Střední a východní Evropa: z výplaty nic nespoříme a užíváme si života na úvěr

Otázkou je, co je to věc potřebná k životu. Je to třeba televize nebo auto? Myslím, že kdo žije z životního minima, se prostě musí uskrovnit a do té doby, než na tom bude lépe, neutrácet za věci, bez kterých by se obešel, a nenechat se masírovat reklamou. Je to o zdravém rozumu a umění zacházet s penězi.

Myslím si že růst naší ekonomiky je jen zástěrkou,papír snese všechno ,občané naší republiky si pořizují věci potřebné k životu stále více na ůvěry,průměrná mzda v čr je nějakých 18 tis.kč je to ale spočítáno i s těma co mají platy 200 000 i více co je vládě po tom že 40 % populace žije z životního minima oni se mají dobře jsou u koryt a malým a středním podnikatelům hážou klacky pod nohy jen ať se přijedou podívat na moravu jak se žije tady zavřeli hutě a doly a staví nám tady nesmyslné továrny které stejně po uplynutí doby daňových prázdnin sbalí kufry a zmizí a ta vaše slavná automobilka dopadne stejně jako ten váš filips v Hranicích ten kdo tohle vymyslel ať se stydí rozjet výrobu zastaralé technologie to je skok do studny tak milí politikové než něco přístě vymyslíte tak si nechte transplantovat mozek papa

"Ačkoli vlastnictví jakéhokoli typu účtu za uplynulých 5 let výrazně vzrostlo ve všech sledovaných zemích..." Bodejť by počet nevzrostl: Chceš dostávat výplatu? Zařiď si bankový účet. Chceš spotřebitelský úvěr? Je veden pod svým číslem účtu. Spoříš na stavební spotření? Máš své číslo účtu. Čerpáš z něj úvěr? Dostaneš jiné číslo účtu. Ukládáš si na ŽP? Je to vedeno pod tvým číslem účtu. Já už mám tolik účtů, že mi z toho jde hlava kolem.

Tak, tak, lidičky, jen si půjčujte. Budete daleko ovladatelnější, manipulovatelnější. Politicky je lepší mít národ třesoucích se dlužníků než sebevědomých lidí s dostatkem peněz k obstojnému živobytí na účtech. Ono je ostatně lepší nastavit podmínky tak, aby si lidé spíše půjčovali než si slušně vydělali - což je u nás. Z národa vzdělanců velmi rychle degradujeme na národ skladníků - ostatně skladník je dnes nejžádanější profese díky "investicím" ze zahraničí. Nezaměstnanost neklesá, pouze jede po jakési křivce oscilující kolem půl milionu a nikdo s tím nehne - protože se prostě politicky nechce. Je taktéž dobré mít základnu chudiny, která snáž slyší na sliby než národ sebevědomé střední třídy, která se o sebe umí postarat. Je mi smutno, když to vidím. Ale jako realista si ani nemyslím, že ti, co jsou zrovna u moci s tím něco chtějí dělat, ať jsou z jakékoliv strany.

Termínované vklady mají smysl jen krátkodobě a v tom případě mají problém si vydělat na poplatky. Proto se i mně zdají být nesmyslné. Investice do kapitálového majetku zřejmě do spořících účtů započítána není, ale stejně je u nás stále menšinovou formou zhodnocování vkladů ve srovnání s nesmyslnými termínovanými vklady. Proto bych to srovnání za úplně zcestné nepovažoval. Až bude mít průměrný občan 90% finančního majetku v investicích a jen ten zbytek na účtech běžných či termínovaných, bude toto hodnocení skutečně zcestné.
Vkládat finance do termínovaných vkladů považuji za velmi rizikové - nejpodstatnější je riziko inflační.

Otázkou je, co na ty nový účty budou třeba ti Bulhaři dávat a jestli jim to bude stát zato nechat se škubat bankovníma poplatkama, který tam budou asi ještě vyšší než u nás, natožpak v poměru k výplatě.

Podle mého názoru podstatný vliv má to, že naprostá většina zaměstnavatelů není ochotna vyplácet mzdy v hotovosti. Tím jsou ke zřízení účtu fakticky přinuceni i ti, kteří by se jinak bez "služeb" banky rádi obešli.

Banky neochvějně směřjí ke svému ideálnímu cíli: všechny finanční prostředky většiny občanů jsou na jejihc účtech a bankéř jim více či méně blahoskloně každý měsíc poskytuje revolvingový úvěr na jejich základní životní potřeby (hypotéku již dávno mají). Klienti si nakonec půjčují za patřičný obolus své vlastní peníze - v teorii rozvinutého bolševico-tržního režimu se tomu řídá "kontrola korunou" - nic nového pod slunce....

Nerozumím tomu, co znamená "jakýkoliv typ spořícího účtu". Jestli je tím myšlen termínovaný vklad v bance nebo podobné produkty, tak takový typ účtu nemám ani jeden, přitom měsíčně šetřím asi 10 000. Navíc, splácení hypotéky (tedy půjčka) může být také formou spoření - investuji prostředky způsobem, který mi později (pravděpodobně) přinese zisk. Takže uvažovat na míru úspor jen z porovnání počtu spořících a úvěrových účtů je podle mě hóóódně zcestné.

Nevi, ale nebylo by od veci take uvazit ten fakt, ze v soucasne situaci, kdy inflace je vyssi nez urokova sazba a poplatky (vcetne poplatku za investovani do jinych nastroju nez je BU), spolecne s faktem, ze dost lidi neni ochotno riskovat ztratu kvuli poklesu, tak se pak jevi jako vyhodnejsi si pujcit a danou vec poridit s tim, ze de fakto sice splacim danou pujcku, ale splacim o to min, o kolik klesa hodnota penez? Pokud bych to obratil a setril, tak ztracim mozna i vic (klesajici hodnota penez a poplatky) a navic danou vec nemohu uzivat. (Jen podotykam, zadne pujcky nemam)