Robert Šíbl | 15. 3. 2006
USA si i nadále udržují vysokou výkonnost, ovšem na úkor rekordního zadlužení. Makroindikátory eurozóny naznačují toužebně očekávané, i když jen velmi mírné, oživení. Raketový růst HDP roku 2005 pasoval Česko a Slovensko do role ekonomických tygrů střední Evropy. Jak se těmto ekonomikám dařilo a bude dařit do budoucna?
Spojené státy
-
Růst HDP a jeho revize na 1,6 % z 1,1 % za poslední čtvrtletí 2005 přinesla trochu pozitivnější vyhlídky pro americkou ekonomiku. Růst HDP byl opět tažen silnou poptávkou amerických domácností. Ta zůstává nadále velmi silnou, a podpoří tak růst produktu i v prvním čtvrtletí letošního roku (cca 5 %).
-
Celý rok 2006 bude ve znamení inflační tlaků ze strany cen energetických surovin. Ačkoliv se čísla indexu CPI blíží ke 3 %, jádrová inflace (bez cen energií a potravin) zůstává na svých dlouhodobě nízkých úrovních.
-
Ekonomika se připravuje na další zvyšování úrokových sazeb - sazba FEDu (aktuálně 4,5 %) by měla do konce roku vzrůst až na 5,0 %. Vyšší výnosy lákají investory z celého světa. Scénář se tedy zdá být jasný: konec zvyšování sazeb povede k
oslabení dolaru (profil, názory), vyššímu deficitu obchodní (rekordních 68,5 mld. USD v únoru 2006) i platební bilance díky odlivu neamerických investic.
-
Výbornou kondici vykazuje americký trh práce. Ten je velmi pružný (především ve srovnání se Evropou). V lednu i únoru se míra nezaměstnanosti pohybovala pod 5 %, lidé byli schopni lépe hledat práci a také si ji udržet. Lehce rozházená čísla z druhé poloviny roku 2005 (po hurikánech Rita a Katrina) se uklidnila.
-
V horizontu jednoho měsíce (března) vidíme největší úskalí v ochlazení realitního trhu, který dosud držel spotřebu Američanů na vysoké úrovni. Stabilní trh práce bude zárukou dobré výkonnosti amerického průmyslu, otazník zůstává nad odlivem kapitálových prostředků (např. do Japonska, které indikuje zajímavé ekonomické oživení).
Eurozóna
-
Očekávané navýšení úrokových sazeb ze strany ECB přišlo (o 0,25 % na 2,5 %), následné komentáře ECB však trhy překvapily - navyšování sazeb tak patrně začne v eurozóně dříve než bylo očekáváno. Finanční trhy tak v současnosti počítají se sazbou 3 % na konci roku 2006.
-
Obavou číslo jedna jsou pro ECB inflační tlaky v ekonomice. Po zdražení energií ovšem nedošlo k přesunu do jiných odvětví - inflace za minulý rok tak dosáhla 2,2 % a jádrová inflace (bez cen energií a potravin) je dokonce pod 1,5 %.
-
Stagnaci HDP ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku má na svědomí především stále slabá ochota evropských spotřebitelů utrácet. Spotřebitelská poptávka v únoru 2005 však vykazuje mírný růst, solidní je i růst investic a exportní schopnost evropského průmyslu.
-
Probuzení na pracovním trhu je nejasné. Nezaměstnanost na úrovni 8 % tak bude přetrvávat i v následujících měsících.
Odhady základních makroekonomických ukazatelů ke konci roků 2005 a 2006 |
|
USA |
Eurozóna |
ČR |
|
2005 |
2006e * |
2005 |
2006e * |
2005 |
2006e * |
HDP (růst v %) |
3,2 |
3,7 |
1,7 |
2,0 |
6,9 |
4,6 |
Míra inflace (index CPI v %) |
3,4 |
2,7 |
2,2 |
2,0 |
2,2 |
2,7 |
Míra nezaměstnanosti (v %) |
4,9 |
4,6 |
8,3 |
8,3 |
8,9 |
8,3 |
Základní úroková sazba (v %) |
4,5 |
5,0 |
2,5 |
3,0 |
2,0 |
2,5 |
* průměr odhadů |
Zdroj dat: ABN, Bloomberg, ČS, DB, Eurostat, MS |
Česká republika
-
Raketový pohon nasadila česká ekonomika v roce 2005. Hrubý domácí produkt se zvýšil v roce 2005 o plných 6,0 % poté, co nová čísla za poslední čtvrtletí poskočila k 6,9 %. Za výsledkem stojí především export, jehož většinu tvoří cyklické odvětví automobilového průmyslu. ČR se podle některých stává "mototechnou" Evropy, ovšem v této fázi ekonomického cyklu to zatím nevadí. Co zůstává za očekáváními je slabý růst domácí poptávky. Je však také pravdou, že nižší růst spotřeby domácností nemá za následek tlak na růst cen, a tím na zvyšování inflace a úrokových sazeb.
-
Vývoj inflace tak zůstává i nadále příznivý - očekávaný inflační koridor 2,7 % - 3 % tak nenutí ČNB k razantnějším zásahům. Připočteme-li rovněž faktor posilující koruny (který působí protiinflačně), neočekáváme v letošním roce razantnější zvyšování sazeb. Ke konci roku tak očekáváme úrokové sazby na úrovni 2,5 %.
Autor pracuje jako Portfolio Manager Assistant ve společnosti Atlantik-Kilcullen Asset Management.
Co nás čeká v roce 2006? |
Letos je před námi mnoho důležitých změn. Týkají se oblasti daní, také budeme moci začít využívat společné zdanění manželů, vzrostou sociálních dávky, zároveň ovšem i ceny energií atd. Připravili jsme pro vás sérii článků, ve kterých vám všechny významné změny přiblížíme a pomůžeme vám je co nejlépe využít. Neboli - Peníze 2006: s čím počítat a jak to spočítat. |
Jak se podle vás budou popisované ekonomiky letos vyvíjet? Zažívá ČR zdravý růst? Co nám nejvíce hrozí? Kam až se propadne dolar a kdy EU zpružní trh práce? Máte zájem o pravidelné makroekonomické komentáře?
Sdílejte článek, než ho smažem