Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Střední a východní Evropa: z výplaty nic nespoříme a užíváme si života na úvěr

Střední a východní Evropa: z výplaty nic nespoříme a užíváme si života na úvěr
Banky ve střední a východní Evropě zažívají žně. Účty si zakládá víc a víc lidí a potenciál není zdaleka vyčerpán. Sice čím dál tím míň spoříme, objem osobních půjček za uplynulých 5 let ale zdesetinásobil. Půjčujeme si na všechno. Kde konkrétně si ve srovnání s dalšími zeměmi regionu a eurozóny stojí ČR?

Objem osobních půjček v zemích střední a východní Evropy (dále CEE – Central & Eastern Europe) se od roku 2000 zdesetinásobil. A poptávka po půjčkách ve všeobecném procesu dohánění vyspělých trhů výrazně narůstá. V České republice využívalo v roce 2001 nějaký typ osobní půjčky (vyjma kontokorentů) 5 % obyvatelstva staršího 15 let, loni to již ale bylo 9 %.
V počtu "úvěrových" klientů bank zaznamenalo nejvýraznější nárůst Rumunsko (v následujícím grafu pod označením RO), kde 16 % populace ve věku nad 15 let má osobní půjčku oproti 3 % před čtyřmi lety. Významný nárůst počtu lidí, kteří si vzali půjčku, je i v Chorvatsku (v grafu pod označením CRO) - od roku 2001 se jejich počet zdvojnásobil a dosáhl 22 %. Stejně prudký příklon k půjčkám zaznamenalo i Srbsko a Černá Hora (SCG) - ze 3 % v roce 2001 na 9 % v roce 2005, a Bulharsko (BH) - ze 3 % na 7 % v roce 2005. Uvedená data jsou patrná ze třetí, bílé, části grafu 1.

Graf 1: Trend ve využívání bankovních služeb (v % podle jednotlivých zemí)
Procento populace starší 15 let, které má:
1. jakýkoli typ bankovního účtu (žlutá část)
2. jakýkoli typ spořícího účtu (zelená část)
3. jakýkoli typ osobní půjčky (s výjimkou kontokorentu)

Ačkoli vlastnictví jakéhokoli typu účtu za uplynulých 5 let výrazně vzrostlo ve všech sledovaných zemích (viz graf 1, první, žlutá, část), současně s nárůstem úvěrových produktů došlo ve všech zemích regionu k poklesu ve využívání spořících produktů. Nejsilnější pokles byl zaznamenán v Chorvatsku (z 38 % v roce 2001 na 26 % v roce 2005), Slovensku (SK) a to z 67 % na 56 %, a v České republice - z 62 % na 56 %). V grafu 1 viz druhá, zelená, část.

Toto jsou některé z výsledků průzkumu trhu, který nedávno v zemích střední a východní Evropy uskutečnily společnosti Fessel&GfK, RmPLUS, TNS MODUS a SMG_KRC na objednávku Bank Austria Creditanstalt (dále BA-CA). "Příčina tohoto trendu je prostá: stejně jako v západní Evropě si i lidé v Evropě střední a východní chtějí užívat života, zaměřují se na spotřebu a přejí si nakupovat – tady a teď," říká Martin Mayr, odborník na průzkumy trhu CEE BA-CA a pokračuje: "Proto výplaty zůstávají na bankovních účtech pro účely každodenní spotřeby místo toho, aby je lidé převáděli na spořitelní účty, jak tomu bylo v minulosti." A pokud není na účtech dostatek prostředků, lidé si berou menší půjčky, aby si mohli koupit televizi nebo počítač. "Poptávka po těchto typech půjček stabilně roste," dodává Mayr.

Jeho slova si můžeme ilustrovat na následujících grafech. Z grafu 2 je vidět, že v porovnání s eurozónou (oranžová křivka), která za uplynulých 5 let dosáhla 5% růstu v oblasti úvěrů, osobní hotovostní půjčky rostou v regionu CEE závratným tempem. Celkově v této oblasti vzrostly o 62 % (černá křivka), středoevropský region (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko – fialová křivka) ale zaznamenal nárůst "jen" 25%.
Podíváme-li se na stranu spořících produktů, eurozońa si odkládá od roku 2001 o 5 % více peněz, oblast CEE pak o 26 % více. My a naši středoevropští přátelé toho s 6 % nárůstem ovšem moc neuspoříme.

Graf 2: Půjčky domácnostem
(prosinec 2000 = 100)

 

Graf 3: Spořící produkty domácností
(prosinec 2000 = 100)


A jak vyplývá z následujícího grafu, tento trend bude pokračovat i nadále.

Graf 4: Půjčky a úspory domácností
(v letech 2000 a 2007 v objemu eur na hlavu)


Pozn.: * 2000 až 2005

Ti, co si půjčují, a ti, co spoří

Kromě klasických typů osobních půjček se jako překlenovací úvěry využívají kontokorenty, které jsou obzvlášť populární ve Slovinsku (51 % populace) a Chorvatsku (46 %).
Nejvíce v regionu spoříme my a Slováci, viz tabulku 2. Spořitelní účty v ČR a v SR využívá 56 % populace, zatímco například v Srbsku a Černé Hoře je to jen 9 % a v Bosně a Hercegovině 5 %.

Toto rozdělení na ty, kdo si půjčují, a ty, kteří spoří, se rovněž odráží ve způsobu financování plánovaných investic či nákupů. Lidé v nových členských zemích EU, a to především v České republice, na Slovensku, ve Slovinsku a částečně také v Maďarsku, využívají své úspory k financování dovolených a zdravotní péče (viz tabulku 1). Na druhé straně, lidé v jihovýchodní Evropě, hlavně obyvatelé Srbska a Bosny a Hercegoviny, k tomu spíše využijí půjček.

Obecně platí, že dovolená a sportovní aktivity jsou na žebříčku plánovaných investic lidí ve střední a východní Evropě na nejvyšším místě, následované vzděláváním (vlastním a vzděláváním dětí), vybavením domácnosti a zdravotní péčí. Analýza regionálních rozdílů ukázala, že v Bosně a Hercegovině, Bulharsku a Rumunsku a částečně také v Srbsku a Černé Hoře lidé plánují investice do vzdělávání a zdravotní péče častěji než investice do volnočasových aktivit. Naopak ve Slovinsku a České republice lidé utrácejí více peněz za dovolené.

Tab. 1: Investice a nákupy, které domácnosti plánují v příštích 12 měsících
v % Česká republika Maďarsko Slovensko Slovinsko
Dovolená a sportovní aktivity 47 20 27 66
Vzdělání (vlastní i dětí) 17 8 25 21
Velké domácí spotřebiče (lednička, myčka...) 17 8 20 26
Zdraví (operace, opravy zubů...) 10 7 20 19
Velká elektronika (PC, TV,...) 13 7 14 22
Rodinné události (svatba, velké oslavy...) 15 9 16 25
Nábytek 13 2 18 23
Auto 7 4 10 13
Plastické operace 1 0 1 0
Nevím, žádná odpověď 31 47 13 13
Zdroj dat: BA-CA Market Research

Jak je patrné z níže uvedené tabulky, obecná míra využívání bankovních produktů v regionu CEE i nadále roste, i když jsou zde stále patrné výrazné rozdíly. Zemí s nejvyšším stupněm průniku bankovních produktů na trh je Slovinsko – obchodní vztah s bankou zde udržuje 99 % lidí starších 15 let. Na druhém konci škály je Bosna a Hercegovina s Bulharskem, kde vztahy s bankou udržuje jen 37 % populace. (Země jihovýchodní Evropy země jsme z důvodu přehlednosti do tabulky nezařadili, máte-li zájem, všechny statistiky jsou k nahlédnutí zde). Banky se tak nemusí obávat, že by žně v regionu CEE brzy končily, jak je vidět, například 63 % Bulharů zatím vůbec do banky nechodí. "To ukazuje na významný potenciál této oblasti. Kolem 150 miliónů lidí ve střední a východní Evropě ještě nemá s bankami žádné obchodní vztahy. A to znamená skvělé růstové příležitosti pro poskytovatele finančních služeb působících v regionu," říká Andrea Moneta, člen představenstva BA-CA odpovědný za operace v CEE.

I když počet majitelů účtů v zemích tohoto regionu stabilně narůstá, je v některých zemích v porovnání s Rakouskem či Německem stále velmi nízký, (podrobnější údaje o Německu uvádíme v následující tabulce, data o Rakousku získáte v tabulkách zde). V Rakousku má účet v bance 93 % populace, v Německu dokonce 97 % populace, zatímco v Rumunsku, Bulharsku a Bosně a Hercegovině je to jen kolem 35 %. V nových zemích EU se tento údaj pohybuje mezi 48 % v Polsku a 89 % ve Slovinsku, které si v této souvislosti udržuje vedoucí. Bankovní účet vlastní 68 % Čechů.

Množství otevřených účtů úzce souvisí s vlastnictvím bankovních karet. Slovinsko, kde bankovní karty vlastní 86 % populace, v tomto ohledu předstihlo i Rakousko (78 %) i Německo (82 %). Kartu drží 64 % Čechů, opět viz následující tabulku. Na druhou stranu, v Bosně a Hercegovině vlastní bankovní karty pouze 15 % populace. "V oblasti kreditních karet očekáváme v následujících letech výrazné inovace a nárůst," uzavírá Andrea Moneta.

Tab. 2: Procento populace starší 15 let používající různé bankovní produkty - srovnání zemí střední Evropy a Německa
v % Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko Německo
Bankovní populace celkem 81 65 62 81 99 98
Jakýkoli účet 68 56 48 63 89 97
Běžný účet 67 55 46 62 86 97
Platební karta 64 44 40 49 86 82
Elektronické bankovnictví 8 2 6 6 9 17
Telefonické bankovnictví 5 3 2 2 4 5
Kontokorentní úvěr 10 6 8 7 51 N/A
Jakékoli spořící produkty 56 16 23 37 46 78
Vklady na viděnou 17 4 3 10 22 70
Termínované vklady 6 5 7 4 15
Cenné papíry 3 0 2 7 4 24
Půjčky (kromě kontokorentů) 9 12 15 3 22 24
Spotřebitelské úvěry 8 8 14 2 21 12
Hypotéky 1 1 1 2 1 14
Zdroj dat: BA-CA Market Research, HypoVereinsbank

Zdroj grafů: zde, zdroj dalších informací: zde a tisková zpráva HVB Bank (profil, názory).

Co si o průzkumu myslíte? Jak se bude nadále vyvíjet trend v penetraci bankovních služeb v ČR? Více spoříte, nebo splácíte na úvěrech? Jaké bankovní produkty využíváte vy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 5. 2006 15:56, Jana

Otázkou je, co je to věc potřebná k životu. Je to třeba televize nebo auto? Myslím, že kdo žije z životního minima, se prostě musí uskrovnit a do té doby, než na tom bude lépe, neutrácet za věci, bez kterých by se obešel, a nenechat se masírovat reklamou. Je to o zdravém rozumu a umění zacházet s penězi.

Reagovat

 

+32
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (George 24. 05. 2006 15:32)

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

24. 5. 2006 | 15:56 | Jana

Otázkou je, co je to věc potřebná k životu. Je to třeba televize nebo auto? Myslím, že kdo žije z životního minima, se prostě musí uskrovnit a do té doby, než na tom bude lépe, neutrácet za věci, bez kterých by se obešel,...více

24. 5. 2006 | 15:32 | George

Myslím si že růst naší ekonomiky je jen zástěrkou,papír snese všechno ,občané naší republiky si pořizují věci potřebné k životu stále více na ůvěry,průměrná mzda v čr je nějakých 18 tis.kč je to ale spočítáno i s těma co...více

24. 5. 2006 | 12:02 | Jarmila

"Ačkoli vlastnictví jakéhokoli typu účtu za uplynulých 5 let výrazně vzrostlo ve všech sledovaných zemích..." Bodejť by počet nevzrostl: Chceš dostávat výplatu? Zařiď si bankový účet. Chceš spotřebitelský úvěr? Je veden...více

24. 5. 2006 | 10:06 | Eric

Tak, tak, lidičky, jen si půjčujte. Budete daleko ovladatelnější, manipulovatelnější. Politicky je lepší mít národ třesoucích se dlužníků než sebevědomých lidí s dostatkem peněz k obstojnému živobytí na účtech. Ono je ostatně...více

24. 5. 2006 | 9:39 | Kit

Termínované vklady mají smysl jen krátkodobě a v tom případě mají problém si vydělat na poplatky. Proto se i mně zdají být nesmyslné. Investice do kapitálového majetku zřejmě do spořících účtů započítána není, ale stejně...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Odpisy, Nekrytý úvěr, Účastník smlouvy, restaurace, andrej babiš, psd2, elektronická evidence tržeb, start-up, ekonomové, koupě domu, odhadní cena, ředitel školy, ppl, převzetí IPB, warren harding, roman bartíšek, strukturované produkty, trojúhleníkový

5AC3307, 2M43490, 5C58511, 5C53548, 2M42777

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK