Odysseus se vracel z pekla trojské války deset let. Dnes se dá cesta z pekla zvládnout dvakrát rychleji. Pro beznadějně zadlužené existuje šance v podobě vyhlášení osobního bankrotu a soudem posvěceného oddlužení. Za nezodpovědné zadlužování je jim vyměřen „trest“ v podobě pětiletého živoření v bídě. Na konci tunelu ale bliká světýlko naděje. Po „odpykání trestu“ se zmáčkne tlačítko „restart“. Exekutoři jsou zapuzeni, dluhy zapomenuty a nový život začíná. Jak už to tak ale bývá, co je pro jedny sladkým vysvobozením, je pro druhé kousnutím do kyselého jablka.
Daniel Stránský půjčil svému kolegovi z práce sto padesát tisíc. „Znali jsme se několik let a přátelili se. Přesto jsem se ale chtěl pojistit a sepsali jsme smlouvu o půjčce,“ vykládá. Následoval tisíckrát obehraný scénář. Danielův kolega prvních pár měsíců splácel podle dohody, pak ale přišel o práci a splátky se začaly opožďovat. S Danielem se vídali čím dál tím méně. Z kolegy a přítele se postupně stával jen vzdálený známý, z opožděných splátek nepravidelné a nakonec žádné.
„Když zbývalo doplatit osmdesát tisíc, slehla se po něm zem definitivně. Odstěhoval se, telefon mi nebral. Prý dlužil na každém rohu,“ líčí Daniel. Dlouho se snažil být trpělivý. „Nakonec ve mně ale bouchly saze,“ říká. Rozhodl se obrátit na soud a povolat exekutora. Vše měl černé na bílém. Jenže to vždycky nestačí. Dozvěděl se, že jeho známý před dvěma měsíci vyhlásil osobní bankrot a soud mu povolil oddlužení. „Chtěl jsem se přihlásit o svoji pohledávku, ale už bylo pozdě. Z osmdesáti tisíc neuvidím ani korunu,“ hořekuje Daniel.
Insolvenční rejstřík je informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků.
Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný s výjimkou některých údajů (ustanovení § 422 a § 423 insolvenčního zákona) a každý má právo do insolvenčního rejstříku nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy.
Zdroj: web insolvencni-zakon.cz, spravovaný ministerstvem spravedlnosti
„S podobnými případy se setkáváme často,“ říká právník Rostislav Kovář z Právní poradny věřitele. Dlužníci žádající o osobní oddlužení totiž mohou svým věřitelům pořádně zatopit. Jak? „Málokdo z nich ví, že pokud dlužník podá návrh na insolvenční řízení, musí se věřitel přihlásit s pohledávkou nejpozději do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku,“ vysvětluje právník. Soud ani dlužník přitom nemají povinnost věřitele informovat, že bylo insolvenční řízení zahájeno. A když lhůtu prošvihnete? „Máte smůlu, o své peníze nadobro přijdete,“ říká Kovář. „Soud vychází ze skutečnosti, že insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, takže je na každém, aby si svého dlužníka hlídal,“ pokračuje Kovář. Peníze sice dlužníci nemají, ale všech pět pohromadě většinou ano. A tak se o chystaném právním kroku moc nešíří. Tiše doufají, že se si věřitel podání návrhu včas nevšimne a dluh mu proteče mezi prsty. „Zdá se, že jim zatím podobný scénář skvěle vychází. Podle kvalifikovaných odhadů nestihne včas přihlásit svoji pohledávku 70 až 80 procent věřitelů z nepodnikatelské sféry,“ říká Kovář.
Institut osobního bankrotu u nás funguje od roku 2008. Žádost o oddlužení od té doby podalo už třicet tisíc nešťastníků, kteří uvízli v dluhové pasti. Soud vyšel vstříc polovině z nich. „Celkem 15 533 lidí získalo možnost začít nový život bez dluhů. Podle statistik se jedná nejčastěji o muže ve věku mezi 35 a 44 lety. Nejvíce žádostí řeší soudy v Ostravě a Ústí nad Labem,“ doplňuje právník Kovář. „Soukromé osoby vyhlašují osobní bankrot stále častěji. Vypadá to, že letos bude počet žádostí na oddlužení rekordně vysoký,“ dodává.
Takzvané oddlužovací společnosti nabízejí rychlou úlevu a cestu z průšvihu. Samozřejmě na tom nechtějí prodělat. Často naopak chtějí tak moc vydělat, že vás stáhnou ještě hlouběji, než kam jste zatím stačili klesnout...
► Oddlužovací společnosti – pomoc, nebo riziko?
► Další past na dlužníky: Firmy, které za peníze slibují oddlužení
Žádná selanka to ale není. „Jedná se o poměrně složitý proces. Doporučuji ho konzultovat s právníkem. Pokud nebude oddlužení provedeno správným způsobem, hrozí dlužníkovi konkurz,“ varuje Kovář. A v tom je pekelný rozdíl. Konkurz se totiž na rozdíl od oddlužení vyznačuje tím, že vám ani po pěti letech dluhy nikdo neodpustí. Ponesete si je jako balvan celý život – nebo aspoň do té doby, než budou dluhy do koruny vyrovnané.
„Dlužníkovi je oddlužení schváleno v případě, že nemá záznam v trestním rejstříku, nežádal v uplynulých pěti letech o oddlužení, má stálý příjem a je schopen do pěti let vyplatit minimálně 30 procent dlužných částek,“ vysvětluje Rostislav Kovář. Může se jednat buď o oddlužení prodejem majetku, nebo splácením ze mzdy. Během pěti let uhradí dlužník maximální část dluhu, jaké je schopen. Splátkový kalendář nastaví soud tak, aby mu zůstalo jen životní minimum. Celých pět let musí poctivě splácet a nesmí si dál půjčovat. Na pokrytí dluhů putuje i případné dědictví či dary. „Pokud se během třicetidenní lhůty od vyhlášení insolvenčního řízení přihlásí další (dlužníkem zatajený) věřitel a dlužník kvůli tomu přesáhne své možnosti splácet, tedy nebude moct v příštích pěti letech uhradit oněch 30 procent, vyhlásí se na něj konkurz,“ říká právník.
Pravidla jsou tvrdá a jejich porušení se trestá konkurzem. Přesto jsou dlužníci za možnost oddlužení vděční. Pětileté živoření jim dává naději na návrat do normálního života. Co ale institut „osobního bankrotu“ znamená pro věřitele? Je to pro ně „bouda“? Nebo naopak šance, jak mohou dostat alespoň část svých peněz zpět? Jednoznačná odpověď neexistuje. Dlužníci, kteří žádají o oddlužení, se totiž většinou zmítají v několika exekucích naráz. A ty se za normálních okolností vyplácejí v pořadí, ve kterém se věřitelé o své nároky přihlásili. „Pokud budu věřitelem, který je v tomto pořadí vedený na prvním místě, tak při oddlužení o část svých peněz s jistotou přijdu. Přitom bych je při včasnému kroku mohl s velkou pravděpodobností získat kompletně,“ říká právník Kovář. Takový věřitel se tedy oprávněně cítí znevýhodněn. Jinak ale bude situaci hodnotit věřitel, který se ocitl na opačném konci seznamu. Pro něj je dlužníkovo oddlužení jedinou nadějí. „Za standardně se vyvíjející situace by totiž nedostal nejspíš nic. Takhle má šanci, že získá alespoň 30 procent dlužné částky,“ objasňuje právník.
Hlavním kamenem úrazu pro věřitelovu kapsu ale zůstává, že si většinou vůbec nevšimne, že bylo insolvenční řízení zahájeno a rozběhla se třicetidenní lhůta, ve které je třeba neprodleně jednat! Pak už jsou všechny snahy marné, může chodit třeba od čerta k ďáblu a nikdo mu nepomůže. „V takové situaci už nemůžete dělat nic, nemá smysl ani podávat trestní oznámení,“ říká právník Kolář. Uzavřít s věřitelem „neprůstřelnou smlouvu“ je jistě chvályhodně zodpovědná věc. Se stejnou mírou zodpovědnosti byste pak ale měli minimálně jednou či dvakrát měsíčně brouzdat insolvenčním rejstříkem. Pokud tam svého věřitele objevíte, zapomeňte na vyčkávací taktiku! Na nic nečekejte a uhánějte za svým právníkem. V tomhle případě totiž více než jindy platí, že čas jsou peníze. Liknavost by vás mohla vyjít draho.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 8. 2011 6:26, Vláďa
Osobní bankrot by měl být soudem podmíněn výkonem veřejně prospěšných prací, protože dlužník - bankrotář okradl svého věřitele.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.