Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Druhý pilíř startuje. Jak se mu vede u sousedů?

Od včerejška je český penzijní systém jiný. Třetí pilíř se proměnil, úplnou novinkou je pilíř druhý. Tedy pro nás, Evropa ho zná dávno, a to včetně zemí, které s námi mají společného nejvíc. Pojďme se podívat na vznik a vývoj druhého pilíře právě ke kolegům z visegrádské čtyřky, do Maďarska, Polska a na Slovensko.
Druhý pilíř startuje. Jak se mu vede u sousedů?

Než ale začneme nahlížet za humna, zopakujme si stručně domácí fakta. Důchodové spoření, jak zní oficiální název finančního produktu nabízeného od začátku roku v rámci takzvaného druhého pilíře, má motivovat občany k tomu, aby se snažili na stáří zajišťovat sami. Vzhledem k demografickému vývoji totiž za pár let průběžný systém nebude s to garantovat slušné penze všem důchodcům. Motivací k odkládání peněz do soukromých fondů má být možnost vyvést do nich část povinně odváděného sociálního pojištění, přesněji tři procenta hrubé mzdy, která by jinak skončila ve státním rozpočtu. K tomu je ovšem potřeba – což je proti visegrádským kolegům unikum – ještě přidat dvě procenta ze svého... Důchodové spoření je dobrovolné a další podrobnější informace o něm můžete vyčíst z našich starších článků, například z tohoto: 

A teď už klepeme u prvních sousedů...

Maďarsko: Orbán „znárodňuje“ druhý pilíř

Maďarsko se k zavedení druhého pilíře odhodlalo jako vůbec první ze zemí visegrádské čtyřky. Nový systém spoření si získal velkou důvěru obyvatelstva a řadu let fungoval poměrně spolehlivě, dnes však slouží jako ukázkový příklad toho, jak neslavně to může s druhým pilířem skončit. Ale  popořádku...

  • Osm procent do fondů

Druhý pilíř začal v Maďarsku fungovat po velké penzijní reformě od roku 1998. Do té doby šla třetina hrubé mzdy maďarského zaměstnance do prvního pilíře, průběžného důchodového systému, 24 procent odváděl zaměstnavatel, 9,5 procenta zaměstnanec. Reforma umožnila osm procent z hrubé mzdy vyvést do fondů druhého pilíře. (Připomeňme na tomto místě, že „vyvést peníze z prvního pilíře“ kromě jiného znamená, že takové prostředky se stávají v případě úmrtí předmětem dědického řízení.)

Účast byla povinná pro ty, kteří ode dne D nastoupili prvně do zaměstnání, ostatní se mohli dobrovolně připojit do podzimu 1999. Přišli tím o čtvrtinu svých nároků na důchod z prvního pilíře, druhý pilíř jim měl ale ztrátu víc než nahradit. Parametry byly nastavené tak, aby byl přechod do nového pilíře atraktivní především pro mladší 40 let. Hned první rok získaly soukromé fondy druhého pilíře 1,3 milionu účastníků, do roku 2010 pak vystoupal jejich počet až na tři miliony. Dva miliony vstoupily dobrovolně, zbylý milion tvořili noví účastníci pracovního trhu. Připomeňme, že Maďarsko má necelých deset milionů obyvatel. Spoření ve druhém pilíři se zdálo být přijatelným nástrojem pro diverzifikaci při investování na důchod. Maďarská vláda totiž garantovala minimální výšku penze z druhého pilíře ve výši 25 procent hodnoty penze z pilíře prvního. Penzijní fondy také musely dosáhnout určitého minimálního výnosu z investic účastníků.

Celé to ale mělo háček: účast byla poměrně vysoká, přišla ekonomická krize a vyváděné peníze začaly v prvním pilíři, respektive ve státním rozpočtu velmi citelně chybět.

Propojeno

Česko není Maďarsko

Říkává se, že Viktor Orbán druhý pilíř znárodnil. Není to pravda. I když za vítězství soukromého vlastnictví se jeho krok rozhodně považovat nedá. Podrobnosti a důvody, proč Česku podobný scénář nehrozí dodá někdejší prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok:

  • Vítěz Viktor diktuje podmínky

V dubnu 2010 vyhrála s drtivým náskokem volby strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem. Víc než dvoutřetinová většina v parlamentu jí umožňovala měnit ústavu a Orbán se toho kroku vůbec nebál. Rozhodl se pro radikální krok, s jehož pomocí chtěl zachránit nestabilní první pilíř a zadluženou statní kasu. Maďary čekala faktická likvidace druhého pilíře. Orbán ho sice ani nezrušil, ani neznárodnil, jak se u nás dodnes psává, změnil mu ale pravidla na tak nesmyslná, že by v něm nikdo soudný dobrovolně nezůstal. 24 procent hrubé mzdy, která za účastníky druhého pilíře odváděl zaměstnavatel do průběžného systému, bylo nově označeno za jakousi „solidární platbu“, která se nebude započítávat do jejich důchodu. Kdyby se tedy rozhodli v tomto systému spoření zůstat, jejich důchod by prakticky byl tvořen jen úsporami a výnosy ve druhém pilíři. Ten, kdo se naopak rozhodl vystoupit, se v podstatě dostal do situace, jako kdyby v druhém pilíři nikdy nebyl. Zachránil si tím však alespoň plný důchod z prvního pilíře. Počet účastníků spoření v soukromých fondech druhého pilíře se tak během krátké doby smrskl z tří milionů na pár desítek tisíc.

Polsko: razantní, přesto ne úplný ústup

Varšava následovala Budapešť v zavádění druhého pilíře už v roce 1999. Lidé se mohli rozhodnout pro vyvedení části svých povinných odvodů do Otevřených penzijních fondů (OFE), vedených u soukromých správcovských společností. Pro osoby mladší třiceti let byl vstup do druhého pilíře povinný. Během prvních deseti let fungování do systému vstoupilo (či „bylo vstoupeno) přes 14 milionů (z 38,5 milionu) Poláků. Správcovské společnosti nedostaly příliš prostoru k rizikovým investicím. Každá z nich mohla až do roku 2005 spravovat pouze jeden fond, později to byly fondy dva – jeden konzervativní a druhý s rizikovějším investičním portfoliem. Konzervativní fondy přitom musí každý rok dosahovat garantovaného minimálního zhodnocení; to ovšem správcovské společnosti nutí investovat hodně při zemi, takže vyšší výnosy nejsou moc pravděpodobné – vzpomeňme na paralelu s dosavadním penzijním připojištěním v Česku.

V dubnu 2011 doznal druhý pilíř polského důchodového systému výrazných změn. Vláda si od nich slibuje především snížení veřejného dluhu, který již několik let strmě stoupal, a opětovné posílení prvního pilíře důchodového systému. Ten pod označením Fond sociálního pojištění spravuje Sociální pojišťovna (ZUS). Zatímco předtím směřovalo do prvního pilíře dvanáct procent z platu zaměstnance a do soukromých Otevřených penzijních fondů 7,3 procenta, nyní se příspěvek do druhého pilíře snížil na 2,3 procenta a zbývajících 5 procent se bude posílat na individuální účty u Sociální pojišťovny. Ty však budou nezávislé na Fondu sociálního pojištění a stávají se předmětem dědického řízení, takže by naspořené peníze v případě smrti střadatele nepropadly státu. S druhým pilířem se podle polské vlády i nadále počítá a je v plánu, že se příspěvky do tohoto systému budou do roku 2017 postupně zvyšovat až na 3,5 procenta.

Tušíte, jak vysoký by mohl být jednou váš důchod? Naše kalkulačka vám to poví. To, co řekne, ale platí jen za jedné podmínky: že se nebudou měnit podmínky. Což vám třeba i někdo slíbí, ale věřit takovému slibu se nedoporučuje.

Jak vysoký by mohl být váš budoucí důchod

Slovensko: z odvážné reformy rychle reforma rozvážná

Na Slovensku zavedla druhý pilíř důchodového systému vláda Mikuláše Dzurindy v roce 2005. Na rozdíl od České republiky, kde se druhý pilíř hojně kritizuje a veřejnost mu zatím příliš nevěří, byla u našich východních sousedů novinka přijata s velkým očekáváním. Lidé dostali možnost odvádět do prvního pilíře místo původních 18 procent hrubé mzdy pouze polovinu, celých devět procent si pak mohli posílat na své účty u soukromých penzijních společností. Díky tomu byla slovenská důchodová reforma označována za jednu z nejodvážnějších v celé Evropě. Osoby, které nově mířily na pracovní trh, měly vstup do druhého pilíře povinný. Jejich starší spoluobčané si mohli vybrat, zda se budou spoření ve druhém pilíři účastnit. Komu chybělo do důchodu méně než deset let, do druhého pilíře vstoupit nemohl.

Slováci měli na výběr z osmi správcovských společností, které nabízely možnost spoření ve třech důchodových fondech – konzervativním, vyváženém a růstovém. Velký zájem o druhý pilíř nakonec překvapil i samotnou vládu. Pro nový druh spoření na stáří se totiž rozhodlo zhruba 1,5 milionu Slováků. Překvapivé bylo také to, že většina z nich (téměř 70 procent) zvolila agresivnější investiční strategii, díky které sice mohli víc získat, zároveň ale také víc ztratit. Po několika letech fungování však přišla ekonomická krize, která s výsledky fondů pořádně zamávala. Jejich zhodnocení se v průměru pohybovalo jen kolem 1,2 procenta ročně, takže zůstávaly hluboko pod úrovní inflace. Počet správcovských společností se postupně zredukoval na šest. Dohromady v nich Slováci našetřili přibližně pět miliard eur.

Investice se samozřejmě po pádu mohou odrazit od dna a namířit si to vzhůru. Neutěšená hospodářská situace znamenala ale také rostoucí schodek státního rozpočtu, ve kterém začínaly chybět prostředky pro vyplácení důchodů z prvního pilíře. Staronový premiér Robert Fico začal hned po svém znovuzvolení uvažovat o tom, jak oslabit druhý pilíř a posílit pozici slovenské Sociální pojišťovny, která má na starost správu prvního pilíře. To se mu nakonec povedlo během letošního léta, kdy slovenští poslanci odhlasovali snížení odvodu do druhého pilíře z devíti procent na čtyři. Kdo bude chtít, může si ke čtyřem procentům přidávat ještě další dvě ze svého. Tato dvě procenta si navíc střadatelé můžou odečíst z daní. Došlo také k otevření celého systému, takže účastníci můžou druhý pilíř opustit. Systém se tím pádem stává dobrovolným a vstoupit do něj můžou střadatelé až do svých 35 let. Další výraznější změnou je povinnost penzijních společností nabízet alespoň jeden garantovaný fond. I přes výrazné parametrické změny ale zatím nenastal žádný exodus z druhého pilíře a k odchodu se rozhodlo jen pár desítek tisíc osob.

Anketa

Co víte o sousedech? Tušíte třeba, jak se jmenují prezidenti visegrádských zemí?

Co čeká Čechy?

Dokážeme se poučit z krizového vývoje (bez legrace, byla to právě ekonomická krize, která penzijní systémy prověřovala) na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku? Proti nim máme velkou startovní nevýhodu: politický pat, nulovou shodu nejsilnějších politických stran. Ta by přitom měla být základním předpokladem pro zavedení důležitých změn, které mají platit desítky let. Pokud se však podíváme na parametrické nastavení, můžeme konstatovat, že česká vláda zvolila poměrně rozumné řešení. Zejména v tom ohledu, že dvě procenta ze svého nebudou příliš bolet účastníky – podle propočtů je ostatně druhý pilíř vhodný spíš pro majetnější vrstvy, tři procenta zase nebudou moc bolet stát. Jak jsme viděli u sousedů,  „vyšší úniky“ do druhého pilíře udělaly v době hospodářské recese v prvním pilíři a státní kase díru, kterou tamější politické reprezentace nakonec lepily úpravami (či popravami) druhého pilíře. Naše zákonodárce můžeme pochválit i za přísnou regulaci penzijních společností druhého pilíře, které si za správu fondů nemůžou účtovat žádné velké poplatky, v tomto ohledu je investování s nimi výhodnější než investování do podílových fondů.

Někomu – zejména mladším lidem s vyššími příjmy – nabízí druhý pilíř solidní možnost k diverzifikaci investic na stáří. Pokud se tedy princip fungování druhého pilíře a jeho vztah k pilíři prvnímu občanům dobře vysvětlí a podaří se do něj dovést ty, kterým bude opravdu prospěšný, může systém celkem dobře fungovat. Při pohledu na osud penzijních reforem v ostatních zemích visegrádské čtyřky je ovšem patrné, co je pro stabilitu druhého pilíře zvlášť důležité: rozumné státní hospodaření. Pokud totiž není stabilní státní rozpočet, na který je přímo napojený průběžný systém, můžou být peníze ve druhém pilíři pro politiky příliš lákavé sousto. 

Tip redakce!

Těžkotonážní kalkulátor Důchodová reforma a zajištění na stáří 2013

Jste připraveni na penzijní reformu? Zajímá vás, na jakou penzi jednou dosáhnete, pokud sečtete první pilíř (státní důchod), druhý pilíř (nově vznikající dobrovolné důchodové spoření v penzijních společnostech), třetí pilíř (stávající penzijní připojištění se státním příspěvkem, z nějž vzniknou transformované fondy, zachovávající stávající podmínky, a nové účastnické fondy se státní podporou, ale bez garance návratnosti) a další úspory (stavební spoření,termínované vkladyspořicí účty…)?

Tak naše kalkulačka penzijní reformy 2013 vám to poví.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+32
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 1. 2013 11:32

Dychtivci po II.pilíři, kteří uvěřili PR masáži o výhodnosti vstupu by si měli hlavně uvědomit následující – nestanou se ničím jiným než pokusnými králíky. Onen pokus bude ale pouze a jen na jejich riziko a jejich náklady. Systému, který se – jak je zřejmé i z článku p. Tůmy - v Evropě v lepším případě dostal do rozpačité situace. Jak jinak – ČR se tam hrne se svou zaručeně „správnou českou cestou“.

Každý kdo do systému chce, by si také měl uvědomit že onen naspídovaný a erudovaný finanční poradce, který jim vstup do II.pilíře doporučuje to své finanční poradenství už třeba za pět let (ale spíše již za rok, jak je v branži obvyklé ) dělat nebude, ale ten kdo smlouvu podepíše se zaváže že bude posílat někam svých 5% hrubé mzdy do doby dosažení důchodového věku (což vzhledem k plovoucí hranici může být klidně až ? -1)

Myslím si, že není od věci se zamyslet obecně nad tím, z jakého že to vlastně tábora jsou poradci , kteří se v prvních dnech roku 2013 již horlivě rozebíhají po ČR připraveni na to, vlákat do II.pilíře své spoluobčany . Vlákat je tam bez toho, aniž by bylo jasné, jak se například na konci cyklu konkrétně dopočítají výše jejich doživotních penzí a dalších výplat. Různé zveřejňované kalkulačky jsou totiž postaveny jen na předpokladech, nikde jsem si nevšiml, že by se jednalo o konkrétní kalkulaci nějaké konkrétní životní pojišťovny a zákon 426/2011Sb. to bohužel zatím nijak konkrétně neřeší…snad až později…nyní jde pouze o hon na klienty – podepiš a pak se uvidí…wow…

Milí finanční poradci – nic proti investicím, pro určitou část obyvatelstva mají určitě své kouzlo a i opodstatnění. Ale lákat občany do podivného systému, kde m.j. neexistuje (je to snad až protiústavní situace) opravný prostředek proti uzavření smlouvy a existuje jen jedna jistota – že se mi o poměrnou část vyvedených peněz sníží státní penze oproti tomu, kdo do II.pilíře nevstoupí – to chce dle mého názoru při setkání s potencionálním klientem fakt silný žaludek a pořádně vytrénovaný profesionální úsměv na finančně-poradenské tváři…

Reagovat

 

+32
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

4. 11. 2013 | 15:11 | sevcik

Mám pocit, že 3%,které vydá stát, budou scházet v 1.pilíři. A kolik to bude pro prodavačku s platem 10 tis, a kolik pro ředitele s platem 3 mil. Takže je to pokus bohatým ještě víc a chudým ještě míň. více

3. 7. 2013 | 10:34 | Barbora Komendová

Když ptáčka lapají….
Byla jsem podepsat nějaký papír v České spořitelně, což by měla být záležitost deseti minut, ale trvalo to přes hodinu. Úřednice mě přemlouvala, abych se přihlásila do druhého pilíře důchodové reformy....
více

3. 6. 2013 | 22:40 | radek

je celkem patrné, že stát na důchody nemá, a mít ani nebude, ruku na srdce, v současné době je jeden pracující na dva důchodce, to znamená, že za v průběžném systému (první pilíř) se peníze ani neohřejí, a jsou ihned vyplaceny...více

20. 1. 2013 | 22:06 | René

RE: Proto je i nízká porodnost.
Totální blábol - nejvyšší porodnost existuje v zemích, kde stát prakticky neexistuje a o jeho spolehlivosti se mluvit opravdu nedá. U nás je nejnižší porodnost u skupin, které jsou na...
více

20. 1. 2013 | 22:00 | Nemélem, nemélem, nemáme z čeho

A čím jiným než pokusnými prálíky, kteří ze všech svých nepatrných mentálních kapacit slepě věří státu, že jeho I. pilíř nikdy nezkrachuje, i když podle reálných ekonomických parametrů (každoroční deficit v desítkách miliard...více

Čtenáři také navštívili

13. 12. 2012 |  | 49 komentářů

Druhý pilíř nezatracujte. Má výhody i ve srovnání s podílovými fondy

Pokud se podíváme na srovnání poplatků a nákladovosti dlouhodobých finančních produktů, představují fondy druhého pilíře jednoznačně nejlevnější variantu investování na důchod.

28. 11. 2012 |  | 8 komentářů

2013: Penzijní připojištění a jeho pokračování

K čemu dojde při transformaci penzijních fondů? Jak vysoké budou příští rok státní příspěvky a možnost daňových úlev? Jak se liší stávající penzijní připojištění od nového doplňkového penzijního spoření?...

22. 8. 2012 |  | 13 komentářů

Pomůže penzijní reforma českým akciím?

Díky penzijní reformě by na pražskou burzu měly proudit nové peníze. České akcie by tudíž v následujících dvou letech mohly přinést investorům vyšší zhodnocení. Žádné velké terno ale nečekejte.

31. 5. 2012 |  | 24 komentářů

Petr Borkovec: Výše naší penze záleží jen na nás

„O stáří se s klienty bavíme už při prvním setkání. Ptáme se, jak představují svou penzi a svůj život, kdy chtějí přestat pracovat. Většinou zjistíme, že jejich představy o důchodu jsou značně nereálné,“...

19. 9. 2011 |  | 42 komentářů

Analýza: Kolik milionů potřebujete na penzi?

Spoříte si na důchod? A máte představu, kolik vlastně potřebujete naspořit na dostatečnou finanční rentu?

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

pojištění zájezdu, zákon o daních z příjmů, podnikání, dovolená, daňové odpisy, Tauron, Symentec, bagatelní pohledávky, evropský trh práce, waldviertler sparkasse bank, tablet, nekuřáci, tlak, in-server.cz, marketing manager, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, cestovní pojištění, nejlevnější povinné ručení, půjčka bez doložení příjmů

1SB1579, 1SB1579, 1SB1576, 4C24828, 4C84228

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK