Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere?

Počet investičních projektů, které Česká republika získala v roce 2005, je historicky nejvyšší. "V investicích s vysokou přidanou hodnotou, o které je v mezinárodním měřítku největší boj, jsme si udrželi vysokou úspěšnost. Stejně jako v roce 2004 se nám i vloni podařilo zprostředkovat 39 nových projektů," říká Tomáš Hruda, generální ředitel agentury CzechInvest.

Na jedné straně čteme, jak je Česká republika v mezinárodním honu za tzv. FDI (přímými zahraničními investicemi, angl. Foreign direct investments) velice úspěšná - v následující mapě publikované v prosincovém BusinessWeeku například porovnejte počty obyvatel a hodnoty FDI v jednotlivých zemích. Na druhou stranu ale již prakticky od znovuzavedení soukromého podnikání v českých zemích slýcháme, že to drobní podnikatelé u nás nemají vůbec jednoduché a již dva roky jsme svědkem jejich trvalého úbytku.

Upozornění: americký "billion" = česká miliarda
Zdroj: BusinessWeek z 12. prosince, str. 52

Podle Hrudy je celkový nárůst počtu projektů zprostředkovaných pomocí agentury CzechInvest pozitivním signálem o stavu českého podnikatelského prostředí.

Jaký signál ale vysílají následující fakta?

• Od roku 2003 vzdalo podnikání skoro 90 tisíc OSVČ, jejich počet klesl z 998 520 na 910 829, jde tedy téměř o každého desátého.
• Mezi lety 2002 a 2005 vzrostl počet ukončených registrací k dani z příjmů fyzických osob z 23 230 na 35 552 a zároveň klesl počet nových registraci ze 77 671 na 53 250 (více viz články Státem ohrožený druh? Živnostník a Likvidace živnostníků: realita, či bulvární propaganda?).
• Podle databáze Creditinfo Firemní Monitor, údajně nejkomplexnější databáze českých firem dostupné na našem trhu, loni vzniklo 53 496 nových firem. Oproti roku 2004, kdy se jich zaregistrovalo 83 922, tak jde o více než třetinový propad. Současně je to nejnižší stav za posledních pět let.

Uveďme ještě data ČSÚ, ty trend úbytku podnikatelů jen podtrhují.

Korelaci mezi daty nehledáme, ale rozhodně je zajímavé srovnání, jak se snižujícím počtem živnostníků rostou počty projektů zprostředkovaných CzechInvestem. Ten se během své existence, tj. od roku 1992, podílel na 605 investičních projektech v celkové hodnotě přes 460 miliard korun.

Pro upřesnění ale dodejme, že ne všechny firmy, kterým vláda přes agenturu CzechInvest pomáhá, jsou zahraniční. Zákon o vládních pobídkách domácím i zahraničním investorům stanovuje stejná práva a podmínky, nejvíce u nás ale tradičně investují firmy z Německa (27 %) a Japonska (20 %). Společnosti sídlící v České republice zaujímají s 11 % třetí pozici. Za normálních okolností musí podnik, aby získal pobídku, investovat nejméně 200 miliónů Kč (před novelou 350 miliónů Kč). Nabízí se logická otázka: Který český podnik nosí takové částky po kapsách? Žebříček za loňský rok vypadal následovně:

Každopádně ale z hlediska celkového přílivu zahraničních investic, který sleduje ČNB, bude rok 2005 vyhodnocen také jako nejlepší anebo jeden z nejlepších. Za první tři čtvrtletí přiteklo do ČR 224 miliard korun. Přitom za celý rok 2004 to bylo pouze 115 miliard korun. "I kdyby příliv investic fakticky nepřekročil sumu 278 miliard korun z roku 2002, už za první tři čtvrtletí loňského roku jsme z hlediska mezinárodního srovnání dosáhli rekordu," říká René Samek, ředitel divize investic a aplikovaného výzkumu agentury CzechInvest. Je to dáno také tím, že si koruna vůči dolaru téměř o třetinu polepšila a globální výsledky zpracovávané podvýborem OSN se u jednotlivých států vyjadřují v dolarech.

Malý metr na velké, velký na malé

Neměří ale vláda malým a velkým různým metrem? Zdá se, že ano, a zvláště ta sociálně demokratická. Pobídky investorům začala nabízet nejdříve na základě přijetí vládního usnesení z dubna 1998, tímto krokem byly stanoveny základní podmínky pro investory. Žadatel o investiční pobídky musel investovat "na zelené louce" minimálně 25 mil. USD. Tato hranice byla snížena návazným usnesením vlády č. 844/98 na 10 mil. USD pro umožnění udělení investičních pobídek i významným domácím investorům. (V současnosti jde o minimální investiční limit 50 - 100 mil. Kč podle regionu, viz sloupek níže). 1. května 2000 pak vstoupil v platnost Zákon o investičních pobídkách (č. 72/2000), Česká republika se tak stala prvním státem v regionu střední a východní Evropy, kde byl systém investičních pobídek určen zákonem. 

Počínaje rokem 2004 naproti tomu ale rozhodla zpřísnit daňové podmínky osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ),  největší změnou se stalo zavedení minimální daně z příjmů a zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro placení zdravotního a sociálního pojištění, přičemž výše všech těchto tří částek každým rokem stoupá. 
Velkou překážkou českého podnikání je také dlouhá doba potřebná na založení firmy. V nedávném hodnocení Světové banky se ČR ze 115 hodnocených zemí umístila až na 77. místě, české "s.r.óčko" totiž trvá založit v průměru až neuvěřitelných 40 dní.
Aktuálním "klackem pod nohy" jsou registrační pokladny, viz článek K čemu budou registrační pokladny?. Maloobchodníci a provozovatelé hostinské činnosti na základě živnostenského oprávnění musí za několik tisíc do konce roku pořídit pokladny s fiskální pamětí.

Do budoucna podnikatelům také hrozí vyplácet nemocenskou svým zaměstnancům prvních 14 dní, nyní ji vyplácí stát. Velkým firmám se může podařit snížit nemocnost například z 3,4 % na 1,4 %, avšak malé podnikatele s jedním dvěma zaměstnanci to může "položit".
Špatná vymahatelnost práva, nepřehledná legislativa a neustálý strach z pokut je dalším palčivým problémem pro malé podnikatele. Na ty drobné je navalováno stále víc a víc povinností a je téměř nemožné podnikat, aniž by zároveň něco neporušili.

Jaký smysl vůbec pobídky mají?

CzechInvest, agentura pro podporu podnikání a investic, je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu. Její fungování si tak ze svých daní hradíme my všichni.

Stát prostřednictvím CzechInvestu resp. různých vládních pobídek (viz sloupek na konci článku) láká investory k usídlení na našem území. Plní tak ušlechtilé cíle jako zvyšování zaměstnanosti ve strukturálně postižených krajích (jeden nezaměstnaný stojí státní pokladnu ročně zhruba 170 tisíc Kč). Díky těmto investicím by podle informací CzechInvestu mělo postupně vzniknout téměř 125 tisíc přímých pracovních míst. Zda se to ale naplní je diskutabilní a za jistý výsledek to určitě nelze považovat.

Podle analýzy vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané ekonomické indikátory ČR, kterou v únoru 2004 publikovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (a ještě v prosinci 2005 na ni odkazovalo, považujme ji tedy za "aktuální"), jsme ale zatím od 125 tisíc míst hodně daleko. Navíc jak je vidět, počet nezaměstnaných u nás i přes masivní podporu investorů roste:

Ani tato data nejsou jistá, pro roky 2004 a 2005 jde bohužel stále jen o odhad, který se může rychle změnit. Každý si jistě pamatuje "aféru Flextronics" nebo mu neunikly současné problémy LG.Philips Displays. Více o nich píšeme v příloze Když se Flextronics a LG.Philips Displays loučí, připomeňme si je proto jen pár větami.    

Flextronics získal spoustu masivních pobídek od vlády a města Brna, a to za závazek vytvořit do 5 let 3 000 nových pracovních míst. Investor však po dvou letech přesunul produkci do Maďarska.
V současné době má vážné existenční problémy druhá největší zahraniční investice u nás, firma LG.Philips Displays. Mateřská LG.Philips Displays Holding minulý týden oznámila, že už nebude podporovat několik svých ztrátových dceřiných firem, a požádala o ochranu před věřiteli. A přesto, že je matka v konkurzu, a skleněné televizní obrazovky, jejichž výrobou se LG.Philips Displays zabývá, mají s rostoucí oblibou LCD obrazovek před sebou jen několika málo let,  Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že má na zachování výroby v továrně plán. Továrna by tak mohla získat úvěr až 300 miliónů Kč. Jakoby již nedostala podpor až až... Více se dočtete zde.

Doplňme ještě vliv FDI na výstup české ekonomiky. Bohužel ani zde nedocházíme k jednoznačnému závěru o jejich přínosu. Jak v článku Příliš drahé investiční pobídky v Hospodářských novinách upozorňuje Pavel Kohout, analytik PPF, je ve většině zemí rozdíl mezi HDP a HNP malý, avšak nikoli v těch, které se vyznačují intenzivním přílivem zahraničních investic. Právě HDP je totiž ovlivněno výší FDI, zatímco v HNP obsaženy nejsou. HNP se u nás ale prakticky neměří a růst ekonomiky se udává jen jako růst tempa HDP. Kohout říká, že kdyby se použil ukazatel HNP, vyšlo by možná dokonce najevo, že skutečný růst české ekonomiky v letech 2000 - 2005 byl citelně pomalejší než růst HDP a že český HNP spíše stagnuje. "To by vysvětlovalo, proč investiční pobídky selhávají při snižování nezaměstnanosti," uzavírá Kohout.

Kdo zaplatí vládní pobídky?

Zahraniční pobídky pro někoho znamenají nezbytný prvek rozvoje naší ekonomiky, pro jiného narušování rovných tržních podmínek a konkurence. Zda považujete vládní politiku investičních pobídek za přínosnou, či nikoli, si zhodnoťte sami. Nicméně několik následujících řádků vám zřejmě bude připadat jako paradox. Nebo spíše absurditu?
Jak k podpoře zahraničních investorů přijdou čeští podnikatelé, z jejichž daní jsou tyto pobídky hrazeny? Nejenže těm malým, "nevýznamným", daňové prázdniny nikdo neodklepne, ale ještě musí i ze záporného hospodářského výsledku odvést minimální daň. Za tu pak stát nakoupí pozemek, vybaví jej infrastrukturou a za korunu "věnuje" zahraniční firmě. Nejčastěji a nejraději nějakému nadnárodnímu gigantovi s miliardovým ziskem. Ten se navrch bude dalších 10 let, pokud tedy u nás setrvá, těšit z daňových prázdnin a pokud bude mít nějaké problémy, může počítat s tím, že mu vláda z nesnází pomůže... 

Vliv investičních pobídek rozhodně není jednoznačný. Každopádně by ale stálo za zvážení použít prostředky, které se na ně vydávají, jinak a jednodušeji. Proč vláda nesníží daně všem podnikatelům? Nízké daně, jasná legislativa a malá administrativní náročnost podnikání by nejenže ulevila malým českým podnikům, ale zajisté přilákala i velké zahraniční firmy.  

Co si o podnikatelském prostředí v ČR myslíte vy? Jaký máte názor na vládní pobídky? Co si myslíte o podpoře drobných podnikatelů?