Sazby, kurzy, inflace: co nás čeká?

Dnes se schází bankovní rada České národní banky. O tom, zda její zasedání přinese i změnu sazeb, můžeme prozatím spekulovat, ale trh se změnou "spíše nepočítá". Zkušenost z minulého čtvrtletí však jasně říká, že nic není jisté, tím méně klíčová sazba ČNB (2T repo). Tehdy se koncem ledna bankovní rada sešla a překvapivě, nejen pro trh, ale i pro samotné členy rady, sazby snížila. Rozhodnutí o sazbách je výsledkem hlasovaní, ale také názorů a pocitů jednotlivých členů. Východiskem je stávající situace a prognóza budoucího vývoje české ekonomiky, když záměrem je cílování inflace na úrovni 3 +/-1 % v prosinci 2005
Podívejme se, co očekává trh a jak se tato očekávání promítají do jednotlivých ekonomických ukazatelů.

Ekonomický růst

Vývoj koncem roku 2004 a v roce 2005 ukázal, že rychlý růst české ekonomiky je generován investicemi a vývozem bez růstu inflace. Naopak, struktura růstu zvyšuje výrobní potenciál ekonomiky, a tím oddaluje okamžik, kdy dojde k překročení výrobního omezení ekonomiky a růstu poptávkových inflačních tlaků. Český růst lze proto celkově označit za zdravý.
Realizované investice se odrazí ve zvýšení tempa růstu potenciálního produktu až na přibližně 4,0 % v roce 2006. Zvýšené tempo potenciálního produktu se bude odrážet v růstu vývozní výkonnosti ČR. Shrneme-li, měl by ekonomický růst tento rok překonat loňská 4 % a dosáhnout 4,3 %. V příštím roce zůstane růst i nadále solidní na úrovni 4,2 %.

Prognózy HDP dalších významných institucí:

Sazby zatím neporostou

Prakticky každý úvěrový produkt je ovlivněn situací na trhu a úrokovými sazbami. Sníží-li centrální banka úrokové sazby, snižují banky s hlasitou podporou marketingových oddělení úrokové sazby svých úvěrových produktů. V tichosti ale také snižují úročení běžných účtů, je-li vůbec kam snižovat. Myslíte si, že banky budou stejně hlasitě sazby i zvyšovat?
Následující graf ukazuje trychtýř pravděpodobného vývoje úrokových sazeb v následujících dvou letech spolu s konkrétní prognózou České spořitelny (profil, názory). Spodní okraj vějíře tvoří pravidlo reagující na současnou inflaci, takzvaně "zpět-hledící" a sledující 3% inflační cíl. Horní okraj tvoří naopak pravidlo výrazně "vpřed-hledící" a mířící k 2% cíli.

V současné době existují tendence sazby ponechat nebo snižovat. O zvýšení se zatím ani nemluví. Plyne z toho jakýsi vzkaz, že úvěrové produkty by prozatím zdražovat neměly. Podle prognózy k tomu dokonce významněji nedojde dříve, než počátkem příštího roku.

Inflace zpomalí a mzdy porostou i reálně

Celková inflace bude nízká, klesat by měla až do poloviny roku, k úrovni 1,3 %. Hlubšímu propadu zamezí zvyšování spotřebních daní, oživení spotřeby a nárůst regulovaných cen. Pro další část roku by měly tyto faktory vytlačit inflaci do cílového pásma přibližně k 2,4 %. Vliv by tak mohl mít například očekávaný růst nájemného. Celkově by se však inflace měla pohybovat pod cílem ČNB, ale povětšinou v pásmu tolerance +/- 1 %.

(CPI - index spotřebitelských cen, inflace těchto cen, resp jejich celkového indexu - spotřebitelského koše)

Protože se očekává významný růst nominálních mezd (dlouhodobě 6 – 7 % ročně), poroste i reálná mzda. Z tohoto hlediska je prognóza velmi příznivá pro nás, spotřebitele, a česká ekonomika na vzestupu, který příznivě pocítíme. Dá se očekávat, že opět nabere na tempu i růst spotřeby domácností. Celkový přehled i dosud nezmíněných veličin naleznete v následující tabulce.

Máte svoji vlastní prognózu? Kam se budou vyvíjet jednotlivé hospodářské veličiny a proč?