Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Svěřenské fondy přežily svou smrt

| rubrika: Co se děje | 21. 5. 2015 | 2 komentáře
Nový občanský zákoník umožnil vznik svěřenských fondů. Chvíli se zdálo, že tento způsob správy majetku, známý především z anglosaského prostředí, v Česku dlouho nepřežije – nelíbil se někdejší ministryni spravedlnosti. Připravovaná novela občanského zákoníku s trusty ale nadále počítá.
Svěřenské fondy přežily svou smrt

Svěřenský fond je zvláštní způsob správy majetku. Zakladatel takového fondu svůj majetek vyčleňuje svůj majetek do správy fondu a přestává být de facto jeho majitelem. Fond, respektive svěřenský správce, dál tento majetek šetří, opatruje, rozmnožuje podle pravidel stanovených ve statutu fondu a smlouvě mezi zakladatelem a správcem. Třetí stranou jsou pak obmyšlené osoby, beneficienti. Těm z fondu plynou zisky, renta, případně jim může veškerý majetek fondu za předem specifikovaných podmínek připadnout.

„Svěřenské fondy velmi často využívají například šlechtické rody, které nechtějí, aby se rodový majetek rozmělňoval a vytrácel mimo rodovou linii v různých dědických řízeních,“ přibližuje „klasické“ využití svěřenských fondů člen Asociace na podporu a rozvoj svěřenských fondů Novozélanďan James Turnbull. Majetek svěřený fondu totiž dál není ve vlastnictví původního majitele, do dědického řízení tedy nevstupuje.

„Záleží úplně na vašem rozhodnutí, co za aktiva do svěřenského fondu vložíte. Mohou to být rodinné nemovitosti, peníze, ale setkali jsme se například již s fondem, jehož portfolio obsahuje pouze pojistné smlouvy,“ doplňuje ho předseda zmíněné asociace Petr Jakubec. Ten zároveň upozorňuje, jak důležité je při zakládání svěřenského fondu dbát na výběr kvalitního správce.

Anketa

Už jste mysleli na to, co bude s vaším majetkem po vaší smrti?

Vzdát se vlastnictví

Co se ale stane s vlastnickými právy k majetku, když se jich zakladatel při vzniku fondu vzdá? Vznikne oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a vlastnická práva k němu vykonává vlastním jménem a na účet fondu svěřenský správce, vlastníkem ale není. A protože svěřenský fond není právnickou ani fyzickou osobou, majetek je tak třeba chráněn i před případnými věřiteli, kteří by si ho jinak mohli nárokovat u zakladatele fondu.

Zakladatel fondu sice nemá svůj majetek pod přímou kontrolou, při založení svěřenského fondu ale spolu s jeho správcem vytváří statut fondu, což jsou obecná nařízení o správě vložného majetku, a hlavně pak smlouvu, která přesně určí, jak má být majetek spravován a za jakých okolností bude převeden na obmyšlené osoby. „Je to je velmi výhodné například v momentech, kdy podnikatelé chtějí třeba převést své firmy na své děti. Nepřevedou je na ně ale jen tak, dají jim je za určitých okolností. Než takové okolnosti nastanou, o firmy se starají jejich správci,“ vysvětluje předseda Asociace na podporu a rozvoj svěřenských fondů Petr Jakubec.

Propojeno!

Psali jsme před dvěma lety

Diskrétně zabezpečit milenku a levobočka, uchránit majetek před exekutorem, investovat bez rizika, namotivovat manažery, podpořit charitu, nebo třeba rozdělit jmění a diktovat dědicům podmínky. To všechno zájemcům umožní svěřenské fondy neboli trusty.

Jakubec odhaduje, že v Česku může být dnes zhruba tři sta svěřenských fondů, oficiálně registrovaných (registrace není povinná) jich je necelých osmdesát. Toto číslo se mu zdá malé, důvod, proč je malé by mohly být kontroverze, které jejich vznik provázely. Ještě než nový zákoník nabyl účinnosti, vynořilo se na jejich adresu mnoho výtek. K hlavním kritikům patřila někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková a její náměstkyně Hana Marvanová. Upozorňovaly na to, že svěřenské fondy mohou sloužit k praní špinavých peněz, ukrývání majetku a vůbec se stanou oblíbeným nástrojem pro skrývání nelegálně nabytých hodnot. Jejich hlavním argumentem bylo, že občanský zákoník nemyslí na evidenci svěřenských fondů, že neexistuje povinnost registrovat je, uvádět jména jejich zakladatelů a hodnotu jimi do fondů vloženého majetku. „Že byla ustanovení občanského zákoníku v případě svěřenských fondů tak strohá, uškodilo jejich rozjezdu. V jednu chvíli to vypadalo, že dojde i na jejich zrušení, ale jsme rádi, že vlna kritiky svěřenských fondů je již za námi,“ říká další z členů Asociace na podporu a rozvoj svěřenských fondů Petr Šrámek.

Nově: Povinná registrace

Že svěřenské fondy takříkajíc přežily svou smrt, má zřejmě příčinu v tom, že nové vedení ministerstva na ně má jiný názor; v novele občanského zákoníku, kterou ministerstvo připravilo, mají fondy nadále své místo – otupena by ale měla být výš zmíněná největší výtka proti nim. V novele zákoníku je totiž povinnost každý svěřenský fond zapsat do registru svěřenských fondů. Z registru bude patrné, kdo a jaký majetek do svěřenského fondu vložil. Možnost nahlížet do něj by měla mít policie a finanční úřady.

Ve hvězdách ovšem zatím zůstává, kdy (a jestli vůbec) zmiňovaná novela bude platit. Že existuje, potvrdil webu Peníze.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka: „Novela občanského zákoníku, upravující mimo jiné i institut svěřenských fondů, je připravena,“ říká. Jak ale dodává: „Na vládu zatím odeslána nebyla.“

Z pravidel svěřenských fondů

Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk a také právnická osoba, například investiční společnost. O majetek se musí starat s péčí řádného hospodáře. Svěřenského správce ustavuje zakladatel, není vyloučena ani možnost, aby byl správcem zakladatel fondu nebo obmyšlený. Zákon ale v takovém stanoví povinnost zřídit ještě dalšího správce, správci pak právně jednají společně. Koho pověří správou svěřenského fondu a jaké pravomoci mu svěří, záleží na zakladateli. Ve statutu svěřenského fondu a smlouvě mezi správcem a zakladatelem může zakladatel velmi konkrétně definovat co, kdy a jak se má s majetkem stát, a dát svěřenskému správci více či méně volnou ruku. Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. Z pohledu české právní úpravy není rozhodující, jak rozsáhlý majetek je do svěřenského fondu vložen. K zániku svěřenského fondu dochází zejména uplynutím doby, na kterou byl svěřenský fond zřízen, nebo dosažením jeho účelu. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+36
Ano
Ne

Diskuze

22. 5. 2015 | 10:45 | Otáčející se býk

Zdenku - prosím, když budeš vkládat příspěvek, snaž se aby to neznělo jako upšouknutí (= bez obsahu). Tvrdí někdo z APRSF explicitně, že nemohou být potíže?? Každý právní nástroj lze zneužít a trusty, neboli svěřenské fondy,...více

21. 5. 2015 | 13:59 | Zdenek

Myslíte si, že vás svěřenský fond nemůže okrást? Ale může... více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Stálá cena, Tempo růstu, Cizí zdroje, daňové úniky, andrej babiš, eet, česká spořitelna, elektronická evidence tržeb, telefony, družstevnictví, Liga na ochranu zvířat, systém pro výměnu informací o podezřelých okolnostech, Kongres, webdesign, ČP Invest Český, darovací smlouva, Petr Halva, aktivní příjmy

3A07436, 4J86891, 1BA2858, 3AH9451, 3AH9452

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK