Spoření a inflace - jak reálně nepřijít o peníze
Ještě doporučujeme:
Počítačem řízené fondy: dobrá investice?
Fondy využívající kvantitativní strategie, „quant funds“, jsou postaveny na komplexních matematických modelech, které objevují investiční příležitosti. Tyto modely mají za úkol buď svou výkonností překonat trh, nebo omezit ztráty během krizí. Jsou opravdu výhodné? Není někde zakopaný pes?
Mezi dokola omílaná pozitiva těchto fondů patří jejich aktivní správa, eliminace lidského faktoru („řídí to počítač“), a především skvělá historická výkonnost, a to i v dobách krize. O nevýhodách a rizicích se už tak často nemluví. A právě jim bych se chtěl dnes věnovat. Nejdřív si ale stručně představme výhody.
Výhody kvantitativně řízených fondů
Jeden z nejlepších prodejních argumentů těchto fondů je ten, že jsou řízeny matematickým modelem a koneckonců počítačem, který činí rozhodnutí „koupit“ či „prodat“. Tím mají být eliminovány emoce a obecně lidský faktor.
Přestože je celková úspěšnost quant funds diskutabilní, některé kvantitativní strategie fungují. Důvod spočívá v disciplíně. Právě disciplína (a rychlé počítače) umožňují využívat neefektivity na trzích a vydělávat peníze. Počítače jsou navíc schopné provádět obrovské množství operací a sledovat mnoho investičních příležitostí najednou.
Počítačově řízené fondy rovněž kontrolují rizika. Do modelů jsou často zahrnuta různá omezení, která mají zajistit určitý stupeň diverzifikace.
Zpravidla mají i nižší nákladovost, protože jejich řízení nevyžaduje tolik analytiků a manažerů.
Nevýhody kvantitativně řízených fondů
Mezi největší nevýhody a rizika patří:
- Fondy spoléhají na historická data. Předpokládají, že když model fungoval v minulosti, bude fungovat i v budoucnosti. Dostáváme se tak k ošidné otázce, do jaké míry se opakuje historie.
- Může se stát, že modely nevyjdou. Nemusí počítat s budoucími událostmi nebo se v nich mohou objevit chyby.
- Nedostatek transparentnosti. Na jedné straně je pochopitelné, že investiční společnost nechce prozradit svůj model konkurenci, na straně druhé však řada investorů právě z tohoto důvodu do fondů odmítne vstoupit.
- Vzhledem ke své konstrukci (snižují váhu akcií během poklesů) jsou vhodné spíše na jednorázové investice. Pravidelný investor totiž nemůže během krizí efektivně využít „dollar-cost averaging“, tedy nakupovat levné cenné papíry a průměrovat tak nákupní cenu.
- Problematická období zvýšené volatility na trzích. V takové situaci může matematický model dávat nákupní a prodejní pokyny tak rychle, že se rapidně zvýší náklady fondu, které zaplatí investor.
- Český investor musí počítat s měnovým rizikem. Například fond Parworld QUAM 15 v roce 2010 sice vydělal přibližně dvě procenta, českému investorovi ale přinesl celkově ztrátu z důvodu setrvalého posilování české koruny vůči euru. (V polovině června 2011 došlo ke sloučení fondů QUAM 15 a QUAM 10. Vznikl tak jediný fond, QUAM 12, strategie fondu zůstala stejná.)
- Neadekvátní prodej počítačově řízených fondů. Například stylem „sledujte, jak jsou odolné proti krizím“.
Podívejme se na některé nevýhody a rizika ještě více do detailu.
Modely občas nevyjdou...
Jak uvádí finanční analytik Michael Schmidt, existují sice úspěšné kvantitativní fondy, existuje ale i dost těch neúspěšných. Proklamovaná eliminace lidského faktoru není úplná, protože matematické modely nespadly z Marsu. Platí, že modely jsou jen tak dobré, jak dobří jsou lidé, kteří je tvoří.
Patrně nejznámějším fondem využívajícím kvantitativní strategie byl hedgeový fond Long-Term Capital Management (LTCM), v jehož čele stála skupina matematiků, počítačových vědců, a dokonce dvou nositelů Nobelovy ceny za ekonomii. Fond ztratil v roce 1998 v krátké době více než dvě miliardy dolarů a jeho kolaps málem destabilizoval světový finanční systém. Model totiž mimo jiné nepočítal s asijskou finanční krizí a bankrotem Ruska.
TIP REDAKCE
Když se z géniů stávají pitomci: pád LTCM na Peníze.cz.
Přečtěte si příběh „Titaniku moderních financí“ a recenzi na knihu o něm.
Uveďme ale ještě jeden, velmi nedávný případ. Americká komise pro cenné papíry (SEC) udělila minulý rok pokutu ve výši 242 milionů dolarů investiční společnosti AXA Rosenberg z francouzské skupiny AXA za zatajení chyby v jejím investičním modelu. Podle informací SEC objevil chybu pracovník výzkumného centra AXA v červnu 2009. Hlásil ji sice promptně výš, místo řešení však bylo nakázáno mlčení. Trvalo půl roku, než se jiný zaměstnanec „cítil být nucen“ informovat výkonného ředitele AXA, který zařídil nápravu i nějaké zasloužené vyhazovy. Chyba modelu však znamenala pro klienty ztrátu ve výši 217 milionů dolarů.
Vysoké poplatky
Přestože mezi výhody kvantitativně řízených fondů obecně patří nižší nákladovost, neplatí to u fondů dostupných v ČR, konkrétně C-Quadrat Arts a Parworld QUAM 15 od BNP Paribas. Časopis Fondshop koncem roku 2009 uvedl, že „celkovou nákladovost [u fondů C-Quadrat] se daří držet na úrovni fondů s mnohem nižší investiční aktivitou“. Ukazatel celkové nákladovosti TER byl u fondu C-Quadrat Arts Balanced na úrovni 2,96 procenta, u fondu C-Quadrat Dynamic potom 2,72 procenta. Od té doby ale nákladovost těchto fondů výrazně vzrostla. Podle poslední auditované výroční zprávy činí TER u fondu Dynamic 4,85 procenta a u fondu Balanced dokonce 5,89 procenta. Ukazatel celkové nákladovosti u fondu Parworld QUAM 15 dosáhl ve finančním roce 2008–2009 hodnoty 4,26 procenta. Agentura Morningstar uvádí TER z poslední výroční zprávy ve výši 2,91 procenta. Z uvedeného vyplývá, že období zvýšené volatility na trzích má skutečně negativní vliv na celkovou nákladovost těchto fondů.
V souvislosti s poplatky je dobré vyvrátit jeden z nejčastějších mýtů o investování do podílových fondů. Tím je názor, že vysoké výnosy jsou tím nejlepším ospravedlněním vysokých poplatků. Dlouhodobé výzkumy prokázaly, že fondy s vyššími poplatky generují nižší výnosy v čase.
Pro koho se hodí
Kvantitativně řízené fondy mohou být obecně zajímavým doplňkem investičního portfolia, měly by ale rozhodně tvořit pouze minoritní část celkového portfolia (do 10–15 procent) a investor by si měl být vědom všech rizik. K dosažení dobré diverzifikace je nutné „quant funds“ kombinovat s fondy, které sledují tradiční strategie (například hodnotový přístup). Kvůli své konstrukci se hodí spíše k jednorázovým investicím. Jednoznačnou nevýhodou fondů dostupných v ČR je vyšší a navíc v poslední době rostoucí nákladovost.
