Před několika dny jste si v článku Čistá mzda tvoří pouhou polovinu nákladů na práci mohli přečíst o tom, jaký podíl tvoří čítá mzda v celkových nákladech na práci, kolik z toho odvádí zaměstnavatel a také, jak moc vlastně jeden pracovník přispívá svou produktivitou do výnosů firmy. Dnes pokračujeme ve srovnávání nákladů na práci se zeměmi EU, a to jak "starých", tak i nových členů.
Porovnávat v jakémkoliv mezinárodním měřítku, znamená vypořádat se s problémem různých cenových úrovní a směnných relací ve srovnávaných zemích. V případě tzv. eurozóny (země používající euro) má jistou, i když ne stoprocentní, vypovídací schopnost prosté seřazení. To ukazuje na pozici země ve srovnání s konkurenty v EU. Avšak země s vlastní národní měnou vykazují při prosté konverzi podle oficiálního kurzu k euru velmi odlišné údaje kvůli rozdílným úrovním cen. Proto se náklady současně přepočítávají i podle parity kupní síly. Konkrétní hodnoty ve vybraných zemích EU ukazuje tabulka.
| Úroveň nákladů práce ve vybraných členských státech EU | ||||
| Stát | Náklady práce na zaměstnance měsíčně | |||
| EUR měsíčně | parita kupní síly | |||
| absolutně | relace (EU-15 = 100) |
absolutně | relace (EU-15 = 100) | |
| Švédsko | 4 047 | 127,7 | 3 415 | 107,8 |
| Dánsko | 3 758 | 118,6 | 3 061 | 96,6 |
| Velká Británie | 3 694 | 116,6 | 3 269 | 103,2 |
| Německo | 3 556 | 112,2 | 3 327 | 105,0 |
| Rakousko | 3 497 | 110,4 | 3 465 | 109,3 |
| Francie | 3 275 | 103,3 | 3 287 | 103,7 |
| Irsko | 2 762 | 87,2 | 2 662 | 84,0 |
| Španělsko | 2 031 | 64,1 | 2 512 | 79,3 |
| Řecko | 1 570 | 49,5 | 2 081 | 65,7 |
| Portugalsko | 1 189 | 37,5 | 1 677 | 52,9 |
| Polsko | 672 | 21,2 | 1 364 | 43,0 |
| Česká republika | 590 | 18,6 | 1 358 | 42,9 |
| Maďarsko | 566 | 17,9 | 1 261 | 39,8 |
| Slovensko | 445 | 14,0 | 1 086 | 34,3 |
| průměr | 3 169 | 100,0 | 3 169 | 100,0 |
| Zdroj dat: ČSÚ, Eurostat | ||||
Jak je vidět, mezi státy existují značné rozdíly zejména v nominální úrovni. Náklady v ČR představovaly zhruba 17 % nákladů západních sousedů, Německa a Rakouska. Hlavním sociálně-ekonomickým důsledkem rozdílů v nominální úrovni nákladů práce je konkurenční výhoda států s nižšími náklady na trhu výrobků, služeb a rovněž investic. Výhodou vyšších nákladů práce je vyšší míra krytí spotřebitelských potřeb. Relativní výhodou je pak podpora migrace pracovních sil v mezinárodním měřítku, a tím vyšší míra konkurence a efektivity.
Přepočet pomocí parity kupních sil rozdíly zmírňuje a přesněji ukazuje na mezinárodní postavení zaměstnanců i na jejich možnosti při nákupu zboží. ČR vykazuje o něco nižší náklady, cca na úrovni 40 % ve srovnání s Německem a Rakouskem.
Podíly se liší
Pohledem na další tabulku uvidíme, že náklady na práci se zřetelně liší i ve své struktuře. Náklady na mzdy se pohybují od 66 % (Švédsko) až po 88 % (Dánsko). Až několikanásobné rozdíly pak vykazují hodnoty personálních nákladů.
| Struktura nákladů práce ve vybraných zemích EU | |||||||
| ř. | Stát | Struktura nákladů práce % | |||||
| přímé náklady | nepřímé náklady | z nepř. nákladů měsíčně | personální a obdobné náklady | ||||
| sociál. náklady celkem | v tom | ||||||
| povinné příspěvky zaměstnavatelů | ostatní soc. náklady | ||||||
| 1 | Dánsko | 87,7 | 12,3 | 8,0 | 0,5 | 7,5 | 4,3 |
| 2 | Irsko | 85,0 | 15,0 | 12,4 | 12,1 | 0,3 | 2,6 |
| 3 | Velká Británie | 81,5 | 18,5 | 15,6 | 15,0 | 0,6 | 2,9 |
| 4 | Portugalsko | 79,8 | 20,2 | 19,3 | 19,1 | 0,2 | 0,9 |
| 5 | Polsko | 76,2 | 23,8 | 16,2 | 15,1 | 1,1 | 7,6 |
| 6 | Německo | 75,3 | 24,7 | 22,6 | 16,7 | 5,9 | 2,1 |
| 7 | Španělsko | 74,5 | 25,5 | 24,4 | 24,1 | 0,3 | 1,1 |
| 8 | Řecko | 74,1 | 25,9 | 25,5 | 25,4 | 0,1 | 0,4 |
| 9 | Slovensko | 72,4 | 27,6 | 26,2 | 25,8 | 0,4 | 1,4 |
| 10 | Rakousko | 72,1 | 27,9 | 23,7 | 22,7 | 1,0 | 4,2 |
| 11 | Česká republika | 72,0 | 28,0 | 26,5 | 26,2 | 0,3 | 1,5 |
| 12 | Francie | 68,1 | 31,9 | 27,6 | 26,5 | 1,1 | 4,3 |
| 13 | Maďarsko | 67,1 | 32,9 | 30,6 | 29,5 | 1,1 | 2,3 |
| 14 | Švédsko | 66,5 | 33,5 | 29,6 | 29,5 | 0,1 | 3,9 |
| 15 | EU - 15 (průměr) | 75,7 | 24,3 | 21,4 | x | x | 2,9 |
Důsledkem poměrně vysokého zatížení zaměstnavatelů, k čemuž se dostaneme dále, je jen úzký prostor pro vyjednávání o kolektivních smlouvách s odbory i mezi jednotlivci o způsobu a výši dalších mimomzdových požitků. Nižší podíl těchto zaměstnaneckých příjmů nacházíme pouze v tradičně "zaostalejších" jižních zemích, Portugalsku a Řecku, a také ve Švédsku, kde úlohu těchto dohod plní naopak tradičně silná sociální politika. Se kterým z těchto typů zemí se chce ztotožňovat ČR?
A pak přijde stát
Zatížení nákladů práce nemzdovými položkami způsobuje z podstatné části stát, jednak daněmi z příjmů a současně také odvody do různých zákonných fondů, jako jsou zdravotní a sociální pojištění a jejich obdoby. Náklady je možné také rozlišit podle toho, kdo je jimi konkrétně zatížen, zda zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. V podmínkách ČR a většiny dalších států bychom rovněž mohli hovořit o kritériu "co je vidět" a "co není vidět" přímo na výplatní pásce.
| Celkové daňové a příspěvkové zatížení nákladů práce | ||||
| Stát | Zatížení nákladů práce (% z úhrnu) | |||
| zaměstnavatelů | zaměstnanců | celkem | ||
| 1 | Irsko | 12,1 | 18,2 | 30,3 |
| 2 | Portugalsko | 19,1 | 14,1 | 33,2 |
| 3 | Velká Británie | 15,0 | 21,6 | 36,6 |
| 4 | Španělsko | 24,1 | 14,1 | 38,2 |
| 5 | Řecko | 25,4 | 14,1 | 39,5 |
| 6 | Slovensko | 25,8 | 14,4 | 40,2 |
| 7 | Polsko | 15,1 | 26,1 | 41,2 |
| 8 | Česká republika | 26,2 | 17,2 | 43,4 |
| 9 | Rakousko | 22,7 | 21,3 | 44,0 |
| 10 | Dánsko | 0,5 | 43,9 | 44,4 |
| 11 | Francie | 26,5 | 19,0 | 45,5 |
| 12 | Německo | 16,7 | 34,8 | 51,5 |
| 13 | Maďarsko | 29,5 | 23,0 | 52,5 |
| 14 | Švédsko | 29,5 | 24,8 | 54,3 |
| Zdroj dat: Eurostat, OECD | ||||
ČR se se svým 43% zatížením pohybuje přibližně kolem průměru. Avšak věnujeme-li pozornost pouze zatížení zaměstnavatelů, dostáváme se do evropské špíčky, mezi tradiční sociální velmoci Švédsko a Francii. Zda je to odpovídající úrovni českého hospodářství, ponecháváme na názoru každého čtenáře. Podstatné je, že se řadíme mezi ty státy, které zatěžují zaměstnavatele podstatně více než zaměstnance, což není v Evropě absolutně platným pravidlem (viz Irsko, VB, Německo, Polsko). Neboli, hrajeme si na onen alibismus, kdy raději stát vybírá peníze od zaměstnavatelů, aby si zaměstnanci mohli bláhově myslet, že "nás stát tak moc neškube". Snad se někdo bojí o své nezvolení a nechce, aby bylo více věcí vidět. Ale jak již bylo řečeno, nejsme na tom v souhrnu zas tak špatně, zkrátka průměr.
Z uvedených údajů vyplývá, že ČR je z hlediska ceny práce, stejně jako většina transformačních a posttransformačních ekonomik, prakticky nesrovnatelná s průměrem staré EU (EU – 15). Ceny průmyslového zboží jsou sice relativně srovnatelné, ale služby prozatím zaostávají. Kvůli nižší produktivitě práce je postavení těchto zemí v mezinárodním měřítku nadále oslabeno, a to i přes pokračující proces "dohánění" západních zemí vyšším ekonomickým růstem. Vyjádření nákladů práce pomocí parity kupních sil ukazuje na skutečnost, že práce je sice v ČR levnější, ale nikoliv levná. Hlavní konkurenci z hlediska ceny práce ale nepředstavují ani tak podobně levnější noví členové EU, ale země Asie a Afriky, nabízející práci sice podstatně méně kvalifikovanou, zato několikanásobně levnější.
Pozice unijních nováčků by tak měla v blízké budoucnosti patřit kvalifikované, kvalitní práci, která bude prozatím přece jen levnější, než ve starých zemích EU. No, uvidíme.
Informace poskytl Svaz průmyslu a dopravy
A co říkáte na postavení ČR na evropském pracovním trhu vy? Uspěli jsme? Uspějeme? Máme se bát konkurence? Uspějeme i v politické konkurenci?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
