dohoda vztahuje, si udrží bankovní tajemství, ale vklady cizích občanů zdaní sazbou 20 procent (od 30. června 2011 dokonce 35 procent).

Zdanění úroků z účtů či z dluhopisů v evropských zemích

Za první období vybírání srážkové daně, v druhé půlce roku 2005, poslalo Švýcarsko státům EU 103 milionů švýcarských franků. O rok později za celý rok 2006 se jednalo o částku 402,5 milionů franků (zhruba 760 milionů korun). Celkově za rok 2006 dostaly evropské státy od bank, které daň samy sráží, 500 milionů euro (14 miliard korun). Daň, o kterou se snížil vkladatelům úrok v zahraniční bance, si mohou odečíst z daňové povinnosti v domácí zemi. Nedá se tedy hovořit o čistém zisku pro státní rozpočet.

Vzhledem například k odhadu, který publikovala BBC o únicích ve Velké Británii, a číslům ze Švýcarska se nedá očekávat, že směrnice bude řešením na všechny problémy. „Fyzická osoba se může vyhnout této směrnici tím, že založí společnost, do níž peníze převede a poté je uloží v bance ,“ poukazuje Jílek na slabinu směrnice, která se nezabývá právnickými osobami. Evropská unie reagovala v roce listopadu 2008 schválením návrhu dodatku k této směrnici. Evropská komise chce nově uložit informační povinnost trustům a zahrnout do definice úrokového příjmu i výnosy z některých finančních derivátů a produktů životního pojištění, které mají dluhový charakter.

Jaké máte zkušenosti se zdaněním úroků v zahraničí? Podělte se o názor.