S měřidly občas bývá potíž. Čísla na nich nemusí naskakovat přesně. Nějaký šikula vám může poškodit plombu a hned je vymalováno. Nebo ten přepočet! Elektroměry počítají spotřebu v kilowatthodinách, dodavatelé fakturují v megawatthodinách. S plynoměry je to ještě horší. Spotřebu načítají pěkně postaru v kubíkách (m3), zatímco na faktuře se počítá s megawatthodinami. Spotřebitel, aby si vzal kalkulačku a vybavil se znalostmi o převodu jednotek.
Když se nestane nic zásadního, měl by vás pracovník distribuční společnosti, která má odečty měřidel na starosti, poctít svou návštěvou jednou za rok. „Odečítač navštíví každé odběrné místo a zjištěnou výši spotřeby prostřednictvím systému zadá do faktury,“ popisuje praxi odečtů energií Barbora Půlpánová, tisková mluvčí ČEZ.
Protože odečet spotřeby zajišťuje vždy místně příslušný distributor, zůstávají termíny stejné i v případě, kdy domácnost změní dodavatele. „Zákazník si tak kolem očekávaného termínu odečtu může poznamenat stav elektroměru a pak jej porovnat s výší zjištěnou technikem,“ doporučuje Půlpánová.
Měřidlu je podle dodavatelů energie vhodné věnovat pozornost i mimo termín odečtu. Jednou za čas by si domácnosti i maloodběratelé z řad firem měli zkontrolovat a poznamenat stav elektroměru nebo plynoměru a prohlédnout si neporušenost plomb nebo správnost zobrazování spotřeby.
Pokud má zákazník podezření na poruchu měřidla, měl by kontaktovat distribuční společnost. Není to ale jen tak. Když vám přijde faktura na příliš vysokou částku a bude se vám zdát, že vás ukazatel spotřeby na měřidle povážlivě poškodil, můžete vyúčtování pochopitelně reklamovat. Aby dodavatel, respektive distributor reklamaci uznal, je nutné prokázat, že měřidlo nepracuje správně. Jestliže ale správně pracuje, zaplatíte za výjezd technika, který ho má prověřit. „Pokud se prokáže vada v měřidle, jdou náklady na úkor distribuční společnosti, pokud je měřidlo v pořádku, hradí náklady zákazník,“ říká Petr Holubec ze společnosti Pražská energetika.
Jak ale poznat, že se stala chyba? Na každé faktuře najdete historii spotřeby. Můžete si proto porovnat, kolik kilowatthodin vaše domácnost spolkla v předchozích letech. Pokud spotřeba povážlivě naskočila, aniž jste instalovali nový náročný spotřebič, může být problém skutečně v měřidle. Elektroměr nebo plynoměr se může protáčet, a proto měří vyšší spotřebu, než jaká v odběrném místě skutečně je. Ještě než na distribuční společnost zavoláte, můžete si udělat malý test – opište si (nebo ještě lépe vyfoťte) stav měřidla a na noc odpojte všechny spotřebiče. Pokud i přes nulový odběr spotřeba naskočí, může se měřidlo opravdu protáčet. V takovém momentě už se zavoláním technika neváhejte.
Jedna věc je hlídat, jestli se někde nesvítí zbytečně. A fakt proti tomu nejsme, plýtvání je zlo. A druhá věc je, jestli neplatíte dodavateli energie víc, než byste museli.
Ne vždycky pracovníci distribučních společností vyrážejí do terénu, aby odečet měřidla fyzicky provedli. V takové chvíli nastupuje odečet odhadem, kdy se spotřeba vypočítává na základě historie odběrného místa. A když se něco děje odhadem, většinou vznikají chyby. Taková situace se týká především procesu změny dodavatele. Stávající společnost, se kterou smlouvu ukončujete, vám musí zaslat konečné vyúčtování spotřeby k poslednímu dni odběru. Jenže ne při každé změně dodavatele jsou technici do terénu vysláni. Proto si neváhejte poslední den odběru spotřebu na elektroměru nebo plynoměru zaznamenat – nejlépe si ji vyfotit.
Odečet odhadem ale může probíhat i za jiných okolností. Typickým příkladem je situace, kdy není měřidlo volně přístupné pracovníkům distribuce. V takovém případě je možné ještě jiné řešení, kdy zákazník sám nahlásí spotřebu přímo distributorovi. „Samoodečty zákazníků jsme schopni akceptovat, pokud je měřidlo běžně nepřístupné a zákazník má závažné důvody, proč ho nemůže zpřístupnit (například hospitalizace v nemocnici, dlouhodobá nepřítomnost v místě bydliště a podobně),“ uvedl Petr Holubec s tím, že takové měřidlo budou chtít pracovníci distribuce vidět příště, protože kromě stavu se kontroluje i jeho vzhled a funkčnost.
Je třeba upozornit, že samoodečet nebo odečet odhadem nelze praktikovat dlouhodobě. „Ze zákona jsou tyto možnosti omezeny. Počet samoodečtů je omezen na tři po sobě jdoucí fakturační období. U odhadů na dva a kombinace samoodečtu a odhadu na tři,“ vysvětlila Gábina Blažková ze Střediska služeb zákazníkům společnosti E.ON Energie.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 5. 2015 9:27, Hans
Moc obecný přepočet plynu z m3 na kWh. To co uvádíte v článku je jen objemové spalné teplo, ale ještě je tam další koeficient (objemový) a ten si jen tak nikdo nespočítá (tam zahrnují totiž teplotu, tlak ...) a tak když Vám nacpou jiný (tepelně nekompenzovaný plynoměr), tak si pak tento koeficient budou cucat parchanti z prstu, nejspíš podle potřeby vlastních odměn. Měl jsem ho totiž do výměny plynoměru (mimochodem po 10 letech) u tepelně kompenzovaného 1,0048 a po výměně za tepelně nekompenzovaný už 1,0394, takže na 1000 m3 si navýšili spotřebu o 34,6 m3 - při ceně cca 16Kč/m3 jen mě RWE okradlo tedy výměnou plynoměru při spotřebě 1400m3 o 775Kč víc. No a aby to nebylo málo, tak pak přijde ještě přepočet právě objemového spalného tepla, který se mimochodem jak jsem koukal šplhá rok od roku také nenápadně směrem nahoru - ten je prý dle vyjádření určovaný podle kvality plynu :-D. Takže asi nám dodávají ti šmejdi dle vyúčtování stále kvalitnější plyn (zaokr.na 2des.místa 2012 byl 10,56 - 2013 už 10,58 a 2014 dokonce 10,62). Můj závěr je tedy takový, že přepočty velmi dobře hrají do karet jen a jen dodavatelům, kteří nás dle potřeby budou pomocí koeficientů ždímat víc a víc.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.