Srdce každého dlužníka zaplesalo, oči i mozek zbystřily… To tady ještě nebylo. Zajímá vás, jak na to, abyste své dluhy nemuseli splácet a měli zaručeno, že po nich věřitel ani neštěkne? Musíte na to jít promyšleně. A umět se kontrolovat. Právě sebekontrola a střídmost v půjčování totiž bude rozhodující. Zlaté pravidlo zní: vaše půjčka od každého jednotlivého věřitele odteď nesmí přesáhnout pět tisíc korun. Právě tuto hranici totiž chtějí senátoři propašovat do novely občanského soudního řádu, kterou s několika pozměňovacími návrhy vrátili poslancům.
Senátoři chtějí prosadit, aby v případě dluhu do pěti tisíc neměl věřitel nárok na náhradu nákladů na soudní řízení – ty se dnes běžně platí z dlužníkovy kapsy. Změna – pokud poslanci i prezident na senátorský návrh kývnou – bude mít dva zásadní dopady. Senátoři ovšem evidentně domysleli jen jeden. Nu… i to je přece výkon.
Dopad číslo jedna
O lidech semletých dluhovou mašinérií, ve které se ocitli bez většího přičinění i jakéhokoli povědomí o existenci drobného dluhu, jsme toho slyšeli i napsali už hodně. Tak například – jednou, dvakrát, třikrát se svezete načerno (ne že by to bylo správné!), pokutu hned nezaplatíte a za pár let, když exekutor ťuká na dveře a chce zabavovat televize a blokovat účty, se nestačíte divit, kde jen vám ty dlužné desetitisíce (nebo v horším případě statisíce) naskákaly. Ostatně jeden z mimořádně dramatických příběhů tohoto typu jsme vám nabídli dokonce na pokračování:
A variací je nespočet. Za navýsost absurdní považujeme například dluhy za popelnice nasekané rodiči, které se po letech vymáhají po dětech, jež opouštějí dětské domovy:
A pak jsou ještě pohledávky staré jako Metuzalém – čili tak, že během času mnohanásobně nabobtnaly, a navrch se promlčely, a přesto se vymáhají a čile se s nimi kšeftuje:
Abychom si to shrnuli. Není žádnou výjimkou, že náklady na soudní řízení katapultují původní dluh ve výši pár stovek o několik nul a řádů výš. Tyjí z toho především vymahačské firmy, které po pohledávkách hladově skáčou, nikoli kvůli vymožení původního (vcelku směšného dluhu), ale aby schramstly náklady na řízení, které dosahují o poznání lákavějších sum.
A právě tady, v tomto bodě a okamžiku uvědomění si neblahé situace, se srdce i mysl senátorova vzbouřily – a mozek zaseknul. Pro lék se nešlo daleko. Členové horní komory se jednoduše rozhodli, že co působí potíže, je nejlepší škrtnout. A tak se nárok na uhrazení nákladů na soudní řízení ze strany dlužníka u nízkých dluhů (čili pohledávek do pěti tisíc) jednoduše zruší.
Dopad číslo dvě
Nebohý dlužník by tak mohl být od příštího roku celkem v bezpečí. Teď už jen zbývá vyřešit, co s nebohým věřitelem. K tomu už totiž oko ani myšlenka senátorova nedohlédly. Prostý selský rozum přitom napovídá, že věřitelé tvoří stejně početnou skupinu jako dlužníci. Ve většině případů na tom dvakrát růžově také nejsou. Ostatně i příběhy na toto téma, vám průběžně přinášíme.
Co třeba ti pošetilci, kteří půjčili velké obnosy z lásky či stoletého přátelství a ze svých peněz už neuvidí ani kačku:
Nebo ti nebožáci, kteří s důsledností sobě vlastní trvali na podpisu smlouvy o půjčce, aby vše bylo jednoznačně doložitelné, jenže zapomněli bdít nad insolvenčním rejstříkem a vše prohráli tím, že se včas nepřihlásili do insolvenčního řízení. On je vůbec ten institut osobního bankrotu k věřitelům tvrdý… až trochu nespravedlivě:
Příští rok možná budou mít věřitelé ještě o starost víc. Ukažme si to na modelovém případě. Půjčili jste sousedovi pět tisíc. Vše máte ve smlouvě. Když se mu navzdory vašim upomínkám a domluvám nechce splácet, obrátíte se na advokáta, aby sepsal žalobu k soudu. S největší pravděpodobností soud vyhrajte. Dlužník musí uhradit dluh a navrch náklady na soudní řízení – čili především soudní poplatky a odměnu za služby vašeho advokáta.
Od příštího roku by pro vás dle záměrů senátorů měla platit už jen první část předchozí věty – soud dlužníkovi nařídí, aby vám dluh zaplatil (jinak skončí v exekuci). Ale náklady za soudní řízení půjdou na vaše triko a z vaší kapsy. Za soudní poplatek dáte tisícikorunu (v případě využití elektronického platebního rozkazu osm set korun), cena advokáta závisí na délce a složitosti sporu a také ba výši vymáhané částky. A samozřejmě také záleží, zda vás obhajuje čerstvý absolvent práv nebo známé právnické eso. Tak jako tak se náklady na soudní řízení vyšplhají minimálně k šesti tisícům.
Jednoduchou matematikou tedy dojdeme k závěru, že i když přijde happy end v podobě splaceného dluhu, zůstanete jaksi v minusu. Takže pokud máte všech pět pohromadě, dluh u soudu radši vymáhat vůbec nebudete.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
26. 11. 2012 10:53 | Jarka
Věřitel by dostal svoje i část pokuty, což je účel. Jen by neyl dán prostor nemorálnímu parazitickému navyšování různými vymahačskými agenturami, kde za skutečný náklad za vymáhání-vypsání dopisu v hodnotě 100 Kč si účtují tyto firmy i desetitisíce.Pak to převedou-prodají další, atd.
Tomu se říká podnikání?
To je součást betuzdné lichvy. A z drobných dlužníků to dělá doživotní otroky exekutorů.
26. 11. 2012 10:39 | info.usporavseznam.cz
Zákon je špatný v tom, že se pak prakticky už nedá odvolat proti exekuci i když je třeba podvodná a vymyšlená.
Mnoho lidí ani neví, že má na katastru plombu od exekutora, katastr nemá samozřejmě povinnost o tom informovat. Následky jsou drahé..
Je sice fakt, že určitá část neplatičů by se vyhýbala přebírání pošty, kdyby byl tento zákon zrušen nebo alespoň upraven, ale nikde nejsou statistiky kolik lidí je poštou poškozeno. Z mé prosese vím, že to dnes už jsou tisíce a tisíce lidí v celé ČR.Co je nám potom, že soudy by byly zavalené agendou nedoručených dopisů, zákony by měly především chránit občany a to zejména v krizi, kdy neplatičů přibývá.Mám klienta, který se přestěhoval, nedostal po třech letech sérii dopisů od podvodného věřitele, úplatného rozhodce, soudu, který to odklepl, když se vrátil nedoručený dopis a 2 exekutorů, z nichž ten první Višvader ho údajně také nemohl najít. Druhý exekutor ho nechal hledat policií a našli ho hned. Stačilo jen ve vyhledávači na seznamu vyťukat jeho jméno, je tam vždy z pracovních důvodů i s aktuální adresou.Tak tento člověk má dnes 170000 Kč exekuci, od známé podvodné firmy a bohužel vše nabylo právní moci a nedá se odvolat.
K čemu jsou zákony, které zvýhodňují podvodníky, ulehčují práci třeba soudům, ale zničí život tisícům lidí.Tento zákon by se měl přinejmenším předělat, je doslova nebezpečný.
21. 10. 2012 10:10 | Petr
1. Soudní poplatek - 1000 Kč je přiměřený. Soud nepracuje zadarmo.
2. Odměna advokáta - 6000 Kč je nepřiměřená. Když soudu stačí 1000 Kč tak stejná částka by měla stačit i advokátovi. Za předpokladu, že vše proběhne bez nařízeného jednání.
Dovedu si představit, že celý systém vymáhání dluhu se z automatizuje tak, aby náklady byly minimální.
Žalobce (věřitel) podá žalobu, kde napíše co chce a proč. Soud by vždy přiznal náklady jen 1000 Kč.
Soud bez přezkoumání žaloby vydá platební rozkaz. Poplatek 1000 Kč.
Pokud se dlužník neodvolá znamená to, že s žalobou souhlasí. Potom takové soud příjde dlužníka na nákladech jen 2000 Kč.
Pokud se dlužník odvolá stačilo by napsat, že s platebním rozkazem nesouhlasí. Tak by soud nařídil jednání no a to by už bylo o úplně jiných poplatcích, ale to už je jiná pohádka.
14. 9. 2012 10:24
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 9. 2012 15:16 | Michal Kára
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 9. 2012 9:23 | Karel Marz
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 9. 2012 7:52 | Michal Kára
8. 9. 2012 3:11 | VlK
Jaký je rozdíl mezi půjčkou 5000Kč a 5001Kč? Takový zákon jen opět řekne: "Nemusím se o nic starat, proč bych měl platit pokuty, poplatky, dlužné pojistné, jedno nájemné, část odstupného, výpomoc souseda do výplaty apod.
Dokud jsou černí pasažéři hrdinové a revizoři splodina obyvatelstva ("takový slušně vypadající člověk a dělá revizora) tak začít odpouštět víceméně pokuty je morální hazard. A je přece jasné, že náklady vymáhání např. u pokuty 1000Kč mohou být i násobkem.
Pokud něco měnit tak zkracovat promlčecí doby (ať věřitelé nečekají na vyšší dluhy moc dlouho) třeba i na 1 rok u malých dluhů a ať rozjedou centrální databáze osob (ať věřitelé rychleji najdou dlužníka a dlužníci se rychleji dozví o svém dluhu).
7. 9. 2012 20:12 | Blanka Mazáčová
7. 9. 2012 16:16 | Kuzma
7. 9. 2012 15:42 | Michal Kára
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 9. 2012 15:19 | Karel Marz
7. 9. 2012 14:52 | Michal Kára
Vždyť píšu, že u více dluhů to je možné a že je to špatně a že by měla být povinnost dluhy slučovat. Ale nejedná se o jeden (malý) dluh, ale o víc dluhů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 9. 2012 14:11 | Karel Marz
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 9. 2012 13:25 | Michal Kára
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Zobrazit všech 26 komentářů