Od vstupu ČSSD do vlády daně strmě narůstají

Stejně jako příjmy státního rozpočtu, potažmo celý rozpočet, těžil z loňského nevídaného růstu ekonomiky i státní dluh, který v poměru k vyššímu HDP klesl. Dluh tak v nominálním vyjádření rostl pomaleji než ekonomika, napsali jsme v článku Česká ekonomika ve volebním roce: co čeká nás a naše kapsy?. Zároveň jsme upozornili, že zlepšené výsledky veřejných financí jdou mimo jiné na vrub i rostoucí složené daňové kvótě (vysvětlení termínu viz níže). Srovnejme proto dnes vývoj veřejného zadlužení a vývoj daňové kvóty.

Dobré zprávy na začátek

Schodek rozpočtu se za loňský rok povedlo výrazně snížit. V roce 2003 dosahoval rekordních 109,1 miliard Kč, rok na to 93,7 miliard a loni již "jen" 56,3 miliard Kč. Růst státního dluhu také od roku 2003 zpomaluje.

Žádné další údaje zatím známy nejsou, ČSÚ ukazatele postupně doplňuje do tohoto souboru, další hodnoty za uplynulý rok přibudou na konci března. Zatím tedy můžeme nabídnout jen predikci Ministerstva financí, z které vyplývá, že v loňském roce mělo dojít i ke zpomalení nárůst celkového dluhu vládního sektoru:

Podle předpovědi OECD pak má také mírně klesnout dluh sektoru vlády v procentech HDP, tedy podíl vládního dluhu k objemu HDP, viz následující tabulku. Podle maastrichtských kriterií by jeho výše neměla překročit 60 % HDP.

Dodejme ale, že s tímto indikátorem ČR zatím problémy nemá, tíží nás spíše podíl vládního deficitu k objemu HDP. Ten by podle maastrichtských kriterií neměl překročit 3 % HDP, v roce 2003 ale podle statistik ČSÚ dosahoval 12,5 %, v roce 2004 klesl na 3 %, loňský výsledek zatím neznáme.

Horší zpráva na konec

Zprávy o vývoji fiskálních ukazatelů vyznívají více méně příznivě, nelze ale přehlížet jeden fakt. "Aktuální zlepšení výsledků veřejných rozpočtů jde mimo jiné na vrub rostoucí složené daňové kvótě," upozorňuje Petr Dufek, analytik ČSOB (profil, názory).

Daňová kvóta představuje mezinárodní srovnávací ukazatel pro podíl vybraných daní státu na jeho HDP, měří tedy celkové daňové zatížení. Vypočítá se jako "poměr výnosu daní a cel (čili odváděné daně) k HDP", tzv. složená daňová kvóta pak jako "poměr výnosu daní, cel a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení k HDP".

Jak je vidět z následujícího grafu, česká daňová kvóta od roku 1998 (tedy od nástupu ČSSD do vlády) roste a loni dosáhla neradostného rekordu: 38,7 % HDP.

Zdroj dat grafu: Revenue Statistics 1965-2004 vydané v roce 2005, MF ČR (zpráva z 13. 11. 2005)

Za tímto růstem stojí z velké části přesuny v rámci daně z přidané hodnoty a spotřebních daní před vstupem do EU, které nebyly kompenzovány snížením jiných daní. Příčinu lze hledat i v rostoucích ziscích firem. Přesto, že sazba daně z příjmu právnických osob klesla, vyšší ziskovost podniků zajišťuje i vyšší výběr této daně. Opomenout nelze ani tiché zvyšování daní v podobě dlouho nevalorizovaných daňových pásem daně z příjmu fyzických osob, o tomto tématu jsme psali v článku Neviditelné zvyšování daní.

Podle Ministerstva financí by složená daňová kvóta měla letos klesnout na 37,9 %, v roce 2007 na 36,9 % a v roce 2008 na 36,4 %.

Jsou u nás daně vysoké?

V porovnání se zeměmi jako je USA, Japonsko, Irsko či Švýcarsko rozhodně ano. Ve srovnání s tradičně sociálně štědrými severskými státy zase dopadáme lépe my. Pokud se ale poměřujeme s našimi "kolegy" Poláky a Slováky, dopadáme opět hůř. S Maďary si můžeme poplácat po daňovým břemenem ztěžklých ramenech.

Zjednodušeně, na české daňové plátce a poplatníky je uvaleno o něco málo nižší daňové zatížení než jinde v EU, ve srovnání s průměrem zemí OECD zase státu za jeho služby zaplatíme více. Srovnání s jednotlivými zeměmi si můžete udělat sami, zdrojem následujících dat je publikace OECD v číslech, edice 2005.

Každopádně na to, kolik nám vytahuje stát peněz z kapes (a tedy jak velký díl hodnot, které vytváří soukromý sektor, přerozděluje), hospodaří se stále obrovským deficitem.

Jsou v ČR podle vás vysoké daně? Jste příznivcem spíše sociálního státu? Co říkáte na vývoj ukazatelů zadlužení?