Rozbijeme prasátko?

Energetický regulační úřad na počátku června rozhodl, že od 1. července vzrostou ceny plynu pro domácnosti o 11,7 procenta. Ale co to pro nás ve skutečnosti znamená? O kolik peněz vydáme více? Jak se promítne růst cen do míry inflace? Pro odpovědi na tyto a další otázky jsem se vypravila za Marií Huškovou na Český statistický úřad (ČSÚ).

Zjišťování přesného podílu zvýšení cen plynu na červencové inflaci provádí statistický úřad postupem, který by byl pro obyčejného smrtelníka poměrně komplikovaný. Museli bychom mimo jiné znát přepočtené váhy jednotlivých položek ve spotřebním koši, které ale nejsou běžně dostupné.

Pokud se spokojíme s přibližným výsledkem, stačí vědět, o kolik ceny vzrostou a jaký je podíl komodity ve spotřebním koši. Protože plynná paliva představují přibližně padesátinu spotřebního koše, vzroste červencová inflace oproti červnovému stavu v důsledku zdražení plynu o padesátinu z 11,7 procenta, tedy zhruba o 0,234 procenta.

Když se řekne inflace

Vláda na jejím základě valorizuje mzdy, důchody a sociální příjmy. Také nájemní i jiné smlouvy často zakotvují změnu finančního plnění v závislosti na vývoji inflace. Při statistickém vyjádření inflace se vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Ke sledování vývoje indexů spotřebitelských cen, tedy životních nákladů, slouží spotřební koš.

Co házíme do spotřebního koše?

Na jedné hromadě zde najdeme dětské plenkové kalhotky, vstupenku na diskotéku, ledničku, sedmidenní autokarový zájezd do Španělska nebo třeba zahradní gril. Jedná se o soubor vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem, který je rozdělen do dvanácti hlavních oddílů. V koši se nachází celkem 775 reprezentantů, z nichž každému je přiřazena určitá váha. Ceny jednotlivých druhů zboží a služeb zjišťují pracovníci statistického úřadu měsíčně v jednačtyřiceti vybraných okresech a v Praze, přímo v prodejnách, případně provozovnách služeb.

Generální úklid po sedmi letech

Na trhu se objevují stále nové výrobky a jiné naopak mizí, mění se váhy jednotlivých skupin výrobků ve spotřebě domácností. Proto se vývoj indexů spotřebitelských cen od roku 2001 sleduje na revidovaném koši, kde je základním obdobím prosinec 1999 místo předchozího prosince roku 1993. Došlo k úpravám cenových reprezentantů i vah jednotlivých skupin zboží a služeb. Například podíl potravin a nealkoholických nápojů poklesl o šest procent, naopak položka bydlení, voda, energie, paliva vzrostla ze čtrnácti na téměř čtyřiadvacet procent.

Do koše se dostalo i několik úplných nováčků. Patří mezi ně třeba mobilní telefony, celozrnný chléb, dálniční známka, plněná bageta, zábavná pyrotechnika či plastika očních víček. Kromě zachycení změn ve struktuře spotřeby by nový spotřební koš také měl umožnit slaďováníní naší metodiky se standardy Evropské unie. Mimo revizí, které probíhají po pěti až sedmi letech, zasahuje ČSÚ do struktury spotřebního koše minimálně, například pokud některý výrobek bez náhrady zanikne.

Která položka v poslední době nejvíce zatížila vaši kapsu? A co z vašeho rozpočtu ukrajuje největší díl - také je to bydlení a potraviny? Svěřte se nám se svými zkušenostmi.