Petr Borkovec: Výše naší penze záleží jen na nás

Petr Dašek | rubrika: Rozhovor | 31. 5. 2012 | 24 komentářů
„O stáří se s klienty bavíme už při prvním setkání. Ptáme se, jak představují svou penzi a svůj život, kdy chtějí přestat pracovat. Většinou zjistíme, že jejich představy o důchodu jsou značně nereálné,“ říká místopředseda představenstva a ředitel divize distribuce společnosti Partners Petr Borkovec.
Petr Borkovec: Výše naší penze záleží jen na nás

Jak jsou na tom Češi se spořením na penzi, jaké produkty nejčastěji využívají?

Drtivá většina – a to potvrdil i náš průzkum – stále spoléhá na penzijní připojištění. Byť v důsledku diskuzí okolo reformy lidé navýšili měsíční odvody, tak to stále nestačí. Ten, kdo si ukládá sto korun měsíčně a myslí si, že tím už má spoření na penzi vyřešené, se hluboce mýlí. Možná to zní trochu drsně, ale je třeba si uvědomit, že v tomto případě bude mít při odchodu do penze za dvacet let poctivého spoření necelých 50 tisíc korun, což bude znamenat přilepšení k penzi o necelých 200 korun měsíčně. Důvody jsou dva: jednak nízká naspořená částka a jednak nízké zhodnocení, které je s penzijními fondy spojené. Ostatně od toho plyne i název produktu – „připojištění“.

Podle finančního barometru společnosti Partners 70 procent Čechů nerozumí penzijní reformě, a navíc téměř polovina jí nevěří. Přesto má „humbuk“ kolem reformy jeden pozitivní dopad: Češi si začínají více spořit na penzi.

Čím to je? Jsou Češi opravdu tak nezodpovědní vůči své budoucnosti?

Spíš než nezodpovědní bych řekl moc důvěřiví, stále příliš spoléhají na stát. A přitom situace už teď není zrovna příznivá. Pokud jde o výhled hospodářského vývoje a výši budoucích příjmů, jsou Češi spíš pesimisté. O to větším překvapením jsou velmi optimistická očekávání ohledně výše státních penzí v situaci, kdy si na výplatu důchodů stát musí půjčovat stále víc a víc. Bohužel nejde o udržitelný stav. Současný náhradový poměr průběžného systému činí kolem 40 procent a zaručeně neporoste. Kdokoli by chtěl cokoli víc, musí sám investovat volné peněžní rezervy a ve stáří si vyplácet důchod sám. Zcela realisticky lze očekávat, že skutečný náhradový poměr za dvacet nebo třicet let bude snad stačit na jídlo, možná na skromné bydlení, ale ne už na energie ani na lepší léky. Ten, kdo se spolehne na stát, si pak může o cestování a užívání života nechat jenom zdát.

A kde se tedy podle vás stala chyba?

Ve vysvětlení reformy široké populaci. Komunikace ze strany vlády je katastrofálně špatná, když se ptám odborníků, i oni tápou. Ministerstvo práce a sociálních věcí se sice snaží komunikovat, ale nestačí to. Existuje tolik nejasností ve výkladu principů reformy, v důležitých termínech, v regulaci – a navíc není ještě ani jasné, které finanční skupiny se zúčastní. Osobně bych očekával minimálně kampaň podobnou té dopravní „nemyslíš, zaplatíš“.

Lze se tedy obávat, jak zaznělo v některých diskuzích, že by zmatků kolem reformy mohly využít jednorázově vytvořené společnosti ke svému obohacení?

Ano, takové společnosti pravděpodobně vzniknou a využijí přechodného jednoletého období, kdy nebude nutná odborná zkouška. Tyto společnosti jsou samozřejmě nebezpečím, protože vstup do druhého pilíře je nezvratný. Ve třetím pilíři se do transformovaného fondu po převodu také již není možné vrátit a klient nemá ani žádnou ochrannou lhůtu pro změnu rozhodnutí, do kterého mohl být vmanipulován. Rychle nabraní prodejci bez dostatečného vzdělání a tréninků jistě nebudou schopni lidem podat správné informace. Přitom druhý a třetí pilíř jsou čistými a velmi komplikovanými investičními produkty na celý život.

Slovníček pilířů

V debatách o penzijní reformě se používá slova pilíř. Zatím stojí český důchodový systém na dvou nestejně silných pilířích, prvním a třetím. Nyní by měl přibýt pilíř druhý.

První pilíř penzijního systému, to jsou státní penze placené ze sociálního pojištění. V České republice (jako v mnoha jiných zemích) jde o takzvaný průběžný důchodový systém: ze sociálního pojištění placeného ekonomicky aktivními občany se platí penze jejich současníků-důchodců.

Třetí pilíř to je systém státem podporovaného penzijního připojištění v současných penzijních fondech. Ty investují svěřené prostředky na finančních trzích, ovšem investují je značně konzervativně: jejich zákonnou povinností je totiž nevykázat na konci roku ztrátu. Stávajícím penzijním fondům se bude nově říkat transformované fondy.

Druhým pilířem budou fondy nových penzijních společností. Do nich bude možné „vyvést“ tři procenta z prostředků dosud odváděných do prvního pilíře v rámci sociálního pojištění. Populárním cizím slovem se tomu říká opt-out. K nim bude účastník povinen přisypat dvě procenta ze svého. U penzijních společností si klienti budou moci zvolit fondy s různou investiční strategií, konzervativní, agresivní i něco mezi. Není ovšem garantováno, že jejich vklady se vždy zhodnotí.

Zvláštností je regulace nákladovosti produktů obou pilířů, která však vede k tomu, že produkty obou pilířů jsou pro klienty v podstatě velmi zajímavé. Nepříjemností pro distribuci je ale velmi tvrdá regulace provizí ve výši 800 korun za smlouvu. Vzhledem k regulaci nákladovosti a oddělení majetku společnosti a klientů ani nebyla regulace provizí nutná. To bohužel povede k tomu, že řadě etablovaných firem se do toho nebude moc chtít. Důvodem je, že stát neposkytuje informační podporu, a přitom je lidem třeba vysvětlit tento velmi složitý produkt, do kterého si navíc mají sami přispívat a nemohou z něj ven. Z takto nízké provize se nezaplatí ani informační kampaně vůči stávajícím klientům. Pro jednorázově vzniklé firmy je to však jasné – musí to být rychlé a levné. Tedy sehnat co nejvíce nevzdělaných lidí, kteří si po večerech přivydělají pár stokorun. Právě jednorázovým firmám, které nebudou do vzdělávání a servisu klientům investovat, zmíněná odměna bude stačit.

Vraťme se ale zpátky k reformě, co by tedy Češi měli udělat, aby v penzi „netřeli bídu s nouzí“?

Jednoznačně se začít spoléhat na sebe a ne na stát. Tedy spořit si na penzi vlastní cestou, a to co nejdříve. Začít v padesáti bolí podstatně víc, protože je třeba si odkládat daleko větší částky, než když se začne ve třiceti. A dalším mým doporučením je nechat si odborně poradit od nezávislého profesionála a vše si naplánovat, protože se jedná o rozhodnutí, které ovlivní nejen budoucnost daného člověka, ale i jeho rodiny, která se o něj bude muset případně postarat. A nezávislým profesionálem rozhodně nemyslím obchodního zástupce fondu nebo přepážkovou pracovnici v bance.

Co tedy doporučují vaši poradci, existuje univerzální řešení?

To určitě ne. Pro každého je třeba najít individuální řešení, zohledňující jeho situaci a finanční možnosti a hlavně jeho představu o prožití stáří. A právě na to se naši poradci zaměřují a připravují komplexní plán na splnění této představy – tedy zajištění stáří nebo renty. Navíc pro spoření na penzi lze využít i další produkty mimo druhý a třetí pilíř, jako jsou podílové fondy, pravidelné investování či fondy životního cyklu.

Jak to tedy probíhá v praxi?

 O životu ve stáří se s klienty bavíme již při prvním setkání. Ptáme se jich, jak si svou penzi představují, jak by měl jejich život vypadat, kdy chtějí přestat pracovat. Spočítáme jim, kolik peněz by museli každý měsíc mít k dispozici v dnešních cenách, aby si udrželi svůj životní standard či splnili svoji představu. Spočítáme, kolik by dle dnešních pravidel dostali od státu v prvním, případně ve druhém pilíři. Ptáme se, zda chce klient riskovat a spoléhat, že za 20 či 30 let něco od státu dostane. Na základě této diskuze vytváří poradce plán na penzi. Většinou zjistíme, že představy našich klientů o důchodu jsou značně nereálné. Proto doporučujeme začít alespoň s tisícovkou už v mládí a postupně odkládanou částku zvyšovat. Nejdůležitější je, že klientům ukážeme, že otázku stáří skutečně musí řešit co nejdřív.

Rozhovor vyšel v deníku E15

Petr Borkovec

Petr Borkovec

Místopředseda představenstva a ředitel divize distribuce Partners Financial Services

Vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu MZLU. Na téže škole působil jako učitel předmětů kapitálové a finanční trhy, mezinárodní finance a burzy a cenné papíry, věnoval se odborné publikační činnosti.

Krátce pracoval v Jihomoravské energetice jako analytik kapitálových účastí, později v německé finančněporadenské společnosti, ve které se propracoval na pozici regionálního ředitele. Později založil Partners; je jedním z partnerů společnosti, ředitelem divize distribuce a místopředsedou představenstva.

Petr Borkovec je ženatý a má dvě děti.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 24 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

31. 5. 2012 16:31, Pavel

Tento problém (inflace) vyřešil geniálně kancléř Bismarck, když vymyslel a realizoval průběžný důchodový systém. Nyní, když ho politici dokonale zprasili (1. přebytky utratili, 2. umožnili ve velké míře předčasné odchody a tím zvětšili počet příjemců, 3. připustili nehorázně vysoké důchody lampasákům, policajtům, bývalým estébákům, 4. umožnili pobírat hromadně invalidní důchody cikánům) hledají další peníze v kapsách lidí, co se živí i prací. Inflaci ovšem vyřešíte i pořízením a pronájmem nemovitostí lépe než to cpát do nějakého Enronu, který Vám zkrachuje i s Vašimi penězy.

Zobrazit celé vlákno

+36
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 6. 2012 8:20, Jan

takhle fungujou penize v šuplíku, ne na finančním trhu

Zobrazit celé vlákno

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Kdy začít spořit na penzi? Co nejdřív!

22. 5. 2012 | Aleš Tůma | 31 komentářů

Kdy začít spořit na penzi? Co nejdřív!

V průměru máme důchod 57 procent mzdy. U lidí s vyššími příjmy je poměr důchodu ke mzdě ještě nižší. Pokud má v penzi zbýt na koníčky či cestování, je třeba spořit. Třeba podle hesla... celý článek

Devět měsíců do startu penzijní reformy. To zas bude porod!

3. 4. 2012 | Ondřej Tůma | 6 komentářů

Devět měsíců do startu penzijní reformy. To zas bude porod!

Na ultrazvuku už byly pohyby znát dlouho: nedávno se zvýšil věk odchodu do důchodu, změnil se výpočet důchodů, není možné přestupovat mezi stávajícími penzijními fondy. Opravdu se ale... celý článek

Kam spořit na důchod (I. díl): Pořiďte si slepici, která snáší zlatá vajíčka

21. 3. 2012 | Jan Traxler | 18 komentářů

Kam spořit na důchod (I. díl): Pořiďte si slepici, která snáší zlatá vajíčka

Současný penzijní systém je neudržitelný. Mladí lidé tudíž hledají, jak se na stáří zabezpečit vlastními prostředky. Jak na to? „Pořiďte si slepici, která snáší zlatá vajíčka.“

Sedmdesátníci jdou do práce. Sci-fi, nebo realita?

10. 11. 2011 | Ondřej Tůma | 37 komentářů

Sedmdesátníci jdou do práce. Sci-fi, nebo realita?

Průměrný věk se prodlužuje, a tak dnešní mimina půjdou do penze až po sedmdesátce. Jenže – prodlužuje se s délkou života také doba, kdy jsme schopni plnohodnotně pracovat? A budou zaměstnavatelé... celý článek

Škola finanční gramotnosti: kolik si potřebuju naspořit do důchodu

27. 9. 2011 | Roman Baroš | 9 komentářů

Škola finanční gramotnosti: kolik si potřebuju naspořit do důchodu

V minulém díle Školy finanční gramotnosti jsme si povídali o penzijním připojištění jako jedné z možností, jak si spořit na důchod. Než si ale řekneme, jaké jsou další možnosti, je... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.