Na výnosy nemovitostních fondů registrovaných v ČR by se nemusel vztahovat takzvaný časový test. Kdo tedy na své investici vydělá, musel by zisk při prodeji podílových listů fondu zdanit. Návrh ministerstva financí, který zazněl na česko-slovenské konferenci správců fondů a majetku Next Steps in Asset Management, vzbudil velkou pozornost. Podle Jany Michalíkové, výkonné ředitelky spolupořádající Asociace pro kapitálový trh, přitom předběžné rešerše naznačují, že by přínos ze zdanění výnosů nemovitostních fondů byl nižší než náklady spojené s výběrem daní či ztráty plynoucí z odchodu těchto fondů z ČR.
O nemovitostní fondy pro drobné investory zatím není v Česku velký zájem. Pokud by tedy návrh ministerstva prošel, jde o zdánlivou banalitu. Přesně ale dokumentuje přístup části úředníků k podílovým fondům a finančnímu trhu – přístup vedený snahou vybírat daně, ať to stojí, co to stojí. Zmíněný návrh přitom přišel v době, kdy mají členové EU přijmout novou legislativu, která od července ulehčí přeshraniční fúze fondů. Nová legislativa přinese podle odborníků další přesun fondů do největších finančních center v čele s Lucemburskem. Česko tomu může těžko zabránit. Pokud ale nebudeme stejně jako jiné země hledat cesty, jak český trh zatraktivnit, bude Česko brzy místem, kde se pouze kupují či odkupují podílové listy fondů, které jsou spravovány odjinud.
Případný přesun správy fondů včetně korunových do zahraničí, by nepoškodil jen jejich správce. Stát by přišel o nemalé peníze z daní fondů a investičních společností, které je spravují, ale i z daní jejich manažerů a dalších osob, které jsou se správou fondů spojeny.
Pozor na poplatky!
Výnos fondu je jedna věc, kolik skutečně dostanete, když se rozhodnete své podílové listy prodat, je věc druhá. Jsou tu totiž ještě poplatky fondů – a ty s vaším výdělkem dokážou zacvičit. Spočítejte si na naší kalkulačce vliv poplatků na výnos podílového fondu.
Něco podobného nám skutečně od července, kdy má začít platit novela zákona o kolektivním investování, inspirovaná Evropskou unií, hrozí. Upravuje jak přeshraniční fúze fondů, tak vznik tzv. master–feeder (řídicích standardních a podřízených standardních) fondů a řadu dalších otázek, například informační povinnost fondů.
Na první pohled je vše v pořádku. Fúze českých (korunových) fondů s fondy mateřské investiční společnosti do zavedení eura nehrozí, shodují se představitelé největších „domácích“ investičních společností – Investiční společnosti České spořitelny, ČSOB investiční společnosti a Investiční kapitálové společnosti Komerční banky. „Nemáme žádné informace o tom, že náš akcionář plánuje přeshraniční fúze, kterých by se měly účastnit i podílové fondy IS ČS,“ říká Václav Fišer z úseku rozvoje produktů a reportingu IS ČS. Stejně jako místopředseda představenstva IKS Komerční banky Pavel Hoffman poukazuje na výhodu v podobě sílící koruny a úspěšnou obchodní značku, kterou nemá cenu měnit. „Přeshraniční fúze korunových fondů mohou být reálné, až ČR přijme euro,“ potvrzuje šéf ČSOB IS Jan Barta.
Podle Fišera se přesto může stát, že se v ČR budou pouze prodávat a odkupovat podílové listy korunových fondů, které budou řízeny ze zahraničí. A občas se uplatní nějaká česká portfoliomanažerská hvězda.
Majoritní akcionáři zahraničních bank, které vlastní zmíněné investiční společnosti, totiž mohou od července zakládat i různé feeder-struktury, které tvoří řídicí standardní fond a jemu podřízené standardní fondy. Ty musí mít nejméně 85 % majetku shodných s řídicím fondem. Padá tak důvod, proč je spravovat odjinud než z centra. Master (řídicí) standardní fond může být denominován v eurech a podřízený fond v korunách a zajištěn proti měnovému riziku, upozorňuje Fišer.
Správa fondů by se tak dále koncentrovala, což by zřejmě znamenalo úspory z rozsahu a mohlo by se odrazit v nižších nákladech a vyšším výnosu fondu. Navíc bude možné fondy rozdělit na dividendovou třídu nebo třídu reinvestiční, v níž se dosažené zisky znovu investují. A na fondy pro fyzické a právnické osoby s rozdílně velkými poplatky.
Teoreticky je možné zavést tyto změny v červenci. Podle Fišera si ale zřejmě každá investiční společnost tento postup nejdříve vyzkouší, a tak je podobné změny možné očekávat nejdříve na podzim či až příští rok.
Nová legislativa na druhé straně také umožňuje, aby byly fondy založené v cizině spravovány z Česka. „V Praze spravujeme v rámci skupiny KBC některé fondy, založené v zahraničí,“ říká Jan Barta z Investiční společnosti ČSOB. Vzhledem k českým daňovým i dalším legislativním předpisům, se ale nezdá příliš reálné, že by se k nám fondy přesouvaly nějak masivně.
Zahraniční fondová centra jsou mnohem více klientsky orientovaná (hlavně Lucembursko). Mají zájem rozvíjet fondové podnikání, jsou pružná při vytváření nových forem fondů a možností investování a přitom si udržují stabilitu základního právního a daňového rámce. Rozvoj odvětví fondů také podporuje vedení státu a regulátor, což v ČR není a možná nikdy nebude. Pavel Hoffman z IKS KB, varuje, že když fond některý trh opustí, těžko počítat, že by se na něj v budoucnu vracel. „Je proto potřeba, aby bylo české právní a daňové prostředí vnímáno jako stabilní, zákonodárce se snažil vytvořit konkurenceschopné právní prostředí a ČNB pružněji reagovala na potřeby místních hráčů,“ říká Hoffman.
Nová legislativa má mj. přinést více informací o fondech. Jak už Peníze.cz psaly v článku Co vám o sobě fondy neříkají, bude takzvaný zjednodušený prospekt fondu (který se neujal) nahrazený klíčovou informací pro investory (KID). Její struktura je daná. Standardní fondy v jednotlivých zemích EU mají investorům na jedné či dvou stránkách A4 poskytnout stejné informace – o jaký fond jde, jaké má poplatky, na co se zaměřuje, jaký je jeho depozitář apod. U speciálních fondů si stanoví rozsah informační povinnosti každý stát, v ČR bude určen nařízením vlády.
Na přijetí jednotlivých ustanovení novely zákona o kolektivním investování mají podle Jany Michalíkové z Asociace pro kapitálový trh správci fondů pět měsíců a u KID dokonce rok. IS České spořitelny zatím podle Fišera plánuje, že nahradí zjednodušené statuty KID k 1. dubnu příštího roku, současně s každoroční aktualizační změnou statutů fondů. ČSOB IS ještě podle Barty přesný termín nestanovila, Hoffman očekává, že u IKS Komerční banky to bude dříve než v červenci příštího roku. Budou už tou dobou fondy mít novou „adresu“?
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
