Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nerozumíme si

| rubrika: Sloupek | 13. 9. 2013 | 6 komentářů
Pořádek. Rodina. Suverenita. Svoboda. Národ. Češi. My. Oni. Nízké daně. Inovace. Prosperita. Spravedlnost. Dovedete to vysvětlit tak dobře, jak nahlas to umíte řvát?
Nerozumíme si

Tenhle řízek vám chce říct něco důležitého:

Ale protože si to většina z vás nepustí: zajímavější otázka než „jsme svobodní, nebo ne?“ je podle Slavoje Žižka „co to sakra znamená být svobodný?“

V hlavě mi zacinkal zvoneček. Přesně!

Vždycky jsem o sobě říkal, že jsem liberál. Proto mě vyděsilo, když nová Liberálně ekologická strana jednala o společné kandidátce ze všeho nejdřív s lidovci. S lidovci! Žádná jiná strana nikdy tolik z vládních křesel nestrkala lidem nos do ložnic ani do dýmek. Navíc ji vede Pavel „Kdo nemá děti, je černý pasažér“ Bělobrádek. Co asi sakra pro LES může znamenat liberální, když se oňufává se sametovým tálibánem?

Dobře, jsou noví, ať si vezmou čas na rozmyšlenou. Jenže úplně stejně duté jsou všechny strany, které mají byť jen sebemenší šanci dostat se do Sněmovny. Zrovna ti lidovci: co je ten jejich pořádek, do kterého chtějí zemi dát? Nemilosrdný policejní stát, nebo jen hromadná výsadba slunečnic? Co je to ta jejich posvátná rodina? Kvalifikují se i dvě lesby, které společně vychovávají dítě? Lékařský pár, který místo plození nových bytostí radši zachraňuje ty stávající? Dvacetihlavý romský klan? Nebo se do škatulky vejde jen bodrý fotr udržující spořádanost rodiny fackami, ze kterých se každou neděli vyzpovídá v kostele?

Kašpárek politický

Redakce radí: Každý týden Kašpárka!

Michal Kašpárek

A další komentáře a postřehy Michala Kašpárka pro Peníze.cz. A jeho knižní recenze pro Finmag.

Co je to ta zatracená suverenita, kterou se zaklíná Jana Bobošíková i půlka ODS? Pochopil jsem, že slušný člověk má právo na svoje pomazánkové nemáslo a tuzemský nerum. Budou tihle vlastenci se stejnou vervou jako suverenitu politickou hájit suverenitu ekonomickou? Zajistí českou nezávislost na globálním kapitálu? Zruší konvertibilitu koruny? Zkusí aspoň jednou být suverénní i před Ruskem a Čínou? Dopřejí nějakou formu suverenity i Moravě? A právo na národní sebeurčení Romům?

Co znamená pro sociální demokracii sociální? Nadělat služky a pacholky z nezaměstnaných, kterým by každý severský sociální stát pomohl ke stálému místu? Plošně zakázat práci za 11 500 korun měsíčně, i tam, kde se s tím dá bez problémů vyžít? Třeba nám to někdy osvětlí Zdeněk Škromach ve svých Hovorech od bazénku. Asi spíš ne.

Ví někdo ve svobodných, že má svoboda mnohem víc významů než jen možnost uzavírat obchody bez toho, že by do nich strkal nos stát? Anglické slovo „free“ pochází z germánského slova pro přátele: označuje možnost žít ve společenství rovných. A hele, trvalé vztahy se stávají luxusem, který si kvůli nejistotě na neregulovaném trhu práce může dovolit stále méně lidí. Možná se svobodně rozhodli umřít chudí a opuštění a nikdo nemáme právo strkat jim do toho nos. Druhá možnost je, že taková definice svobody není nejchytřejší.

Je toho víc, co se teď třepotá na vlajkách. Národ. Češi. My. Oni. Nízké daně. Inovace. Prosperita. Spravedlnost. Demokracie. – Často slyším skuhrání, že politici nevysvětlují, jak chtějí svých cílů dosáhnout. Přehlížíme přitom něco horšího: že skoro nikdo neumí vysvětlit, co konkrétně pro něj nebo pro ni ty cíle znamenají.

Anketa

Už víte, koho zvolíte?

Blbé je, že čím prázdnější hesla jsou, tím zuřivěji jejich fandové napadají kohokoliv, kdo si dovolí je zpochybnit. Chceš daňovou progresi? Pak jsi bolševik – co na tom, že byla i za Reagana. Chceš poslat pobírače podpory ke koštěti? Jsi neoliberální tyran - co na tom, že stejný nápad v jiném balení prodává levice.

Nerozumíme si. Ani jeden druhému, ani sami sobě. Je to jak v nepodařeném manželství: křičíme jeden na druhého, ale není nám přitom pořádně jasné, proč vlastně. Jede to setrvačnosti, z hrdosti, ze strachu. Málokdy z rozumu.

Jasně, přemýšlení bolí a zabírá čas. Jenomže ten si ideologové stran, političtí pěšáci, komentátoři a nakonec voliči udělat musí. Aby si mohli konečně bez lobotomovaných bulšitů jako „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“ vyjasnit, co přesně pro ně svoboda, prosperita nebo pořádek znamenají. O čem všem se dá jednat a co už je otázka principů.

Pak se teprve můžeme poprvé za dvacet let posunout z místa. Pak teprve bude opravdu záležet na tom, jak volby dopadnou.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+13
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 9. 2013 10:31, jp

Přemýšlení bolí, to je pravda. Myšlenek je hodně, tak jen v rychlém sledu jeden (subjektivní) názor. Nelíbí se mi trend, kterým se ubíráme: zvyšování daní, jako by stát měl málo peněz a byl nějaké řešení (opak je pravdou), zadlužování, tj. žití na úkor budoucnosti, překrucování věcí, nepřipuštění si, že jsme na špatné cestě a nedostatek odvahy s tím něco dělat (strach o nezvolení). Stát není ani schopen hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a přitom se rozhazuje za různé nesmyslné dotace (obnovitelné zdroje), předražené zakázky. Nabízí se legitimní otázka, jestli by opravdu nestálo za to odvádět méně peněz, spíše než zvyšovat represi a počty úředníků. Dále, státní dluh je 1700 miliard. Schodek státního rozpočtu k tomu přidá (každý rok) podle posledního čísla dalších 110 miliard. Kdybychom chtěli jenom vyrovnat státní rozpočet, museli bychom uspořit/škrtat výdaje za 110 miliard. Už vidím socialisty a odbory v ulicích (i když uvědomuji si, že na obřím zadlužení má obří podíl i Nečasova vláda „rozpočtové odpovědnosti“). A to by nám pořád zůstal dluh 1700 miliard (asi 170 tisíc na jednoho člověka včetně dětí!). Obsluha státního dluhu stojí 68 miliard ročně, je to 4. největší výdajová položka státního rozpočtu. Další (snad) legitimní otázka zní: „Kdy a jak dluhy splatíme?“ Nechceme škrtat teď, když jsou dluhy nižší, avšak lepší příležitost nebude a čím déle to budeme odkládat, tím více to bude bolet. V „růstová a stimulační“ opatření státu nevěřím – které z nich vydělá na obsluhu dluhu 68 miliard? Žijeme na úkor našich dětí a jejich dětí – je to jako velké Ponziho schéma – na ty, co přijdou později, nic nezůstane, jen dluhy. Bojíme se, že škrty by způsobily recesi teď, ale nevadí nám, že našem dětem v budoucnu přivodí depresi, asi nejen hospodářskou. Vyrovnáním rozpočtu, omezením plýtvání, zrušením zbytečných úřadů a odpovídajícím snížením daní bychom mohli začít. V tom bych viděl svobodu, spravedlnost i solidaritu. Ovšem v programu to má jen jedna strana (Svobodní), ostatní nejsou ochotni to přiznat, problémy bagatelizují, nebo jen dále slibují a do budoucna celou věc jen zhoršují.

Reagovat

 

+31
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 9. 2013 9:05, Tereza

Vaše hluboké myšlenky jsou napsány tak ošklivým jazykem, že je mi zatěžko se nad tím, o čem píšete, vůbec zamýšlet, nemluvě o obhroublých narážkách na citlivé problémy ve společnosti. Po ránu to už číst nebudu.

Reagovat

 

-19
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

13. 9. 2013 | 18:16 | Jan68

Pěkně napsané, dekuji. více

13. 9. 2013 | 10:31 | jp

Přemýšlení bolí, to je pravda. Myšlenek je hodně, tak jen v rychlém sledu jeden (subjektivní) názor. Nelíbí se mi trend, kterým se ubíráme: zvyšování daní, jako by stát měl málo peněz a byl nějaké řešení (opak je pravdou),...více

13. 9. 2013 | 9:43 | Roman

S Kašpárkem sice moc často nesouhlasím, nicméně způsob jeho psaní mi přijde přinejmenším zajímavý, ne-li přímo brilantní. S češtinou si umí pohrát jako málokterý s profi pisálků... více

13. 9. 2013 | 9:05 | Tereza

Vaše hluboké myšlenky jsou napsány tak ošklivým jazykem, že je mi zatěžko se nad tím, o čem píšete, vůbec zamýšlet, nemluvě o obhroublých narážkách na citlivé problémy ve společnosti. Po ránu to už číst nebudu. více

13. 9. 2013 | 8:24 | eďa

Velmi dobrý postřeh. Slova prostě zastarávají. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Cash flow, Fondy dluhopisové/obligační, Složené ukazatele, daně, bankovnictví, daňové úniky, elektronická evidence tržeb, česká spořitelna, standardní klient, osobní vlastnictví, komorová okna, slučování exekucí, evgeny morozov, články, národní předpisy, dopravní přestupky, liška, Starý zákon

7U29021, 3A00000, 3A30100, 1SP7998, 9A90000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK