Vzhledem k současné neutěšené situaci na poli státních penzí a nejistotě kolem důchodové reformy se jeví úmysl pobírat ve stáří německý, rakouský nebo třeba lucemburský důchod jako nanejvýš rozumný plán. Je však třeba začít na něm pracovat včas – ideálně pár desítek let předem. Vyplatit se ovšem může strávit v cizině třeba i jen pár let.
Abychom vás na úvod trošku navnadili. Dopřejme si pár cifer, které by mohly probudit vaši touhu poznávat cizí zem, na kus života ji přijmout za svou – a na stáří se zase vrátit na rodnou hroudu. Průměrná měsíční penze v Lucembursku je tři tisíce eur (sedmdesát pět tisíc korun), v Rakousku přesahuje tisíc euro (dvacet pět tisíc korun), v Německu se dnes blíží osmi stům eur (dvacet tisíc korun). Průměrný důchodce v Česku dosáhne stěží na polovinu toho co Němec (průměrný důchod je sice skoro jedenáct tisíc, ale to je něco jiného).
Těm, kteří se chystají do ciziny za prací, poradíme, jak na to – tedy zejména, na které formality a administrativní náležitosti není radno zapomenout.
Pokud vycestujete do zemí Evropské unie, s pracovním povolením si starosti dělat nemusíte. Od května 2011 totiž můžete jako občan České republiky pracovat v zaměstnaneckém poměru nebo jako OSVČ v celé Unii bez pracovního povolení. Dvě základní věci, o které se ale musíte postarat, jsou vašezdravotní pojištěníasociální pojištění.
Na správě sociálního zabezpečení byste si měli vyzvednout potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení. „Smyslem určení příslušnosti k právním předpisům je, aby osoby migrující za prací po státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska a po zemích, se kterými uzavřela Česká republika smlouvu o sociálním zabezpečení, byly pojištěny pouze v jednom státě. Podle právních předpisů příslušného státu se odvádí pojistné na sociální zabezpečení včetně zdravotního pojištění a v souladu s nimi jsou vypláceny i dávky z těchto systémů,“ vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Nejznámější český gastarbeiter. Snímek z filmu Strakonický dudák režiséra Karla Steklého
Vyslání se týká osoby, která normálně vykonává výdělečnou činnost na území ČR a je dočasně vyslána na území jiného členského státu nebo smluvní ciziny, aby tam provedla práci. Podmínkou, aby osoba byla pojištěna podle českých předpisů sociálního zabezpečení, je, že běžně pracuje pro zaměstnavatele se sídlem na území Česku nebo v Česku podniká a v jiném členském státě pouze dočasně vykonává práci, přičemž očekávané trvání této pracovní činnosti nepřesáhne 24 měsíců. „Jestliže je osoba vysílána do zahraničí za účelem vykonání manuální práce, například montáže zařízení, jeho uvádění do provozu, provádění dozoru či kontroly, výkonu úklidových a zemědělských a jiných prací, mělo by být o vystavení potvrzení o příslušnosti zažádáno, i když vyslání bude trvat velmi krátkou dobu, třeba jeden den,“ doporučuje ústřední ředitel správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun. Předejde se tak komplikacím, pokud by na pracovišti probíhala kontrola místního úřadu inspekce práce.
„V případě, kdy je osoba opakovaně vysílána do jiného členského státu nebo smluvní ciziny (často vyjíždí pracovat do zahraničí), Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje, zda se nejedná o tzv. souběžný výkon výdělečné činnosti. Ten nastává za situace, kdy jde o opakovanou a pravidelnou práci ve více státech nebo kdy konkrétní osoba práci v různých zemích střídá a ani v jedné zemi nemá její pracovní pobyt dlouhodobý charakter,“ vysvětluje mluvčí sociálky. Jde například o situaci, kdy zaměstnanec pracuje v Česku, ale jezdí také pravidelně dvakrát týdně jako překladatel do Rakouska nebo Německa.
Pokud jde o sociální a zdravotní pojištění platí pro vás tedy vždy pravidla toho státu, na jehož území vyděláváte. „Kvůli zamezení nežádoucího tříštění dob pojištění v jednotlivých státech existují však z tohoto pravidla odchylky. V praxi se nejčastěji jedná o dvě situace, a to tzv. vyslání osob a souběžný výkon činnosti, kdy ČSSZ posoudí splnění podmínek, na základě kterých může potvrdit příslušnost k českým právním předpisům,“ vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Podrobnější výklad těchto dvou situací najdete v boxu vlevo.
Poněkud speciální situace vyvstává, když sice vykonáváte práci v cizině – ovšem pro českou firmu. I v tomto případě ovšem platí, že se na vás vztahují pravidla státu, ve kterém reálně pracujete: čili odvádíte pojištění podle předpisů daného státu a také z něj později čerpáte.
Pokud pracujete jako OSVČ, nezapomeňte okresní správě sociálního zabezpečení oznámit, že na území České republiky činnost ukončujte – na základě toho budete ze sociálního pojištění v Česku odhlášeni, a měli byste se tedy přihlásit k pojištění v jiné zemi. „Způsob a náležitosti přihlášení stanoví příslušné právní předpisy tohoto státu. Pokud se nejedná o stát Evropské unie, Evropský hospodářský prostor či Švýcarsko a ani o stát, s nímž má Česká republika uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, je nutné, aby se OSVČ informovala o podmínkách pojištění u nositele pojištění příslušného státu a pokud by činnost v cizině neměla zakládat účast na pojištění, má možnost se v České republice přihlásit k dobrovolné účasti na pojištění,“ vysvětluje mluvčí správy sociálního zabezpečení Buraňová.
Své rozhodnuti najít si práci v cizině byste měli v předstihu oznámit také své české zdravotní pojišťovně. Nejlepší je zajít si na pobočku osobně. Můžete tam totiž získat i cenné informace o tom, jak systém zdravotního pojištění funguje v zemi, kam se chystáte vypravit. „Pojištěnec také na žádost obdrží formulář E 104, kterým u zahraniční pojišťovny doloží doby pojištění nebo zaměstnání pro započtení případných kvalifikačních lhůt pro nárok na dávky zdravotního pojištění,“ vysvětluje VZP. Jakmile se zadaří a začnete v zahraničí vydělávat, musíte své původní zdravotní pojišťovně neprodleně doložit, že si zdravotní pojištění již platíte v zahraničí – využijete k tomu speciální formuláře svojí pojišťovny (které jste si před odjezdem vyzvedli) nebo svůj nový průkaz EHIC – evropský průkaz zdravotního pojištění. Starý průkaz pojištěnce musíte vrátit své původní pojišťovně. Pokud si formuláře v cizině nesvedete obstarat, postačí obvykle pojišťovně i doklad, který potvrzuje, že si v daném státě platíte sociální pojištění.
Návod pro užití evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) do chytrého telefonu, včetně důležitých telefonních čísel, informací o tom, jaké zákroky jsou v té které zemi hrazené, návodů k žádostem o proplacení zdravotní péče a dalšího.
Ke stažení na webu Evropské komise
Ale pozor, změna pojištění je povinná. Pokud pracujete v cizině, nemůžete zůstávat ve zdravotním pojištění v Česku ani jako osoba bez zdanitelných příjmů. Jinak vám hrozí až desetitisícová pokuta a pojišťovna po vás může vymáhat i náhradu škody za případnou zdravotní péči, kterou vám v Česku uhradila. Jakmile se jednou stanete účastníkem zdravotního pojištění za hranicemi, budou pro vás při příjezdu do Česka platit stejná pravidla jako pro cizince: čili měli byste si na dobu pobytu zaplatit cestovní pojištění. Stejně jako v ostatních státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru budete mít po předložení evropského průkazu zdravotního pojištění nárok pouze na nezbytnou péči.
Pokud jste během života pracovali v několika státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarsku a odváděli příspěvky na sociální zabezpečení, máte nárok na důchod z každé země, kde jste byli pojištěni minimálně jeden rok. Musíte však samozřejmě splnit také předpisy a podmínky každé jednotlivé země: především rozhodný věk pro vznik nároku na důchod. Jakmile ho dosáhnete, máte nárok na důchod nebo jeho poměrnou část z každé země. A počítá se i doba pojištění v členských státech ještě před vstupem Česka do Unie.
Pakliže jste v zahraničí pracovali méně než rok, nárok na důchod vám tam s největší pravděpodobností nevznikne, ale nezoufejte. Ani o tuhle dobu pojištění nepřijdete – závazky, které z ní plynou, převezme a započte stát, ve kterém jste před nástupem do penze pracovali naposledy. Bát se nemusíte ani přílišné byrokracie. I když jste za život vystřídali práci třeba ve všech zemích Unie, žádost o starobní důchod stačí podat na jediném úřadě – a to v místě svého trvalého bydliště. V Česku na okresní správě sociálního zabezpečení.
Záleží tedy čistě na vás a na tom, kolik let v zahraničí strávíte, zda budete jednou pobírat plný německý důchod, nebo třeba třetinu důchodu z Rakouska, třetinu z Itálie, desetinu z Francie a zbytek z Česka. Variací je nespočet.
Na invalidní a pozůstalostní důchody se jako na ostatní sociální dávky vztahují vždy pravidla země, ve které žijete a ve které platíte sociální pojištění. V Česku mají na pozůstalostní důchod nárok nezaopatřené děti a pozůstalý manžel či manželka. V jiných státech se okruh osob, které na takový důchod můžou mít nárok, může lišit.
Pokud jde o důchod invalidní, existují v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru dva rozdílné systémy. V některých zemích závisí výše invalidního důchodu na době pojištění: čili čím déle jste před nástupem do důchodu platili pojištění, tím vyšší váš invalidní důchod bude. V jiných zemích rozhoduje, zda jste byli účastníky pojištění v okamžiku, kdy jste se stali invalidou. Pokud jste krátce před tím pracovat (a tudíž platit sociální pojištění) přestali, důchod nedostanete.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 6. 2015 11:54, Milena Majerova
Pracuji 11let v anglicku a zajimalo by mne jestly budu pobirat duchod s ceske republiky taky z anglicka Je mi 55 let bufu mit narok na oba duchody
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.